Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Pokud jste Martin Kocourek, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: TomCat
Moje domovská stránka: http://www.deltix.cz/
O mně:
V současnosti pracuji jako administrátor, konzultant a developer na volné noze (jinak také nezávislý profesionál čili freelancer), přičemž úspěšně uplatňuji v praxi své více než dvacetileté zkušenosti s operačním systémem Linux hlavně na serverech, ale i na desktopu (instalace, správa, vývoj). V drtivé většině případů pracuji převážně s open source a free aplikacemi a systémy (FOSS). Specializuji se hlavně na Linuxové servery, ale v případě nutnosti umím spravovat i servery postavené na jiných technologiích (MS Windows, komerční Unixy, BSD).
Zabývam se převážně konzultační činností, návrhem a správou serverové infrastruktury, systémovou správou několika stovek Linuxových serverů. Ve "volném čase" se bavím návrhem a vývojem aplikací hlavně v jazycích Go, Rust, Java/Groovy, Javascript, Python a Bash a jejich integrací s informačními a jinými systémy. Intenzívně se věnuji problematice serverové virtualizace na open source platformách (Xen/XCPng, Proxmox, Docker).
Provozuji mj. full service managed hosting pro náročnější klienty, kterým nevyhovují běžné sdílené LAMPy. Kromě nabídky virtuálních i fyzických managed serverů podporuji hostování a správu webových aplikací postavených na nejrůznějších technologiích (Go, NodeJS, Java, Python apod.).
Při realizaci projektů obvykle spolupracuji také s dalšími nezávislými profesionály (grafiky, developery, kodéry).
První setkání s osmibitovými mikroprocesory a mikropočítači jsem absolvoval někdy v roce 1981; postupem času jsem měl v rukou různé stroje převážně s CPU 8080 a Z80 (PMI-80, Intelka, TRS-80, JPR-1/SAPI-1, ZX-81, ZX-Spectrum, TNS, IQ-151, PMD-85, Amstrad CPC6128 a PCW8512, SHARP MZ-800 a další, včetně vlastních konstrukcí) a s CPU řady 65xx (Commodore 64 a 128D, Atari 65XE). Na 16/32 bitů jsem povýšil mj. přes stroje Commodore Amiga 1200 a 4000 nebo Atari ST a TT. Celou řadu těchto báječných a nádherných technických skvostů stále ještě mám ve svém malém "muzeu" a často jsou kupodivu ještě funkční (dokážete si u dnešních počítačů vůbec představit, že by dokázaly fungovat ještě po 30+ letech???)
"Pécéčka" jsem si prošel hezky od píky počínaje klasickými PC řady XT, přes 286, 386, 486 a Pentia (od prvních 60 MHz modelů) a taktéž mnoho z nich stále ještě mám, byť některé už nefungují. Aby toho nebylo málo, potkal jsem se zblízka také se stroji ze stáje Apple - MacIntosh Quadra, MacMini a MacBookPro, ovšem jakožto ostříleného pragmatika mě jablečné náboženství nechává zcela chladným...
Mám za sebou téměř 30 let praktických zkušeností se správou stanic i serverů a vývojem aplikací na platformě DOS, MS Windows, Novell Netware, Unixware, SCO Unix, Solaris a samozřejmě Linux a FreeBSD. Za zmínku stojí taktéž dlouholeté praktické zkušenosti s aplikacemi jednočipových mikrokontrolérů (8048, 8051, PIC, AVR) a mikroprocesorů (8080, 65xx, 68xx, Z80, M68k, x86, PPC, ARM), včetně vývoje softwaru v C a assembleru (hlavně Z80, 8051, PIC a x86, v současnosti spíše ARM a VHDL/Verilog pro FPGA). K tomu patří také samotné "bastlení" elektronických zařízení a samozřejmě i oficiální elektrotechnické vzdělání...
Jako pracovní desktop v současné době používám odlehčený správce oken Awesome na distribuci Manjaro/Arch Linux a výjimečně také MS Windows 7/10 ve VirtualBoxu (podle toho, co zrovna dělám). Z vývojářských prostředí upřednostňuji Netbeans, případně VS Codium a dále různé specializované nástroje (např. pro Arduino nebo VHDL/Verilog).
Co se týče Linuxových distribucí, vystřídal jsem jich poměrně dost: začal jsem kdysi pradávno s prvním Slackwarem, i když v průběhu let jsem z různých důvodů prostřídal také RedHat, Mandrake, SuSE a Gentoo. Poměrně dlouho jsem používal Fedoru (verze 9-14), Ubuntu LTS (10.04-18.04), Mint a dnes mám na notebooku opět důkladně vyladěný 64bitový Manjaro/Arch. Na serverech používám hlavně Oracle Linux (klon RHEL) a Debian.
Na serveru ABC Linuxu patřím mezi dinosaury - čtu jej od jeho založení, podobně jako "konkurenční" server Root. Mezi mé oblíbené české magazíny patří také LinuxExpress.
Profil na LinkedIn: http://cz.linkedin.com/in/kocourek/
E-mail: mkocourek {zavináč} deltix.cz
Telegram: https://t.me/kocour_mikes
Mohu poskytnout konzultace a nabídnout své znalosti a zkušenosti převážně (ale nejen) v následujících vybraných oblastech:
Rok narození: 1970
Bydliště: Praha-západ
Kraj: Středočeský
Země: Česká republika
Linux používám od roku: 1996
Patička: Lazarus Long: Hloupost nelze vyléčit penězi, výchovou a dokonce ani zákony. (Robert Anson Heinlein - Dost času na lásku)
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 11