Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Dobry den, chtel bych k svemu domacimu linux serveru pripojit nejakou meteostanici (ktera by byla treba na strese), idealne aby sibrala teplotu, vlhkost a treba tlak, skvele by bylo i smer vetru. Otazka: existuje nejaky takovy hw? nebo jsou k dispozici nejaky "free" reseni, neni problem neco sblastlit, manualne na to mam. (zatim mam je cidlo a sbiram telplotu s digitempem)
A otazka druha, bydlim na mensim mestecku a rad bych ty informace propagoval nekam dale do sveta ne jen u sebe na webu, treba pres nejaky weather.com apod, je na to nejaka "centralni" sluzba, aby si to pote mohli otevrit uzivatele v KDE/GNOME appletech apod? Diky.
Nazdar,
v podstatě kterákoliv s těchto stanic http://www.meteosonda.cz/meteosondy-teplomery/meteostanice/ funguje ve spolupráci s Linuxem. Buď si to naprogramiješ sám anebo můžeš použít SW Stribog z http://www.homeweather.net/cs/trial.aspx. Je to primárně určeno pro provoz na routeru, ale vzhledem k tomu, že ten router běží na Linuxu, tak asi není co řešit.
Ahoj,
o meteostanici uvažuju už delší dobu.
Akorát, chtěl jsem si něco takového postavit sám. Zatím to mám jenom v hlavě, ale idea je Arduino + Ethernet Shield, teplotní čidlo, anemometr, vlhkost (prakticky cokoli jde vymyslet).
Stálo by to někde na zahradě, spojení s routerem (Asus WL-500gp) nebo bude přes ethernet kabel, jediný problém je napájení, takže to chci řešit 9V bateriemi + solární články. Opět, na internetu jde vygooglit spousta informací.
Software pro obsluhu a publikaci si napíšu sám.
No a co pouzit POE ? Pokud to bude do nejakych 40 metru a nebude to na 5V , tak by asi stacilo i pasivni, nebo natahnout ty ethernety 2x. Pri aktivnim to jde i dale. Ale je to drazsi. HonzaStálo by to někde na zahradě, spojení s routerem (Asus WL-500gp) nebo bude přes ethernet kabel, jediný problém je napájení, takže to chci řešit 9V bateriemi + solární články.
Arduino chce ideálně 5.5V a nevím kolik žere ten ethernet shield, POE by bylo super, ale spíš to vidím na ty baterky + solarni panel.
Napájení je pro mě momentálně největší problém, moc o tom nevím, takže to bude chtít hodně samostudia.
No bylo by to úplně nejjednodušší, to jo, na vytápění jsem taky myslel, ale chtěl jsem ho oželit výměnou za solár.
Zimní nebo zamračené období jsem chtěl řešit výměnami baterií, ale dlouhodobě je to dost na nic, to jo.
Když venku půjde jenom 12V, tak by to šlo, ale chce to promyslet jak to zabezpečit, jednak samotné zařízení a domácí el. rozvod a taky třeba naše psisko, ho to bude extrémně zajímat, byť bude kabel pod zemí…
To nepůjde :) O tu stanici samotnou strach nemám, spíš o kabel, ten náš blboun se ho bude snažit vyhrabat…
Btw, to napájení nakonec asi půjde přes POE, tahle věcička (http://www.dlink.com/products/?pid=368) mě nadchla.
Už tu nebudu spamovat a ublognu si o tom, informací už mám nasbíraných hromady :)
Jo neco takoveho, jen to zrejme budu stavet na Ethernutu.
Ty meteostanice jsou docela drahe, cekal jsem to kapanek levnejsi, ale co delat no.
Takze jsem jeste nasel tuhle stanici, ktera se mi celkem zamlouva, provedeni vypada dobre, umi to SNMP/TELNET/HTTP.
Tiskni Sdílej: