Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Pokud jste Martin Kocourek, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: TomCat
Moje domovská stránka: http://www.deltix.cz/
O mně:
V současnosti pracuji jako administrátor, konzultant a developer na volné noze (jinak také nezávislý profesionál čili freelancer), přičemž úspěšně uplatňuji v praxi své více než dvacetileté zkušenosti s operačním systémem Linux hlavně na serverech, ale i na desktopu (instalace, správa, vývoj). V drtivé většině případů pracuji převážně s open source a free aplikacemi a systémy (FOSS). Specializuji se hlavně na Linuxové servery, ale v případě nutnosti umím spravovat i servery postavené na jiných technologiích (MS Windows, komerční Unixy, BSD).
Zabývam se převážně konzultační činností, návrhem a správou serverové infrastruktury, systémovou správou několika stovek Linuxových serverů. Ve "volném čase" se bavím návrhem a vývojem aplikací hlavně v jazycích Go, Rust, Java/Groovy, Javascript, Python a Bash a jejich integrací s informačními a jinými systémy. Intenzívně se věnuji problematice serverové virtualizace na open source platformách (Xen/XCPng, Proxmox, Docker).
Provozuji mj. full service managed hosting pro náročnější klienty, kterým nevyhovují běžné sdílené LAMPy. Kromě nabídky virtuálních i fyzických managed serverů podporuji hostování a správu webových aplikací postavených na nejrůznějších technologiích (Go, NodeJS, Java, Python apod.).
Při realizaci projektů obvykle spolupracuji také s dalšími nezávislými profesionály (grafiky, developery, kodéry).
První setkání s osmibitovými mikroprocesory a mikropočítači jsem absolvoval někdy v roce 1981; postupem času jsem měl v rukou různé stroje převážně s CPU 8080 a Z80 (PMI-80, Intelka, TRS-80, JPR-1/SAPI-1, ZX-81, ZX-Spectrum, TNS, IQ-151, PMD-85, Amstrad CPC6128 a PCW8512, SHARP MZ-800 a další, včetně vlastních konstrukcí) a s CPU řady 65xx (Commodore 64 a 128D, Atari 65XE). Na 16/32 bitů jsem povýšil mj. přes stroje Commodore Amiga 1200 a 4000 nebo Atari ST a TT. Celou řadu těchto báječných a nádherných technických skvostů stále ještě mám ve svém malém "muzeu" a často jsou kupodivu ještě funkční (dokážete si u dnešních počítačů vůbec představit, že by dokázaly fungovat ještě po 30+ letech???)
"Pécéčka" jsem si prošel hezky od píky počínaje klasickými PC řady XT, přes 286, 386, 486 a Pentia (od prvních 60 MHz modelů) a taktéž mnoho z nich stále ještě mám, byť některé už nefungují. Aby toho nebylo málo, potkal jsem se zblízka také se stroji ze stáje Apple - MacIntosh Quadra, MacMini a MacBookPro, ovšem jakožto ostříleného pragmatika mě jablečné náboženství nechává zcela chladným...
Mám za sebou téměř 30 let praktických zkušeností se správou stanic i serverů a vývojem aplikací na platformě DOS, MS Windows, Novell Netware, Unixware, SCO Unix, Solaris a samozřejmě Linux a FreeBSD. Za zmínku stojí taktéž dlouholeté praktické zkušenosti s aplikacemi jednočipových mikrokontrolérů (8048, 8051, PIC, AVR) a mikroprocesorů (8080, 65xx, 68xx, Z80, M68k, x86, PPC, ARM), včetně vývoje softwaru v C a assembleru (hlavně Z80, 8051, PIC a x86, v současnosti spíše ARM a VHDL/Verilog pro FPGA). K tomu patří také samotné "bastlení" elektronických zařízení a samozřejmě i oficiální elektrotechnické vzdělání...
Jako pracovní desktop v současné době používám odlehčený správce oken Awesome na distribuci Manjaro/Arch Linux a výjimečně také MS Windows 7/10 ve VirtualBoxu (podle toho, co zrovna dělám). Z vývojářských prostředí upřednostňuji Netbeans, případně VS Codium a dále různé specializované nástroje (např. pro Arduino nebo VHDL/Verilog).
Co se týče Linuxových distribucí, vystřídal jsem jich poměrně dost: začal jsem kdysi pradávno s prvním Slackwarem, i když v průběhu let jsem z různých důvodů prostřídal také RedHat, Mandrake, SuSE a Gentoo. Poměrně dlouho jsem používal Fedoru (verze 9-14), Ubuntu LTS (10.04-18.04), Mint a dnes mám na notebooku opět důkladně vyladěný 64bitový Manjaro/Arch. Na serverech používám hlavně Oracle Linux (klon RHEL) a Debian.
Na serveru ABC Linuxu patřím mezi dinosaury - čtu jej od jeho založení, podobně jako "konkurenční" server Root. Mezi mé oblíbené české magazíny patří také LinuxExpress.
Profil na LinkedIn: http://cz.linkedin.com/in/kocourek/
E-mail: mkocourek {zavináč} deltix.cz
Telegram: https://t.me/kocour_mikes
Mohu poskytnout konzultace a nabídnout své znalosti a zkušenosti převážně (ale nejen) v následujících vybraných oblastech:
Rok narození: 1970
Bydliště: Praha-západ
Kraj: Středočeský
Země: Česká republika
Linux používám od roku: 1996
Patička: Lazarus Long: Hloupost nelze vyléčit penězi, výchovou a dokonce ani zákony. (Robert Anson Heinlein - Dost času na lásku)
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 11