Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
#!/usr/bin/perl -w use strict; open(FAJL,$ARGV[0]); my @lines = < FAJL > close(FAJL); my $i; my $vyskyt=0; for ( $i=0; $i<(scalar @lines)-1; $i++ ) { $vyskyt += ($lines[$i] =~ tr/msgstr/msgstr/); } print $vyskyt."\n";Ako vstup je pouzity po subor pre lokalizaciu isteho programu. Subor ma 3265 riadkov. Retazec msgstr sa vyskytuje na riadku maximalne jedenkrat, navyse sa nevyskytuje na kazdom riadku a v pocte riadkov su zahrnute aj prazdne riadky. Kazdopadne pocet msgstr nema sancu prekrocit hranicu 3265 vyskytov. Pocet vyskytov by sa mal pohybovat niekde v rozpati 600-700 vyskytov. Avsak po spusteni skriptiku mi to hodi cislo 20850 vyskytov. Cim je to sposobene?
$vyskyt += ($lines[$i] =~ /msgstr/);
a melo by to fungovat.
=~ /msgstr/
je to iste ako =~ m/msgstr/
?
tr
není s
ani m
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; my $vyskyt=0; $_ = <>; $vyskyt++ while m/msgstr/g; print $vyskyt,"\n";Trošku zkušenější třeba takto
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; print scalar @{[<> =~ m/msgstr/g]}, "\n";
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; my $vyskyt = 0; $vyskyt += @{[m/msgstr/g]} while <> ; print $vyskyt,"\n";Nebo dokonce jako onliner
perl -ne '$vyskyt += @{[m/msgstr/g]}; END{print $vyskyt,"\n"}'
=~ /msgstr/
to iste ako =~ m/msgstr/
? Odpoviem si sam, je.
btw, ešte môžeš skúsiť nasledovné:
$vyskyt = grep { m/msgstr/ } <>; # alebo print scalar grep { m/msgstr/ } <>;
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
Inak možno použiť i nasledovnú konštrukciu:Máš bod Ale správně to má být$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $. - 1, "\n";
undef $/; print -1 + scalar split (/msgstr/, <>), "\n";
scalar
je tam zbytečné, protože + to přepne do skalárního kontextu. Použít split mě nenapadlo a přitom je to tak hezké Jako one liner a bez načítání všeho naráz to pak může být třebaperl -ne '$a+=-1+split/msgstr/; END{print "$a\n"}'Ale když už jsme u toho splitu, tak hezčí by bylo
perl -Fmsgstr -ane '$a+=-1+@F; END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=@F-1;END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print "$a\n"}'
perl -e'undef$/;print-1+split("msgstr",<>),"\n"'a nejkratší varianta se čtením po řádcích
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print"$a\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/=shift}END{print$.-1,"\n"}' msgstrrozdiel oproti nižšie spomenutému grep-u je v počítaní výskytov a nie riadkov s výskytom
v porovnani so split, resp s $/ má najkratší variant nevýhodu v tom, že hľadaný reťazec nemôže obsahovať new-line ... takže o tri znaky viac
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
grep -c msgstr
$count +=($sentence =~ tr/*/*/)
. Zhodou okolnosti som pracoval na preklade isteho softu a zacalo mi v hlave vrtat(zo zvedavosti) ako by sa dalo v perle realizovat spocitanie vyskytu vybraneho retazca v urcitom subore, vyuzitim zmienovanej konstrukcie. Neslo mi o to aby to bolo naj a ani o to aby som spocital pocet retazcov v preklade. Tie sa daju lahko spocitat cez msgfmt --statistics your.po
a netreba ani nic programovat. Potom si sa objavil ty a prisiel so svojimi minimalistickymi rieseniami, coz je fajn aspon sa nieco priucim. S preliezania webu a citania programov mam vsak skusenost taku, ze riesenia tvojho druhu sa moc nepouzivaju. Preco? Stale vsak uplne nerozumiem ako perl tie znaky pocita. Moj odhad je taky, ze obsah zatvorky vyhodnoti ako boolean a ten potom vrati ako 1 alebo 0. A pretoze ked v '$sentence' najde '*' vrati true co je 1 je mozne tohoto faktu vyuzit napriklad na urcenie poctu znakov v retazci. Mam pravdu, alebo sa mylim?
tr/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds y/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds Transliterates all occurrences of the characters found in the search list with the corresponding character in the replacement list. It returns the number of characters replaced or deleted. If no string is specified via the =~ or !~ operator, the $_ string is transliterated. (The string specified with =~ must be a scalar variable, an array element, a hash element, or an assignment to one of those, i.e., an lvalue.)
odpoveď na otázku "prečo" je jednoduchá ... drvivá vačšina programátorov sa zastaví pri prvom funkčnom riešení. A ako vidíš aj z tejto diskusie, riešenie iterovalo v niekoľkých krokoch. Nevraviac o tom, že tu sú vypísané asi všetky kroky, podľa toho, kto si kedy na akú vlastnosť spomenul
Tiskni Sdílej: