Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Vždy som sa divil čo robia tie úžasné Win programíky, ktoré "zrýchlia internet" (a osobne to tipujem na dynamické vylaďovanie parametrov TCP/IP stack-u).Ale houby většinou je to nějaká proxy, a snížení různých timeoutů aby se nečekalo na nedostupné věci.
na jednom pocitaci mam win aj linux a z druheho pocitaca stiahnem nejaky film napr a stopnem ktory OS to stiahne rychlejsie nie?? to neporovnavam vykon??Ani nie. Potrebujes urcit co sposobuje, ze prenos trva prave tolko, kolko trva. Mozno sietova infrastruktura; v tom pripade s tym nic neurobis. Mozno sietova karta a driver, volby ako scater-gather, zero-copy, device polling a pod.; tu sa dostavas na ladenie sietoveho subsystemu. Mozno tcp handshake, tu sa dostavas na ladenie tcp stacku. Mozno citanie z disku; tu sa dostavas na vyber filesystemu, ladenie dvoch tuctov premennych a problem s tym, ze a) nemozes mat rovnake podmienky v oboch os na jednom pocitaci uz len preto, ze nemozes mat jeden subor ulozeny vzdy presne na tom istom mieste s tou istou fragmentaciou, alebo b) mozes ho mat ulozeny na zdielanej fat-ke ale nemas tu istu implementaciu fs v roznych os. Ze merias "overall performance"? Nic take neexistuje.
porovnanie vykonnosti samby win vs. linux vs. bsd vs. solaris; je zname, ze unixovske implementacie samby su pomale. (Mozno aplikovat na akukolvek konkretnu sluzbu poskytovanu obomi zamyslanymi platformami, samba je len priklad
Tak mně tohle opravdu známo není - kdykoli jsem to zkoušel měřit, vycházelo to opačně.
ten win32 API gtkperf, su tam len screenshoty a downloady pre linux ide to aj pod windowsom??Aj, tak jsem to nemyslel.

Prostě jen tak. Samozřejmě se s těchto testů nedá nic vyvozovat ...Takze su uplne zbytocne.
... nepopírejte, že se pak na ty výsledky (pokud budou) se zájmem nepodíváte.Nie, dakujem. Osobne som velmi opatrny pri interpretacii vlastnych performance testov (ktore mam v pracovnej naplni), nakolko si uvedomujem podmienky, v ktorych boli vykonane a najma to, co o tychto podmienkach neviem. Na webe publikovane testy serioznych vyvojarov ma zaujmu vtedy, ak su doplnene velmi presnymi informaciami o hypoteze, ktoru merali ("abc" by malo byt rychlejsie za podmienok "xyz" lebo zamykanie v jadre systemu "pqr" sa s touto kniznicou riesi takto, zatial co defaultna ho riesi takto...) a vysledky takychto testov beriem len ako upozornenie na co si treba dat pozor. Preco asi v sql existuju zdanlivo ekvivalentne direktivy "EXISTS" a "IS IN"? Existuje skupina db vyvojarov tvrdiacich ze "EXISTS" je rychlejsie ako "IS IN", existuje ina skupina tvrdiaca opak a konecne existuju benchmarky ktore jednoznacne potvrdzuju hypotezu jednej ci druhej skupiny. Pravda je, ze raz je lepsie jedno, potom ine. Preto existuje v Oracle dedicated aj shared server. Ze index-scan tabulky je vzdy lepsi ako full-scan alebo ze vyuzitie vyrovnavacej pamate bliziace sa 100% je optimalne? Ale prosim vas...
Tiskni
Sdílej: