Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Řešení dotazu:
Pokud chceš univerzální řešení, místo databáze použij raději XML a XSLT.Tak za to ti určitě poděkuje :). XSLT je krásná věc pro ty, kteří potřebují promrhat spoustu času.
Akorát je to úplně jiný přístup k datům než relační (byť se tam nějaké analogie dají najít).
Původnímu tazateli bych doporučil se podívat na hotová řešení – ORM (Hibernate) nebo aplikace, které fungují nad více různými SŘBD (Drupal). Psát něco takového na koleně není úplně triviální.
Netvrdím, že je to univerzální zázrak, ale pro menší objemy dat je to často výhodnější řešení, než použití databází.Trošku mi vadí, když se ve větě porovnává konkrétní formát nějaké databáze s databází obecně. Svět ukládání dat je široký a takhle je to strašně zavádějící.
Zejména tam, kde je čtení mnohem častější, než zápis (drtivá většina webů).No... nevím... zkoušel jsi v reálu srovnat rychlost tahání dat z XML pomocí XSLT a za relační databáze SQLite? Ona totiž SQLite při čtení nemusí být vůbec špatná. A další věc je, že to nejsou jediné dva přístupy... a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíše a bude třeba i pomalejší (zvlášť v případech, kdy tu rychlost uživatel nepozná).
a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíšePřesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat. Např. jsem takhle dělal převod MIBů (SNMP) do nějakého proprietárního XML formátu – snadno a rychle a to se vyplatí
(tím tedy nechci říct, že by se XSLT hodilo jen na tyhle věci)
Přesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat.Asi holt každý máme jiné vysledky... když jsem srovnával svoji práci v XSLT a Python/libxml2, tak to druhé bylo na většinu úloh, co jsem potřeboval, rychlejší na napsání. A to jsem dokonce s XSLT měl delší zkušenost než s tím libxml2. Takže, XSLT je hodně zajímavé, nejspíš se časem dostanu k tomu ho zase na něco použít, ale jednak mi práce s ním na mnoho věcí vůbec nepřijde rychlejší než třeba ten Python (i když bych našel věci, kde ano, ale nebývá to ukládání dat), a druhak to nemá do téhle diskuze žádnou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou to nemá proto, že jakmile máš něco už spraseno do XML, tak se ti úplně změní situace. Tzn to, co funguje líp na XML (pokud vůbec), nemusí líp fungovat na data obecně. A musím říct, JSON mi na ukládání strukturovaných dat vychází většinou daleko lépe než XML, když už se teda bavíme o textových souborových formátech (versus binárních současně přistupované databáze či socketové databáze).
Tiskni
Sdílej: