Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
přesně tak doporučím mrknout např po Audigy2 na aukru, které mají HW mixing na 48khz a jsou velmi levné ikdyž o audiofilii se neda mluvit( za předpokladu, že váš audio řetězec je cenově řádově desítky tisíc a nebo máte hi-end sluchátka).
Mám osobně odzkoušenou notebookovou audigy2 zs pcmcia s hw mixovanim a vše fungovalo jak má
50 je na poradnou zvukovku sakra malo..myslim ze bohuzel v te cenove kategorii nic moc nebude. Mozna nejake drazsi m-audio ci audiotrak ale bohuzel nevim jak je to s driverama pro linux. ono co se tyce tech audiofilskych veci tak tam se to pousti v bit perfect a bez resamplingu takze tam je vicemene nejaky hw mixer na skodu nez k uzitku. Tam totiz malo kdo chce nejakej necelociselnej resampling audio signalu a mixing pomoci DSP. Ono i u te audigy2 zs je poznat kdyz si to zresampluju pres PC na 48khz pomoci nejakeho dobreho algoritmu .. Ze je zvuk lepsi nez kdyz to dela DSP v audigy (subjektivne na sluchatkach koss porta pro)
tohle u mě neni poradna zvukovka :) to vypada jako vzhledova imitace na Esi Juli@
m-audio a audiotrak jsem zminil z toho duvodu ze je to jakasi lidmi overena znacka.. nebo alespon byla :)
ono u tech cina veci z ebay ikdyz jsou osazene vicemene kvalitnim materialem tak bych se bal celkoveho navrhu a PCB ktera toho muze pokazit vic nez se zda..je to docela věda a moc neverim tomu ze si clovek nejak moc polepsi kartou za 50 dolacu ( pred tim jsem myslel eura). Nejakou dobu jsem se o tu problematiku zajimal a navrhl si i nejakou jednoduchou USB zvukovku se sluchatkacem, mel rozdelanou koncepci lepsi zvukove externi karty pres SPDIF ale je to fakt ducharina a nakladny na vyvoj vysoke tak mi jen lezi veci v supleti..navic to cloveka nidky neuzivi tak radej fusuju do jineho segmentu elektra.. v čr existujou lidi (elita z hifislovanet,audiweb) co se tímhle zabívaj a maj ty zvukovky (nebo už spíše DAC pro poslech) dotažené k dokonalosti jako například HS-DAC..
kazdpoadne pokud budes mit moznost zmerit parametry te zvukovy tak se rad poucim.. treba to nebudou jen vyhozene penize jak si osobne myslim :)
jo jasne to beru :) tyhle jsem zminoval z toho duvodu jak jsem tvrdil ze do 50 ecek kvalitni zvukovku nesezene.. pricemz mez pro pojem kvalitni mam vlivem audiofilskych kamaradu posazenou asi hodne vysoko :D
Tiskni Sdílej: