Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Řešení dotazu:
GK ATI X1300 - pomalé KWinTo by jeden neřek že vyrenderovat tu jednu kostku nebo co dá tolik práce.
Nvidia funguje vzdyJasně, a nebe je fialový a voda světle zelená a čtverec kulatý.
V našem megatestu jsme se podrobně podívali na celkem 13 grafických karet a závěrů proto lze udělat hned několik. Tím prvním je, že nemá vůbec smysl uvažovat o těch nejlevnějších grafických kartách. I pokud chcete hrát pouze občas, připravte si alespoň dva tisíce korun a kupte si ATI Radeon HD 4670, rozhodně vám za ty peníze odvede lepší službu než levnější karty typu Radeon HD 4550 či GeForce GT 220. Dále jsme se také podívali na jednotlivé konkurenční modely, které proti sobě stojí po stránce výkonu. Jak již bylo řečeno, z dvojice Radeon HD 4670/GeForce GT 240 je lepší Radeon, z dvojice HD 4770/9800 GT zase GeForce a stejně tak je lepší GTS 250 proti HD 5750. Naopak v posledním duelu vyhrál Radeon HD 5770 nad GeForce GTX 260.(podrobnosti viz odkaz)
problémech?
Jak jsem psal úplně v počátečním dotazu. Na PC mám X1300 na notebooku X1100. Problémy jsou hlavně při zapnutým kompozitním desktopu a přehrávání videa - v SMplayeru a Kaffeine pro KDE3 při zobrazení titulků se zasekne na chvíli obraz. Při full screenu při přehrávání videa nefunguje vyjížděcí pás pro pozastavení/přetočení videa v Kaffeine. Při přehrávání videa na některých serverech na webu video problikává bílou barvou. To stejné dělá i Google Earth. Občas mi KDE4 vyhodí hlášku, že kompozitní efekty jsou příliš pomalé, že je vypnul. Když systém jede delší dobu, tak se stává, že kompozitní efekty žerou 100% CPU - musím je vypnout a znovu zapnout... Je možný, že je vše problém KDE4 - že se nesnese s ATI. Ale raději vyměním grafiku, než KDE za něco jiného. A že by vše byl jen problém čistě KDE4 se mi moc nezdá, jelikož by web byl plný rozhořčených uživatelů a je fakt, že občasné problémy jsem měl i v KDE 3.5.problémech?
Nesouhlasím, to je příliš velké zjednodušení vytržené z reality, tudíž nepatří mezi racionální důvody.
NVidia má velice rozumný důvod pro neuvolnění ovladačů jako OSS. Neexistuje žádná grafická karta, která by podávala na Linuxu lepší výkon než NVidia, a už vůbec ne karta s OSS ovladačem. Velice dobře reaguje na hlášení chyb od uživatelů. Nemá žádný rozumný důvod pro ukončování podpory nezastaralých karet. I kdyby je jednou přestala podporovat, tak není problém kartu provozovat se starším jádrem a když už to bude neúnosné, tak už karta i stroj stejně budou patřit do šrotu. Navíc komunita vytvářející OSS ovladač se též může rozhodnout, že podporu pro daný kus HW odstraní, takže je to 1:1, pokud tedy nebereme v potaz, že si ovladače ke svému HW píšeš, případně udržuješ, sám. Navíc nás může v budoucnu mile překvapit Nouveau.
Také jsem si dříve myslel, že je lepší jít cestou karet s OSS ovladači, i když nebyla podmínka rozumná 3D akcelerace (alespoň plynulý ppracer jako test), tak nastal problém. Více než akceleraci jsem potřeboval provozovat Xineramu.
Poprvé jsem narazil s kartami Matrox MGA G550, tuším, že to bylo po přechodu na Etch, nějaká regrese => nefunkční Xinerama.
Podruhé jsem narazil s kartami Radeonem 9200 PRO, po přechodu na Lennyho, známá chyba v XRandr => pád X serveru po pokusu o spuštění v režimu Xinerama.
Mezi tím jsem začal přecházet na karty NVidia u vybraných strojů a nyní je systematicky dávám úplně všude a za cca 5 let žádný problém, narozdíl od karet s OSS ovladači.
Pak bylo ještě pár aférek s fglrx a kartami od ATI, součástí úspěšné instalace pod novějším jádrem byla úprava jaderných wrapperů a hledání jak se změnilo rozhraní jádra. Tak si nepředstavuju pohodlnou instalaci.
Takže můj racionální pohled je, hromadné nasazení karet NVidia mi ušetřilo spoustu času, naopak karty s OSS ovladači, případně ATI s komerčním ovladačem mě stály jen hromadu času a problémů. Jinak na milost lze vzít ještě Intel, ale to je jiná liga.
BIOS sveho pocitace mate taky svobodny? Firmware disku? CPU? Vyber funkcni graficke karty neni zadny "vendor lock-in".Tohle ale nejsou součásti OS.
Vyber funkcni graficke karty neni zadny "vendor lock-in".Ale je. Firma bude vždy orientovat svoje snažení pro svoje komerční zájmy. Svobodné ovladače existují v udržované formě pro kdejaký starý krám, zatímco o ukončení podpory pro daný HW v případě uzavřeného ovladače rozhoduje výrobce. A takhle je to se vším. A jelikož je GK a její ovladač alfa a omega "desktopu" tak ten slavný "svobodný OS" nese na sobě pěkný šrám. A poukázat na toto opravdu není fanatizmus.
Pro me jako uzivatele je skvele, ze si mohu vybrat.Pojmenujme to pravým názvem. Vy jako uživatel jste především rád, že je všechno zadarmo.
+1
Sám používám svobodný ovladač radeonhd mé ATI (AMD) grafické karty. Nebudu si přeci do systému cpát černou (uzavřenou) skříňku. A navíc tady bylo řečeno, že svobodný ovladač bude "neustále" podporovat i "staré krámy", zatímco poskytovatel proprietárních ovladačů dozajista rel. brzy začne ty "staré krámy" nepodporovat.
Na PC mám X1300 na notebooku X1100. Problémy jsou hlavně při zapnutým kompozitním desktopu a přehrávání videa - v SMplayeru a Kaffeine pro KDE3 při zobrazení titulků se zasekne na chvíli obraz. Při full screenu při přehrávání videa nefunguje vyjížděcí pás pro pozastavení/přetočení videa v Kaffeine. Při přehrávání videa na některých serverech na webu video problikává bílou barvou. To stejné dělá i Google Earth. Občas mi KDE4 vyhodí hlášku, že kompozitní efekty jsou příliš pomalé, že je vypnul.IMHO to je spíš kombinací hardware a driveru. Podle wiki driveru "radeon" pro Xorg (opensource driver) je
R100/R200 (Radeon 7000 – Radeon 9250) and R300/R400/R500 (Radeon 9500 – Radeon X1950) class chips: * 2D: accelerated (EXA), stable * XVideo: accelerated and tear free, stable * 3D: accelerated, stableZkoušel jste to?
Ale raději vyměním grafiku, než KDE za něco jiného.Nicméně ve Vašem případě se jedná o výměnu grafiky staré za novou - a ta nová ať bude jakákoliv tak bude (pro použití v KDE) stejně dobrá/špatná (osobně odzkoušeno na dobrém tuctu modelů z obou táborů).
IMHO to je spíš kombinací hardware a driveru. Podle wiki driveru "radeon" pro Xorg (opensource driver) jeJestli jsem zkoušel "radeon" driver? No, jelikož používám Kubuntu 9.10, tak mi ani nic jiného nezbývá. Pro verzi jádra 2.6.31 ATI už ovladače pro tyto starší karty už nevydává. Ale problémy (i když musím uznat, že né tolik) jsem měl už dříve na starším jádře s ATI ovladači.R100/R200 (Radeon 7000 – Radeon 9250) and R300/R400/R500 (Radeon 9500 – Radeon X1950) class chips: * 2D: accelerated (EXA), stable * XVideo: accelerated and tear free, stable * 3D: accelerated, stableZkoušel jste to?
Nicméně ve Vašem případě se jedná o výměnu grafiky staré za novou - a ta nová ať bude jakákoliv tak bude (pro použití v KDE) stejně dobrá/špatná (osobně odzkoušeno na dobrém tuctu modelů z obou táborů).Přiznám se, že tuto větu moc nechápu. Jako, že to vidíte spíš na problémy KDE, jak hardwaru + driveru?
Jestli jsem zkoušel "radeon" driver? No, jelikož používám Kubuntu 9.10, tak mi ani nic jiného nezbývá.Tak to zkuste probrat s někým na freenode nebo to nahlásit jako chybu.
Jako, že to vidíte spíš na problémy KDE, jak hardwaru + driveru?Spíš celé kombinace X + KDE + kdovíco.
Tiskni Sdílej: