Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
select * from tabulka
výsledek se uloží do tabulky calcu a ta se exportuje třeba jako oblíbené .dbf. Ne, že by to bylo zrovna přímočaré, ale je to funkční. Výběr databází v linuxu jinak není moc rozsáhlý. Většinou se používá MySQL, PostgreSQL, najdou se i podivíni, kteří dávají přednost databázi Firebird, Sybase nebo s odpuštěním i Informix, či Oracle. Posledně jmenované jsou ale téměř nepoužitelné, protože mají myslím nějaká omezení týkající se počtu procesorů, velikosti paměti, diskového prostoru a tak. Když si chce člověk udělat fakt pořádnou databázi cédéček, tak to s tím skoro ani nejde. A MSSQL server snad pod linuxem dokonce ani není. Jako klienta lze použít zmíněný OpenOpice (dělá se to přes nějaké ODBC nebo JDBC a připojíte se tak i k tomu MSSQL), dá se taky s dalším odpuštěním programovat, i linuxu existují nějaké vizuální nástroj. To, co nabízela dB4 asi nenaleznete a někdy si myslím, že je to škoda. ZDAR!grep
. Pokud se v takové databázi o miliónu záznamů hledá jen několikrát za hodinu, tak je to v pohodě. Dotazy do takové textové databáze jsou jednoduché a dají se využít i regulární výrazy. Odezva ve stovkách milisekund.
Pro větší množství záznamů nebo pro častější dotazy už bude asi potřeba data indexovat. Jakou povahu mají záznamy? Jsou strukturované nebo to má být spíš dokumentová databáze? Jaké jsou výkonové požadavky?
Z databází, o kterých dosud nebyla zmínka: TDB, CDB, TokyoCabinet, MongoDB, Redis, ... Každá se hodí na něco jiného a každá vyniká v nějaké jiné vlastnosti.
Ovšem pokud to má být nějaká alternativa k OpenOffice Base, tak nejjednodušším řešením by mohl být obyčejný textový soubor a sada unixových utilit. Dá se tak udělat i relace mezi tabulkami.
Tiskni Sdílej: