Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Ten odkaz na ISP fórum je fakt výživnej Osobně bych asi pro začátek šilhal po nějakém boardu s jednou paticí a Nehalemem - Nehalem má on-chip řadič RAM, takže má oproti generaci Core2 citelně kratší latence přístupu do RAM (potažmo lepší výkon v procházení stromových sad pravidel apod). Zkuste třeba začít nějakým boardem s LGA1156 za relativně málo peněz, do toho nějaký odpovídající procesor (v té excelové tabulce se přepněte do karty "desktop/entry-level server"). V zásadě máte na výběr, jestli maximalizovat počet jader, nebo jmenovitý takt na jádro. S tím souvisí otázka, nakolik vlastně dnešní Linux dokáže rozložit packet-level filtrování/NAT/shaping (Iproute2+Netfilter) na více jader (tj. když se to všechno odehrává v kernelu). Svého času běželo všecko na jednom CPU jádře (dokážu si představit důvod - zamykání globálních datových struktur a cache trashing), ale podle nějakých zmínek na ISP fóru to jde rozložit - jste někdo ochoten utrousit podrobnosti? Volně v této souvislosti, nějaký popis nectností dnešního Linuxu v této oblasti jsem našel tady - mluví se tam hlavně o alokaci+dealokaci dvou bufferů per packet (na payload a metadata)...
Pokud potřebujete více portů Gb Eth, tak třeba nějaký ATX board od SuperMicra. Pokud to není potřeba kvůli poplatkům v telehousu, nikdo Vás nenutí do 1U/2U ploštice - na druhou stranu maličké 1U "routovací" skříně od SuperMicra jsou docela sexy a ani moc neřvou (jenom pozor na teplo u špičkových procesorů).
Pokud je omezením cena, tak ustupte na Core2 nebo nějaký novější AMD CPU (bude mít kratší latence RAM, ale horší průchodnost čipsetu). Rozhodně nekupujte starý vrak s procesorem generace P4/Netburst - má to malou cache, hodně to topí, a vysoký takt jde z velké části nazmar díky branch mispredictions a vysokým latencím RAM (přístup skrz pomalou FSB).
Tiskni Sdílej: