Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
\documentclass{article}
\usepackage[czech]{babel}
\begin{document}
příliš žluŤoučký kůň pěl ďábelské ódy
\end{document}
cslatex neni reseni, protoze ho nemam v distribuci. Napada vas neco jinyho? Velmi me to zklamalo 
\usepackage[latin2]{inputenc}
resp. jiné kódování místo latin2
) (to je priklad, pri tomto pismene to mozno nerobi)...
ale bez cslatexu sice mozno dostanes diakritiku, ale prides o zalamovanie slov a podobne cesko-slovenske featurkyTo asi ne, od toho je tam řádek
11.8.2007 09:10
\usepackage[czech]{babel}, který zajistí, že se při formátování bude brát ohled na české zvyklosti
radsej fakt pockat na tie balicky... ale xelatex nepoznam, asi sa na to mrknem.. aktualne pouzivam cslatex s nejakou tou (vraj-)fake-utf8 podporou a funguje v ramci moznosti dobre...
Pak už jen záleží na tom, pro koho je důležitá přenositelnost, kdo potřebuje psát pohodlně v nelatinkových jazycích, a kdo chce mít možnost použít OpenType font.Co když je pro někoho důležitá přenositelnost a přesto potřebuje psát pohodlně v nelatinkových jazycích? Je lepší riskovat, že bude dokument zobrazen jinak na jiné instalaci, nebo si dát práci se sazbou nelatinkových písem tradičním způsobem? Chápu, je to subjektivní, ale jistě s tím máte rozsáhlé zkušenosti. Když, dejme tomu, opisuju do elektronické podoby učebnici sanskrtu, kde je půlka textu česky, čtvrtina v transliteraci a čtvrtina v dévanágarí, doporučil byste na to XeTeX? Díky za reakci.
\def\sbu{"sriibhagavaanuvaaca}
{\devanagari \sbu}
{\transliterace \sbu}
Vznešený pravil
Jistotu, že v dévanágarí i v transliteraci máte totéž, považuji za užitečnou vlastnost.
Ty mapovací soubory jsou můj první experiment a zřejmě jsem je zatím zkoušel jenom já. Nezávislý test, zejména na skutečných textech, bych uvítal.
\begin{center}
\fontspec[Script=Devanagari,Mapping=velthuis]{gargi}vah duur se dikhaayii detii aak.rti mis paal hii ho sakatii thii
\end{center}
tak se text vysází v latince (bez jakékoliv transformace, tak jak je ve zdrojáku) a do logu se napíše:
Font mapping `velthuis.tec' for font `gargi' not found.čili předpokládám, že někde musím získat soubor
velthuis.tec, ale v CVS na devnag.sarovar.org ho nemůžu najít. Nebo má být součástí fontu Gargi? Jo a taky v systému nemám font s názvem Gargi_1.7, ale jen gargi, může to nějak souviset?
P.S. Fakt díky moc za Váš čas a omlouvám se za případnou nesmyslnost otázek, v LaTeXu i v sanskrtu jsem začátečník.
fonts/misc/xetex/fontmapping/velthuis (podle doporučení Jonathana Kewa). Jsou tam i odpovídající *.map, které XeTeX nechce, ale v jiných projektech je to stejně. Buď si tenhle strom zkopírujte do svého texmf-local, nebo si přidejte strom velthuis ve svém texmf.cnf tak, že definujete:
DEVNAG = /path/to/velthuisa v definici
TEXMFMAIN vložte !!$DEVNAG za $TEXMFVAR. Nezapomeňte obnovit souborovou databázi programem mktexlsr (pokud zkopírujete strom do texmf-local, musíte databázi obnovit jako root).
Existují fonty Gargi a Gargi_1.7, musíte použít ten, který máte v počítači. Oba fonty jsou vhodné pro hindštinu, chybí jim sanskrtské ligatury. Řadu fontů najdete na http://salrc.uchicago.edu/resources/fonts/available/hindi/. Pro sanskrt jsou vhodné fonty Nakula a Sahadeva od Johna Smithe, viz http://bombay.indology.info/software/fonts/devanagari/index.html.
Mimochodem, učebnice sanskrtu (česká) se dá koupit a můžete se i přihlásit do kursu sanskrtu (pokud to nemáte do Prahy daleko).
! Font \@tempfontb=sahadeva/BI/ICU at 10.0pt not loadable: Metric (TFM) file or installed font not found.(totéž u fontu nakula) Ještě k sanskrtu, do kurzu už chodím v Brně na FF MU, normálně jako součást studia. Máme učebnici (Zbavitel 1987) v PDF složeném z bitmap naskenovaného strojopisu:) (dévanágarí ručně), přepisuju ji jednak proto, abych si to tím procvičil a zapamatoval, jednak proto, aby v ní pak šlo vyhledávat. Vím, že od té doby vyšlo další vydání, určitě si je koupím, abych vychytal chyby, které se vyskytují v té verzi z r. 1987.
/usr/share/fonts. Buď musíte restartovat X, nebo jako root pustit fc-cache. Pokud ani tohle nepomůže, pak je nějaký problém ve fontconfig, do něhož ještě nevidím. Pak bych asi ty fonty vložil do texmf-local/fonts/opentype/public/ttf-devanagari-fonts a samozřejmě musíte pustit mktexlsr jako root.
Mimochodem, v Linuxu je hindská klávesnice odvozená z hindského psacího stroje, samohlásky jsou vlevo, souhlásky vpravo, takže já osobně na ní nedokážu nic najít. Sice se prý za pár dolarů dají přes internet koupit přelepky, ale já jsem si raději udělal vlastní klávesnici vycházející z ITRANSu a Velthuisovy transliterace, tj. mám dévanágarskou klávesnici pro Evropany. Ještě není plně připravena k distribuci, ale pokud by byl zájem, dodělal bych ji rychle.
No, tak jsem se podíval na ty fonty v OpenOffice i v Gnome mapě znaků a byly v pořádku, tedy jsem zkusil udělat symbolické linky do texmf-local/fonts/opentype/public/ttf-devanagari-fonts (a pustit mktexlsr jako root) a když ani to nepomohlo, jen tak z legrace jsem zkusil přepsat ve zdrojáku {nakula} na {Nakula} a {sahadeva} na {Sahadeva} a zafungovalo to. Zkrátka název fontu musí být s velkým písmenem, nechápu proč to u Gargi nebylo potřeba.
Ad klávesnice, já jsem to zatím naklikával v mapě znaků:), protože až do této diskuse jsem netušil, zda budu mít někdy se sazbou dévanágarí vůbec nějaký úspěch. Prozkoumávání hindské klávesnice mne teprv čeká.
18.8.2007 18:13
Honza Balák | skóre: 23
| blog: Jaxův linuxový zápisník
| Předklášteří
17.8.2007 19:19
\usepackage[latin2]{inputenc}
nestaci. Musim tam dat aj \usepackage[T1]{fontenc}.Potom je vsetko OK, aj ked nepouzijem cslatex.
Tiskni
Sdílej:
