GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Ahoj,
můžu zapojit 2 síťovky z jednoho počítače, z nichž každá používá jiný síťový segment, do stejného switche?
Jaká jsou rizika?
Díky!
Riziko je len také, že oba subnety budú mať jeden centrálny bod, ktorý týmto môžu preťažiť. Ja som to tak nastavil vo firme, lebo som bol lenivý a teraz je na tom centrálnom switchi taká záťaž, že to v špičkách neustojí. Pritom tie subnety medzi sebou skoro vôbec nekomunikujú... Niektoré zariadenia sú zmätené (switche po 500,- v jednotlivých miestnostiach) a robia broadcasty na linkovej vrstve, takže keď sa fičí na jednej aj druhej logickej podsieti, tak mi tá fyzická sieť ide do smútku. Teraz robím z jedného servera router, aby som tie siete oddelil, čo som mal urobiť hneď na začiatku. Ale pre niekoho to môže byť v pohode riešenie.
Áno, to preťaženie by nastalo, aj keby som to mal všetko v jednom subnete.
Pokud to nemá nějaký konkrétní důvod, jako že load balancing (zvýšení průchodnosti), tak mi přijde skoro zbytečné dávat to na dvě různá fyzická rozhraní. Stačilo by přidat sekundární IP adresu na první interface.
Nechcete se podělit o další parametry té sítě? Jaký server (CPU, čipset, RAM, disky, RAID?, síťovka), kolik klientů, co je zač ta síť (10/100/1000), jaké aplikace po té síti běhají... Podle čeho soudíte, že je síť přetížená, a proč se to snažíte řešit tím, že ji rozdělíte na dva routované segmenty (postavíte do ní další úzké místo)...
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Nebo Windowsy.... Delam ve skole a kdyz se ty desitky kompu pustej tak vsechny switche blikaj jako by zapomeli ze jsou to switche a diky broadcastum to cely unisono blika jako huby.
Zdenek
Jasně, Windows používají tuším hned několik služeb, které po síti broadcastují (NetBIOS, UPnP, ...), ale mám pocit že těch paketů je nanejvýš pár za vteřinu (spíš za minutu) a jsou krátké. Jasně, při větším počtu stanic po síti lítají broadcasty prakticky neustále, ale objemově jsou pořád zanedbatelné. Switche při indikaci aktivity "prodlužují délku pulzu", aby bylo vůbec něco vidět - a dnešní zařízení při trvalé aktivitě typicky blikají záměrně se střídou 50/50 (spíš než aby trvale svítila). Podle mého právě to je důvod, proč všechny kontrolky na switchi blikají "unisono" - jsou hnané společným generátorem pulzů 50/50. O vytížení sítě to ještě nic moc neříká.
Tím nechci říct, že ta síť nepadá na hubu Zajímavá jsou ale spíš jiná čísla - konkrétně vytížení páteřních síťových portů na switchích a serverech. Pokud je to klasická LANka s nějakým fileserverem, tak na rozsáhlejších LANkách (s větším počtem stanic) typicky nestíhá buď spoj mezi serverem a nejbližším switchem, nebo samotný fileserver (čipset, disky) - a nestíhá kvůli přenosům užitečných dat pro velký počet stanic, spíš než kvůli nějakým konfiguračním broadcastům. Úplně nejhorší load lze předpokládat v sítích s diskless stanicemi - ale kde jsou ty časy, diskless provoz NTčkových windowsů není žádnej med a LTSP nebo něco podobného používá málokdo...
Tiskni Sdílej: