OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
1) ma VPN nejakou vlastni rezii, proto prenos probiha pomaleji, protoze se prenasena data "nafukuji"Je delší latence, protože se jde neoptimální cestou. Také může být problém když máš TCP přes TCP VPN a dochází ke ztraceným paketům. Ale samotné šifrování overhead (skoro) nemá, na začátku se dohodne symetrický klíč a šifruje se jím.
2) mam slaby procesor na routeru a ten tak nezvlada sifrovatTo je možné. Není nic jednoduššího než spustit htop a podívat se tam.
Obecnou nectností VPN je to, že při tunelování = balení "IP paketů do IP paketů" (plus hlavičky TCP nebo UDP) dochází k tomu, že se buď natáhne vnější velikost zabaleného paketu (je potřeba větší MTU od vrstev vespod) nebo se omezí maximální velikost transportovatelných paketů (omezí se MTU pro čistý payload). Pokud posíláte příliš velké pakety payloadu, budou se fragmentovat popř. zahazovat buď před zabalením nebo po zabalení, podle konfigurace VPN softwaru/firmwaru na routerech a ostatně i na routerech po cestě pod VPNkou. Dá se nastavit menší MTU na tunelech, nebo ručně zkrátit TCP MSS v nastavení TCP/IP stacku na "payloadovém" klientu a serveru (zamezíte fragmentaci, ale zhoršíte efektivitu TCP). Dále do toho vstupuje konfigurace fitrů různě po cestě - např. jestli se zpátky ke klientovi propouští "ICMP couldn't fragment" apod. V případě TCP umí slušné TCP/IP stacky (na koncích payloadové relace) "path MTU discovery" a "path MTU blackhole detection" - což se zřejmě týká jenom TCP, nikoli např. UDP, navíc i tomu TCP to chvíli trvá, než černou díru odhalí. Nějaký problém z tohoto soudku by měl být vidět ve wiresharku i na koncovém stroji jako TCP retransmissions (wireshark je tuším automaticky obarví na červeno) - zejm. pokud máte podezřele pomalý upload.
Poměrně podrobný výklad má na webu Cisco.
Nebudu se dnes pouštět do žabomyší debaty jestli IPSec nebo OpenVPN - mj. protože soudím, že tato volba nebyla Vaše
a taky proto, že Vám IPSec zřejmě v zásadě funguje.
Bohužel v Linuxu se mi tuhle volbu nepodařilo nikdy najít. V nastavení Network manageru je něco jako "Použít toto připojení jen pro prostředky ve vlastní síti" což by asi mělo být to samé jako ve win, ale poukud se to zaškrtne, tak VPN nejede. Léta s tím bojuju a marně... :)
Tiskni
Sdílej: