O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2023. Vybráni byli Bruno Haible za dlouhodobé příspěvky a správu knihovny Gnulib, nováček Nick Logozzo za front-end Parabolic pro yt-dlp a tým Mission logiciels libres francouzského státu za nasazování svobodného softwaru do praxe.
Před 10 lety Microsoft dokončil akvizici divize mobilních telefonů společnosti Nokia a pod značkou Microsoft Mobile ji zanedlouho pohřbil.
Fedora 40 release party v Praze proběhne v pátek 17. května od 18:30 v prostorách společnosti Etnetera Core na adrese Jankovcova 1037/49, Praha 7. Součástí bude program kratších přednášek o novinkách ve Fedoře.
Wishbone je sběrnice navržená primárně pro použití uvnitř čipu pro SoC jako svobodná alternativa k AHB/Avalon/OPB/PLB/AXI a dalším podobným proprietárním SoC sběrnicím. Přímé použití k připojení externích součástek bych nedoporučoval. Čisté řešení by bylo napsat nebo použít nějakou existující Wishbone periferii. Ideální by bylo třeba rozhraní pro synchronní statické paměti nebo jenom jednoduché synchronní rozhraní pro paměťově mapovanou periferii (adresa, data, read, write, případně ještě req/rdy). Externí FPGA pak bude obsahovat bridge mezi tímto synchronním rozhraním a vlastní pamětí.
Linuxový ovladač pak musí vytvořit zařízení v /dev a zápis/čtení tohoto zařízení přemapovat na zápisu/čtení paměti přiřazené novému Wishbone zařízení.
start periferie : 0x12000000 - zarovnáno na 24bitů délka periferie : 0x01000000 adresa v CPU : 0x12012340 připojení drátů : ..XXXXXX komparátor : 0x12 až : 0x13 (teda 0x12ffffff) →CS signál aktivní pro 0x12 v nejvyšších bitech v periferii : 0x00012340Prefetch by pak mělo být to, že ten SRAM hardware načte adresy napřed (třeba dvě dopředu). Pokud se čte lineárně, tak je určitá šance, že to zrychlí načítání.
Na ty linuxovy desce je 16bit ISA
Most of the PC/104 pins are connected straight to the FPGA, giving the TS-7800 the flexibility to add external hardware and physical/transceiver layers.Aha, takže ten FPGA má přímo v sobě řadič ISA? :-O To jsou věci . Podle toho popisu to umí minimálně 20+20+20 ns na jeden zápis, což je 16MHz. Ale zajímavý, že má na výběr hodiny 25MHz. Co vlastně máš přenášet? Tyjo možná že jsou dokonce BGA čipy levnější, ale blbě se pájej.
Potrebuju prenaset audio data v profi nahravacim zarizeni (ukladani bud na SATA disk nebo nekam po ethernetu).
Jeden kanal ma neco nad 20Mbps (20Mbps ma samotny audio, je potreba jeste nejaky data navic). Cim vic kanalu, tim samozrejme lip, 8 je tak asi minimum kvuli konkurenceschopnosti. Zvukovou cast od XLR konektoru az po FPGA a SRAM pamet mam hotovou, logiku double bufferingu a prerusovani mam vymyslenou, ale samotny prenos dat vyreseny nemam.
Ted jsem stravil asi 2 hodiny studiem toho, jak vlastne funguje IDE/ATA. Vyhoda toho reseni s SATA prevodnikem by byla nezavislost na dodavateli linuxovych desek, jedina podminka by byly 2 SATA porty. Ale ta implementace IDE zarizeni v FPGA nebude nic zrovna jednoduchyho, preci jen potrebuju DMA a podobny kraviny, linux si o tom musi myslet, ze to je normalni pevnej disk. Tolik jsem toho s FPGA jeste nedelal, vubec ne nic takhle rozsahlyho (ta zvukova cast je par posuvnych registru a klopnych obvodu). Asi bych musel do FPGA dat soft CPU core a tu komunikaci delat na tom.
To FPGA maj prave nepristupny, sice uvnitr pouzivaj vetsinu HDL kodu open source, ale pry kvuli NDA na protokol SD karty nesmi uvolnit ty zdrojaky. Psal jsem jim, jestli by mi ty zdrojaky neposlali, nebo pro me nejaky rychly jednoduchy rozhrani nenaprogramovali, ale vypada to, ze bez tisicu dolaru nehnou ani prstem.
Snazil jsem se najit nejakou jinou malinkou vykonou desku s SATA a pokud mozno volne programovatelnym FPGA, ale nic jsem nenasel. Potrebuju celkem dost vykonu v CPU, potrebuju totiz do budoucna podporu bezztratove komprese a pri tehle datovych tocich to neni uz nic nenarocnyho.
Dospel jsem k tomu tak, ze tomu tak proste je vystupem AD prevodniku je 1 bit sigma delta na 20MHz (podobna technologie jako SACD, jen to jede na 2.8MHz a ne 20MHz). Vyvijim to proto, ze nic digitalniho s podobnou kvalitou se zatim nepouziva. Jedina konkurence takhle vysokyho datovyho toku je analogovy kotoucovy magnetak.
Myslim, ze USB nepripada v uvahu, potrebuju neco fakt rychlyho a aby to nezatezovalo CPU (co nejvic se vyuzily DMA prenosy a co nejmin rezie).
Po přečtení komentářů bych položil zásadní otázku. Co má být výsledkem? Má to být samostané nahrávací zařízení nebo v podstatě rozhraní pro PC? Osobně bych na základě dvaceti let zkušeností s vývojem elektronických zařízení a integrovaných obvodů v obou případech zvolil naprosto jiný přístup než bastlení vlastní desky připojitelné k TS-7800.
Pro embedded variantu bych doporučil vývoj vlastní desky, která by obsahovala jak FPGA, tak i CPU. FPGA bych pro takový projekt doporučil buď Xilinx Spartan-6 nebo Altera Cyclone IV. Ideální procesor by byl buď PowerPC od Freescale, Blackfin od Analog Devices nebo libovolný ARM s dostatečným výkonem od NXP/ST/Atmel apod. Na všech uvedených procesorech není problém zprovoznit Linux nebo alespoň uCLinux.
Pro variantu připojení k PC bych doporučil vývoj jednodušší desky, která bude obsahovat pouze FPGA a veškeré další zpracování bude dělat procesor v PC. Datové toky 20 Mbps nepředstavují pro dnešní PC žádný problém. Osobně pracuji s video signály s datovými toky do 10Gbps. Pro připojení k PC je třeba vybrat vhodné rozhraní. Navrhoval bych se zaměřit na PCIe, Ethernet a USB. USB bych rozhodně apriori nezavrhoval. Momentálně v AIA připravujeme standard USB3 Vision pro datové toky do 3.2Gbps, takže použití pro pár 20Mbps kanálů by neměl být problém. Ethernet a PCI Express jsou podle mých zkušeností sázkou na jistotu. Po Gigabit Ethernetu jde přenést zhruba 115-118 MB/s, což s dostatečnou rezervou na režii bude stačit pro 32 audio kanálů. Pokud je to málo, pořád je možnost použít více navzájem synchronizovaných zařízení, 10Gbps Ethernet nebo PCIe.
Ma to byt samostatny zarizeni v 1U racku, s OLED displayem a jednoduchou klavesnici. Hlavne aby to bylo flexibilni a dalo se tam cokoliv v SW pridelat.
Moznost pripojeni k PC pres USB nebo gigabit ethernet je taky potreba, ale to uz diky linuxu neni takovy problem.
Je tu problem s cenou na vyvoj a vyrobu HW napr. na 8 vrstvych deskach, BGA cipech atd. Uz i ty samotny cipy a vyvojovy kity neco stoji. Ono ani vyvijet takovou celou desku od zakladu neni prace na par dni/tydnu. Firma, ktera tohle potrebuje se zabyva mnohem vic analogovou technikou nez digitalni.
Takze to chce co nejrealnejsi a nejjednodusi reseni, tak, aby to fungovalo.
To co vypadá na první pohled jako nejjednodušší a nejlevnější řešení nemusí vůbec nejjednodušší a nejlevnější být. Hodně záleží na předpokládaném objemu výroby a cenové hladině.
Je tu problem s cenou na vyvoj a vyrobu HW napr. na 8 vrstvych deskach, BGA cipech atd.
Nevidím moc důvod pro 8 vrstev. Takhle jednoduché věci s jedním 32b CPU a jedním low-end FPGA děláme maximálně na šesti vrstvách. Cena za PCB je naprosto srovnatelná se čtyřvrstvými deskami. Použití BGA pouzder výrobu výrazně zlevňuje. Nedovedu si představit používat alternativy v SOT/SOP/QFP/TQFP apod.
Ono ani vyvijet takovou celou desku od zakladu neni prace na par dni/tydnu.
Záleží na zkušenostech vývojáře. Osobně bych pro zákazníka připravil cenovou nabídku na týden práce na návrhu desky (schéma + PCB layout) a týden na osazení a oživení. Pro odhad náročnosti zbytku projektu (firmware + FPGA) bych potřeboval znát přesnější specifikaci.
Tím jsem samozřejmě nechtěl říct, že kompletní návrh je nutný nebo že je v tomto případě výhodnější. Jen chci upozornit, že to často může být lepší cesta než se na první pohled zdá. Být závislý na dodávce procesorových desek od jiné firmy, která může kdykoli zrušit výrobu nebo zkrachovat se vyplatí skutečně pouze při kusové výrobě. I v tom případě bych se ale zkusil podívat po nějakém standardním rozhraní, například PCI variantu PC/104, a vlastní FPGA desku bych navrhnul s tímto rozhraním. V případě, že výrobce procesorových desek zkrachuje pak stačí koupit libovolnou jinou PC/104 desku od jiného výrobce a maximálně zkompilovat software pro jinou CPU architekturu.
Je to prave kusova vyroba, zezacatku urcite. Neni to produkt pro kazdeho, spis pro velmi specialni pouziti. Existuje mnoho levnejsich a mnohem mene kvalitnich konkurencnich nahravadel, vetsina lidi si vybere ty.
Pokud se to komercne ujme, pak treba muze prijit dalsi verze klidne i s uplne jinym vlastnim HW, vyssim vzorkovacim kmitoctem (tohle odpovida cca 500KHz vzorkovani u 24b PCM, da se jit i vys, ale je to na limitu pouzitych obvodu - zalezi totiz dost na tvaru toho 1bit signalu, na 20MHz uz to skoro ani nepripomina obdelnik).
Take bych byl nejradsi nezavisly na dodavateli desek, proto porad zvazuju variantu pripojeni pres SATA/PATA prevodnik.
Tiskni Sdílej: