Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Podpora: | kompletní |
Ovladač: | v jádře |
dmesg | grep remote
by měl dát něco jako
[17179591.352000] bttv0: add subdevice "remote0"
Následující postup jsem prováděl v Ubuntu Dapper, ale vše by mělo fungovat i v jiných modernějších distribucích.
Na mé televizní kartě je dálkové ovládání řízeno přes GPIO (General Purpose I/O), to lze identifikovat tím, že příkaz dmesg | grep gpio
vypíše něco jako
[17190458.260000] bttv0: gpio: en=00000000, out=00000000 in=00d1870f [init]
Základem všeho je tedy zavedení modulu jádra příkazem
modprobe ir-kbd-gpioTento příkaz ve spolupráci s udev vytvoří device node
/dev/input/eventX
, kde X bude nějaké číslo.
Dálkové ovládání se od této chvíle chová jako klávesnice. Funkci dálkového ovládání můžeme otestovat pomocí programu evtest /dev/input/eventX
(nutno spustit jako root), program je součástí
linuxtv-dvb-apps (nejspíš budou k dispozici i jako balíček ve Vaší distribuci, v Ubuntu se jmenuje dvb-utils). Jelikož se teď dálkové ovládání chová jako klávesnice, je možné Xka nakonfigurovat tak, aby rozeznávalo kódy tlačítek na ovládání. Jedna možnost, která mě napadá, je programem xmodmap přiřadit každému tlačítku nějakou akci. Ale moc do toho nevidím, tak jsem se pustil do zprovoznění přes LIRC. Kdyby někdo věděl, jak používat ovládání bez LIRC, bylo by hezké se tu o tom dočíst.
V dalším kroku tedy nainstalujeme LIRC, určitě bude ve formě balíčku součástí Vaší distribuce. Až ho budeme mít nainstalovaný, je nutné vytvořit konfigurační soubor, kterým popíšeme naše dálkové ovládání. Na to jsem použil program irrecord
(který je součástí lirc). Spusťte ho jako root příkazem
irrecord avermedia.conf -H 'dev/input' -d /dev/input/eventX-H říká, jaký ovladač má lirc použít a -d jaký je device node našeho zařízení (X nahraďte příslušným číslem). Dál už je třeba jen následovat instrukce, mačkat tlačítka a dávat jim jména. Po ukončení budete mít soubor avermedia.conf, který zkopírujte do
/etc/lirc/
V dalším kroku otevřete soubor /etc/lirc/hardware.conf
a upravte ho tak, aby vypadal takto
# /etc/lirc/hardware.conf # # Arguments which will be used when launching lircd LIRCD_ARGS="" #Don't start lircmd even if there seems to be a good config file #START_LIRCMD=false #Try to load appropriate kernel modules LOAD_MODULES=true # Run "lircd --driver=help" for a list of supported drivers. DRIVER="dev/input" # dulezitá řádka # If DEVICE is set to /dev/lirc and devfs is in use /dev/lirc/0 will be # automatically used instead DEVICE="/dev/input/event3" # 3 nahraďte příslušným číslem MODULES="" # Default configuration files for your hardware if any LIRCD_CONF="/etc/lirc/avermedia.conf" # to je soubor, který jste vytvořili pomocí irrecord LIRCMD_CONF=""Restartujte lirc, například pomocí
/etc/init.d/lirc restartPrográmekm
irw
otestujte, zda Vám vše funguje (promačkejte postupně všechny tlačítka a zkontrolujte, jestli se správně detekují a zda jste je správně popsali).
V této fázi už máte dálkové ovládání plně zprovozněné, závisí pak už jen na aplikaci, v které ho chcete využívat. Na Gentoo Wiki je popsána konfigurace mplayeru, MythTV, VLC playeru a KDE. Jelikož jako nejužitečnější mi přijde používání dálkového ovládání pro sledování televize v Kaffeine pod KDE, popíšu tento postup podrobněji.
Pokud ho ještě nemáte nainstalovaný, nainstalujte si balíček kdelirc
. Spusťte KDE Menu -> Utilities -> IRKick KDE LIRC Server. Měl by se Vám objevit v panelu a ikonka by při zmáčknutí tlačítka na ovládání měla bliknout. Klikněte na ní pravým tlačítkem, Configure ... a v levé části by se Vám mělo objevit Vaše dálkové ovládání tak, jak jste si ho pojmenovali v irrecord. V pravé části si postupně vytvořte vazby mezi jednotlivými tlačítky a funkcemi, které mají v tom kterém programu provádět.
Teď už zbývá jen nalít si plnou sklenici svého oblíbené nápoje, vyvalit se na pohovku a odměnit se za své úspěšné vítězství v boji s technologií.
ir-kbd-gpio
. Stejný postup lze použít i na dálková ovládání ovládaná modulem ir-kbd-i2c
.
U zařízení připojovaných přes USB je klasický problém, že jména device nodů závisí na pořadí připojení. Řešení spočívá ve vytvoření pravidla pro udev. Udev normálně vytvoří zařízení se jménem, jaké si určí on, my naším pravidlem pak na něj vytvoříme symlink s konstantním jménem, které pak použijeme v konfiguraci LIRC.
Postup bude pro každé zařízení jiný, takže nezbyde než se ta pravidla naučit psát. Jako užitečné tutoriály (v angličtině) vypadají tyto dva:
http://www.redhat.com/magazine/002dec04/features/udev/
http://reactivated.net/writing_udev_rules.html
Po přečtení určitě vhodné pravidlo dáte dohromady.
# brand: AVerMedia # model: - # supported devices: AVerTV DVB-T 771 # begin remote name avertv bits 16 eps 30 aeps 100 one 0 0 zero 0 0 pre_data_bits 16 pre_data 0x8001 gap 132799 toggle_bit 0 begin codes AUDIO 0x0188 BACKWARD 0x00a8 BLUE 0x0191 CHANNELDOWN 0x0193 CHANNELUP 0x0192 DISPLAY 0x0189 FORWARD 0x00d0 FULLSCREEN 0x0174 GREEN 0x018f 0 0x000b 1 0x0002 2 0x0003 3 0x0004 4 0x0005 5 0x0006 6 0x0007 7 0x0008 8 0x0009 9 0x000a LOOP 0x00d9 MUTE 0x0071 PAUSE 0x0077 PLAY 0x00cf POWER 0x0074 PREVIEW 0x0166 RECORD 0x00a7 RED 0x018e SOURCE 0x018b STOP 0x0080 TELETEXT 0x0184 VOLUMEDOWN 0x0072 VOLUMEUP 0x0073 YELLOW 0x0190 end codes end remote
Dokument vytvořil: vch, 16.10.2006 14:14 | Poslední úprava: TomCat1, 27.2.2011 15:09 | Další přispěvatelé: vch | Historie změn | Zobrazeno: 3077×
Tiskni
Sdílej: