Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
/boot
a soubor /boot/grub/menu.lst
. Pokud ti nebude stačit následující, publikuj ho tady i s výpisem adresáře /boot/grub
(možná půjdu spát dřív než to uděláš, ale potenciální poradci výpisy určitě ocení)./boot/grub
spusť v konsole grub a pak zadej root (hd0,2)
, měl bys dostat hlášku o jaký filesystém se jedná a tom (tuším), že stage1 bylo nalezeno. Pokud ano, zadej setup (hd0)
, to zajistí, že se grub zapíše do MBR disku sda. Obvykle je to spolehlivější než používat nějaké skripty jako třeba grub-install
v Suse.
[root@localhost root]# ls /mnt/sda3/boot/grub device.map ffs_stage1_5 menu.lst.old stage2 device.map.old iso9660_stage1_5 minix_stage1_5 ufs2_stage1_5 e2fs_stage1_5 jfs_stage1_5 reiserfs_stage1_5 vstafs_stage1_5 fat_stage1_5 menu.lst stage1 xfs_stage1_5 Dál přikládám menu.lst default 0 timeout 8 ##YaST - generic_mbr gfxmenu (hd0,2)/boot/message ##YaST - activate ###Don't change this comment - YaST2 identifier: Original name: linux### title openSUSE 10.2 root (hd0,2) kernel /boot/vmlinuz root=/dev/sda3 resume=/dev/sda3 splash=silent showopts elevator= initrd /boot/initrd ###Don't change this comment - YaST2 identifier: Original name: windows ### title Windows XP rootnoverify (hd0,0) makeactive chainloader (hd0,0)+1 ###Don't change this comment - YaST2 identifier: Original name: floppy### title Disketa rootnoverify (hd0,0) chainloader (fd0)+1 ###Don't change this comment - YaST2 identifier: Original name: failsafe### title Failsafe root (hd0,2) kernel /boot/vmlinuz root=/dev/sda3 showopts ide=nodma apm=off acpi=off noresume nosmp noapic maxcpus=0 edd=off 3 initrd /boot/initrdPodle mě, na nich není nic divného, tak mě opravdu nenapadá, co bych dělal špatně.
Když už sem píši. Suse sice najede, ale jen v rootovském režimu a vyhauze hlášku, že nemůže spustit kstartupconfig. Co s tím, měl jsem a mám /home na zvláštním oddíle. Teď sda6 a nastaveno jsem měl automatické přihlašování. Jiného uživatele než root teď nepřihlásím.
Předem děkuji./dev/sda3 / reiserfs defaults 1 1 /dev/fd0 /media/floppy auto noauto,user,sync 0 0 /dev/sda1 /windows/C vfat users,gid=users,umask=0002,utf8=true 0 0 /dev/sda5 swap swap default 0 0 /dev/sda6 /home auto noauto,user 0 0 /dev/sda7 /windows/D vfat users,gid=users,umask=0002,utf8=true 0 0 devpts /dev/pts devpts mode=0620,gid=5 0 0 proc /proc proc defaults 0 0 usbfs /proc/bus/usb usbfs noauto 0 0Původního uživatele bych mazal nerad, abych nepřišel o poštu a podobně. Zdá se, že Kmail je na tyhle změny mimořádně citlivý a nemusel bych si toho taky už moc přečíst. Pokud jsem systém přinstaloval a nechal /home/user, šlo vždycky přečíst jen asi posledních 30 mailů. Ten zbytek ne a ne. Teď už jsem se snažil nastavit, aby se pošta neukládala šifrovaně,ale stejně nevím, jestli jsem uspěl. Snad ano, když zachovám původní systém i uživatele. Automatické přihlašování preferuji, protože jsem na počítači sám a je to jen domácí PC. Dneska sice člověk nikdy neví, ale myslím, že moje maily si Bush u snídaně rozhodně nečte.
/home
"auto"
místo "noauto"
, aby se mountovalo automaticky po nabootování.
/home
dát místo noauto,user
jenom defaults
.Děkuji. Úplně stačilo to auto. Je po všech problémech, o kterých jsem si myslel, že budou na hodně dlouho. Zůstavá jen nefunkční Grub z distribuce, ale to bude asi na déle. Už jsem Suse i aktualizoval a všechno šlo, jak má. Maily jsou čitelné. Na disk, kde byl původní Suse, jsem nainstaloval na pokusy Debian. Nesmazal jsem starý home a i pod Debianem jsou maily čitelné. Pravda je, že používá stejné KDE. Docela bych přivítal nějaký typ, do jakého formátu a jak nejefektivněji vyexportovat maily z Kmailu, aby byly bez problémů čitelné po přeinstalaci. Jiného klienta zkoušet nechci. Píši často ve více jazycích a Kmail dokáže po kliknutí na příslušný slovník kontrolovat pravopis.
Mimochodem. Automatické přihlášení vybraného uživatele díky KDE funguje i pod Debianem. Teď už mi zbývá jenom balíčkovací systém. Debian má snad nejhorší instalaci, s jakou jsem se setkal a zatím se mi nepodařilo najít obstojného grafického správce balíčků. I Slackware byl na tohle jednodušší. Tam byl ale zase problém samotný balíčkovací systém. To už sem ale nepatří.
Ještě jednou děkuji za pomoc.Tiskni Sdílej: