Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Přímo na jedné z těch stránek, co odkazuješ, je reklama na servis Lenovo…
Spíš to ale zkus rozebrat a podívat se, jestli tam není uvolněný nějaký kontakt. Nechrastí v té myši něco? Já jsem si např. měnil spínače v myši. Pokud je to nějaká takováto zjevná závada, tak se to dá opravit snadno a rychle – najdi nějakého kutila v okolí nebo vezmi sám do ruky páječku a šroubovák. Ale pokud je to nějaký skrytý problém, tak jeho hledání může vyjít dráž než nová myš.
O tom nRF24L01 jsem taky psal na blogu :-)
Pozor na bezdrátové klávesnice a myši (MouseJack)
Docela by mě zajímalo, kolik elektroniky skončí v řádné recyklaci, a kolik ve směsném odpadu.
BTW odpory? a že by kvůli jejich zanesení přestala opto-rádio-myš tímto způsobem fungovat? to je divné. Uvnitř bych čekal jediný čip, který dělá všechno (od optického snímání po rádiovou komunikaci) a možná nějaký stand-alone napájecí měnič, pokud křemíku nestačí relativně nízké napětí baterky. Prostě počet jednotlivých součástek jako jednociferné číslo. Odpory analogově ovlivnitelné biohumusem bych čekal snad leda ve zpětné vazbě napájecího měniče, pokud tento nemá interně pevně nastavené napětí. Pokud by bylo něco takového umístěno ke kolečku tak, aby to bylo "na ráně", hodnotím to jako opravdu podařené kurvítko.
Uvnitř bych čekal jediný čip, který dělá všechno (od optického snímání po rádiovou komunikaci)
Viz ten článek, který jsem odkazoval výše – jsou tam vyfocené desky dvou myší. U toho drátového trackballu je skutečně jeden čip. Myslím, že u levných drátových myší to bude docela běžné. Ale u té herní bezdrátové myši je spousta součástek a Bluetooth modul je tam na samostatné destičce, která je „přilepená“ k té hlavní. Tohle jsem taky viděl dost často – výrobce koupí hotový modul a jen ho propojí se zbytkem obvodu, místo toho, aby kupoval samostatné součástky a dával je všechny na jednu svoji desku. Pro uživatele to má výhodu v tom, že k těm modulům se občas dá najít dokumentace a mohly by jít přeprogramovat a případně použít i mimo původní zařízení…
Díky za obrázky. Uznávám, že na takhle složité myši by se možná našlo něco k opravě.
Modrozub nevyžaduje dedicated dongle. Protože tazatel mluví o dedicated donglu, nepředpokládám modrozub.
A tu druhou myš máš stejnou? Pak bys mohl multimetrem zkontrolovat alespoň odpory a kondenzátory, jestli na nich naměříš stejné hodnoty. Jinak by to chtělo logický analyzátor (příklad) a rádiový přijímač (nRF24, nRF52840 atd. nebo nějaké SDR). Třeba pak zjistíš, že myš vysílá a závada je v přijímači nebo v tom, že se nějak rozsynchronizovali/odpárovali. Tím analyzátorem zase můžeš zkoumat, co se děje na vstupech a výstupech toho čipu (ke kterému si najdeš dokumentaci).
Ale jak už tu bylo řečeno, vyžaduje to docela drahé vybavení (ve srovnání s tou myší) a spoustu času. Smysl mi to dává v případě, že se chceš něco naučit a zjistit, jak ty věci fungují. Jinak bych to ale určitě nevyhazoval, ani do elektroodpadu – jsou tam zajímavé součástky: ty spínače vypadají stejné, jako jsem našel v té myši od Razeru – třeba se ti budou někdy hodit na výměnu do jiné myši, ostatní tlačítka nebo spínače se taky dají zužitkovat, možná i ten nabíjecí/napájecí čip, potom ten nRF24 by šel možná přeprogramovat a použít v něčem jiném. S těmi optickými snímači si lidi taky různě hrají (hledej: mouse sensor hack).
Máznout kvalitním tavidlem (flux) a pohladit hrotem páječky... to by vyřešilo případný studeňák.
LEDkami zřejmě cvičí jeden nebo oba čipy podle nějaké interní logiky (firmware). Na tom asi zvenčí není co zkoumat...
nebo to objednat nekde co mas po ruce kamenej kram (CZC?) a do 14dni vratit pokud by to na 1 dongle neslo a nechtel si mit 2 dongle...
btw: ja si celou dlan opru o notebook a pouzivam vyhradne trackpoint (i u desktopu)
nicmene nasel sem nejake at jiz hotove ci diy reseni jak dratovou na bezdrat predelat, pokud bys o to opravdu stal
Tiskni
Sdílej: