Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Pokud jste Martin Kocourek, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: TomCat
Moje domovská stránka: http://www.deltix.cz/
O mně:
V současnosti pracuji jako administrátor, konzultant a developer na volné noze (jinak také nezávislý profesionál čili freelancer), přičemž úspěšně uplatňuji v praxi své více než dvacetileté zkušenosti s operačním systémem Linux hlavně na serverech, ale i na desktopu (instalace, správa, vývoj). V drtivé většině případů pracuji převážně s open source a free aplikacemi a systémy (FOSS). Specializuji se hlavně na Linuxové servery, ale v případě nutnosti umím spravovat i servery postavené na jiných technologiích (MS Windows, komerční Unixy, BSD).
Zabývam se převážně konzultační činností, návrhem a správou serverové infrastruktury, systémovou správou několika stovek Linuxových serverů. Ve "volném čase" se bavím návrhem a vývojem aplikací hlavně v jazycích Go, Rust, Java/Groovy, Javascript, Python a Bash a jejich integrací s informačními a jinými systémy. Intenzívně se věnuji problematice serverové virtualizace na open source platformách (Xen/XCPng, Proxmox, Docker).
Provozuji mj. full service managed hosting pro náročnější klienty, kterým nevyhovují běžné sdílené LAMPy. Kromě nabídky virtuálních i fyzických managed serverů podporuji hostování a správu webových aplikací postavených na nejrůznějších technologiích (Go, NodeJS, Java, Python apod.).
Při realizaci projektů obvykle spolupracuji také s dalšími nezávislými profesionály (grafiky, developery, kodéry).
První setkání s osmibitovými mikroprocesory a mikropočítači jsem absolvoval někdy v roce 1981; postupem času jsem měl v rukou různé stroje převážně s CPU 8080 a Z80 (PMI-80, Intelka, TRS-80, JPR-1/SAPI-1, ZX-81, ZX-Spectrum, TNS, IQ-151, PMD-85, Amstrad CPC6128 a PCW8512, SHARP MZ-800 a další, včetně vlastních konstrukcí) a s CPU řady 65xx (Commodore 64 a 128D, Atari 65XE). Na 16/32 bitů jsem povýšil mj. přes stroje Commodore Amiga 1200 a 4000 nebo Atari ST a TT. Celou řadu těchto báječných a nádherných technických skvostů stále ještě mám ve svém malém "muzeu" a často jsou kupodivu ještě funkční (dokážete si u dnešních počítačů vůbec představit, že by dokázaly fungovat ještě po 30+ letech???)
"Pécéčka" jsem si prošel hezky od píky počínaje klasickými PC řady XT, přes 286, 386, 486 a Pentia (od prvních 60 MHz modelů) a taktéž mnoho z nich stále ještě mám, byť některé už nefungují. Aby toho nebylo málo, potkal jsem se zblízka také se stroji ze stáje Apple - MacIntosh Quadra, MacMini a MacBookPro, ovšem jakožto ostříleného pragmatika mě jablečné náboženství nechává zcela chladným...
Mám za sebou téměř 30 let praktických zkušeností se správou stanic i serverů a vývojem aplikací na platformě DOS, MS Windows, Novell Netware, Unixware, SCO Unix, Solaris a samozřejmě Linux a FreeBSD. Za zmínku stojí taktéž dlouholeté praktické zkušenosti s aplikacemi jednočipových mikrokontrolérů (8048, 8051, PIC, AVR) a mikroprocesorů (8080, 65xx, 68xx, Z80, M68k, x86, PPC, ARM), včetně vývoje softwaru v C a assembleru (hlavně Z80, 8051, PIC a x86, v současnosti spíše ARM a VHDL/Verilog pro FPGA). K tomu patří také samotné "bastlení" elektronických zařízení a samozřejmě i oficiální elektrotechnické vzdělání...
Jako pracovní desktop v současné době používám odlehčený správce oken Awesome na distribuci Manjaro/Arch Linux a výjimečně také MS Windows 7/10 ve VirtualBoxu (podle toho, co zrovna dělám). Z vývojářských prostředí upřednostňuji Netbeans, případně VS Codium a dále různé specializované nástroje (např. pro Arduino nebo VHDL/Verilog).
Co se týče Linuxových distribucí, vystřídal jsem jich poměrně dost: začal jsem kdysi pradávno s prvním Slackwarem, i když v průběhu let jsem z různých důvodů prostřídal také RedHat, Mandrake, SuSE a Gentoo. Poměrně dlouho jsem používal Fedoru (verze 9-14), Ubuntu LTS (10.04-18.04), Mint a dnes mám na notebooku opět důkladně vyladěný 64bitový Manjaro/Arch. Na serverech používám hlavně Oracle Linux (klon RHEL) a Debian.
Na serveru ABC Linuxu patřím mezi dinosaury - čtu jej od jeho založení, podobně jako "konkurenční" server Root. Mezi mé oblíbené české magazíny patří také LinuxExpress.
Profil na LinkedIn: http://cz.linkedin.com/in/kocourek/
E-mail: mkocourek {zavináč} deltix.cz
Telegram: https://t.me/kocour_mikes
Mohu poskytnout konzultace a nabídnout své znalosti a zkušenosti převážně (ale nejen) v následujících vybraných oblastech:
Rok narození: 1970
Bydliště: Praha-západ
Kraj: Středočeský
Země: Česká republika
Linux používám od roku: 1996
Patička: Lazarus Long: Hloupost nelze vyléčit penězi, výchovou a dokonce ani zákony. (Robert Anson Heinlein - Dost času na lásku)
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 11