Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
ioctl().
/dev/ttyS0 (nebo jiný) pro čtení i zápis, zapisujte tam a čtěte z něj, jako by to byl normální soubor. Něco složitějšího by bylo potřeba řešit teprve ve chvíli, kdy byste potřeboval zpracovávat data od protějšku asynchronně.
sigaction(). Funguje to asi takhle:
struct sigaction saio; saio.sa_handler = signal_handler_IO; sigemptyset(&saio.sa_mask); saio.sa_flags = 0; saio.sa_restorer = NULL; sigaction(SIGIO,&saio,NULL); fcntl(fd, F_SETOWN, getpid()); fcntl(fd, F_SETFL, FASYNC);
signal_handler_IO() je funkce, kterou si napíšeš sám. Tohle funguje jako přerušení - když přijdou data z portu, tvůj program přeruší běh a vykoná tuhle funkci; pak se vrátí tam, odkud vyskočil. Je to příklad, který jsem našel na netu, neověřoval jsem, jestli bude fungovat - cílem bylo ukázat na dvě podstatné funkce: sigaction() a fcntl()
Pokud si vzpomínám, ten port musí být otevřen jako neblokující (parametr O_NONBLOCK předaný funkci open()) a asynchronní. Příklad s nějakou teorií okolo toho najdeš tady
Druhá možnost je využití sigwait() nebo sigwaitinfo(). To se hodí, když program čeká na víc věcí naráz. Z hlediska programátora to funguje tak, že program se po zavolání této funkce zastaví a čeká, až se něco stane - vypršení časovače, přijetí dat na portu atd. Když jsem naposledy hledal, moc jsem toho na webu nenašel, ale něco je tady
Nějaké srovnání mezi těmito způsoby najdeš v diskuzi zde. Popis všech jmenovaných funkcí najdeš v manuálových stránkách (man jméno_funkce), popřípadě na webu: Linux man pages.
Který způsob si vybereš (signál jedním či druhým způsobem nebo samostatné vlákno), je na tobě; asi to bude záviset na tom, co ten program dělá kromě obsluhy portu, jaké má uživatelské rozhraní (jestli nějaké má) a podobně.
Pokud nepotřebujete během toho čekání na data dělat něco jiného, tak v tom není žádný problém. Syscall read() se nevrátí, dokud nepřečte nějaká data, nedojde k chybě nebo nedostanete nějaký signál. Pokud potřebujete během čekání vyvíjet nějakou činnost, je možné podle okolností použít select()/poll(), asynchronní čtení, samostatný thread, možná jsou i další možnosti. Ale pak by to chtělo víc informací.
Tiskni
Sdílej: