Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Především v dotazu chvíli mluvíte o slaxu, chvíli o Slackware, takže mám pocit, že jste si nevšiml, že jsou to dvě různé distribuce (i když vycházejí ze stejného základu).
ale sem lama a potřeboval bych buď příručku nebo jen body čehože se to mám při instalaci vyvarovat a co je důležité nastavit (jako třeba co mám kde nakonfigurovat) abych zas u instalace nestrávil 3 dny jako posledně
Dobře míněná rada od člověka, který Slackware používal sedm a půl roku jako hlavní distribuci: pokud vám nestačí ten popis, který je přímo v dokumentaci, nepouštějte se do toho. Nainstalujte si raději nějakou přívětivější a pohodlnější distribuci, naučte se s Linuxem pracovat a spravovat ho a teprve potom, budete-li mít ještě zájem, se ke Slackware vraťte.
slax sem si vybral protože na něj slyším samou chválu
Přesně tohle je důvod, proč jsem tak alergický na nekriticky obdivné příspěvky v diskusích ohledně "hardcore" distribucí. Začátečník si to přečte, usoudí, že Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Záleží na tom, co definujem jako "pracovat s linuxem". Pokuď to bude něco ve smyslu "prostě jenom používat počítač aniž bych se musel něco nového učit a vůbec muset vědět o tom, že tam mám nějakej OS" tak Slackware rozhodně tou správnou cestou neni. Pokuď ovšem pod danym pojmem budem rozumnět něco ve smyslu "chtěl bych se naučit se systémem pracovat tak, abych mohl využít jeho výhody oproti jiným OS (a naučit se žít s jeho nevýhodami)", tak je IMHO Slackware jednou z těch lepších cest.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu, spousta věcí, který by např. v openSUSE fungovaly mu nebude fungovat atd. Na druhou stranu bude mít rozumný důvod seznámit se s UNIXovými nástroji (a UNIXovou "strukturou a filozofií" vůbec), se kterými se "normální smrtelník" dneska nemusí vůbec setkat.
Střední cesta: "nainstaluju plně funkční linux (SUSE, Mandrivu, Ubuntu, ...) a pak se začnu zajímat jak to vlastně funguje" dle mých zkušeností totiž není příliš častá. Prostě čím víc se v tom člověk začně šťourat, tím vic se toho dozví.
A já důvod proč používat linuxu vidim právě v tom, využít to co má oproti jiným OS (teď konkrétně Windows) navíc/lepší. Pokuď se spokojím s tim, že budu vědět, kde co naklikat aniž bych se příliš zajímal o to co vlastně ty které "kliky" znamenají, můžu zůstat u Windows. A to teď nemyslim směrem k Windows nijak hanlivě, spíš naopak - u Windows dostanu více funkčnosti a míň problémů...
Ne. Trvám na tom, že z metodického hlediska Slackware není vhodná cesta, jak začít s Linuxem. A to říkám jako člověk, který s Linuxem na Slackware začínal, takže vím, o čem mluvím. Jenže to jsem měl jednak za sebou dva roky používání Ultrixu ve škole, jednak nic vhodnějšího tehdy neexistovalo. Dnes je situace úplně jiná a proto bych Slackware začátečníkovi určitě nedoporučil.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu
Probléme je mimo jiné už v tom, že je nemalá pravděpodobnost, že ho vůbec nedostane do použitelného stavu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
2.4.2008 20:37
3.4.2008 07:59
lilo. Jak ho nakonfigurovat? Viz třeba LILO mini-HOWTO.
Slack uz podla mna zacina umierat … malo balikov, ziadne riesenie zavislosti...
V tom případě "umírá" už od svého vzniku. :-) Ne, vážně, tohle bych rozhodně nepovažoval za předzvěst umírání. Slackware je prostě specifická distribuce s poněkud specifickým přístupem a poněkud specifickou filosofií.
Tiskni
Sdílej:
