Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede Petr Hodina, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem mobilního … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »
chmod -R a+w) pro všechny všude vůbec žádný problém.
Především, pokud je systém používán skutečně jako verzovací, nejhorší, co developer může spáchat, je, že si udělá ostudu, protože všechny aktivity jsou trackovatelné a lze se kdykoliv "vrátit" ke stavu před zásahem, tj není problém zjistit, kdy a kdo ten soubor/adresář/projekt smazal, dojít ho vytahat za uši a nechat si od něj přinést tatranku nebo pivo za to, že to "SCM magií" uvedu "do pořádku".
Navíc mají stejně všichni svých starostí dost, než aby se vrtali v "cizích" projektech, a pokud už to dělají, mají pro to obvykle dobrý důvod (třeba na něm pře pár lety dělali a chtějí se inspirovat).
Naproti tomu je zcela kritické mít pečlivě ošetřený "administrátorský" přístup, tedy cokoliv, co může "změnit historii". Jednak lidi jsou hračičkové a developeři obzvláště, druhak už jsem párkrát viděl skript, kde bylo (z čisté blbosti pochopitelně) něco jako rm -rf $IAMNOTDEFINED/, a obnovování ze zálohy nepatří, myslím, mezi oblíbené hobby většiny z nás.
Samotné oddělení projektů v rámci SCM systému je možné řešit X různými způsoby od metody jeden projekt na repozitář až po co projekt to podadresář -- žádný obecný návod neexistuje a záleží na tom, co po tom vlastně člověk chce. (stejně se vždycky nakonec zjistí, že se to mělo dělat úplně jinak...)
Tak nebo onak, Markova poznámka o branchích byla dost na místě, i když ne co se týče přístupových práv. Jeden ze stěžijních požadavků SCM je, lidsky řečeno "umět určit, co patří k sobě", a dobře navržené a důsledně dodržované branchování je pro to nedocenitelné. Ale s právy to příliš nesouvisí ;)
A čo vy si Kefalín predstavujete pod takým slovom "efektivně spravovat"? :)Stav, kdy užitek přesáhne náklady nebo vydanou energii.
A bavíme se o "komerční potřebě" v rámci jedné firmy, nebo o situaci, kdy jde o projekty na sobě nezávisejících entit ("SCM hosting" typu sourceforge)?V rámci jedné firmy.
, takže bych se nebál, že to nepůjde, a neporadím nic hnusnějšího, než po zvolení vývojáři toho jediného správného SCM podrobně konzultovat dokumentaci tohoto SCM a vyrobit oprávnění podle ní. SVN je popsáno dost hezky v SVN Book, CVS bohužel z tohoto hlediska neznám. Největším problémem je asi již zmíněná volba "vše v jednom repozitáři" nebo "pro každý projekt jiný repozitář"; např. SVN umí AFAIK různá oprávnění v obou situacích.
Je efektivní (nejefektivnější) to řešit už na úrovni souborového systému (i když s omezeními, která z toho plynou)?Na úrovni souborového systému, tj. dát těm stovkám lidí SSH účet, rozstrkat je do patřičných skupin a nechat je sahat přímo do datových struktur SCM systému, bych to nedělal. SCM systémy obvykle obsahují nástroje pro spuštění serveru (démona), které zpřístupní repozitář nějakým protokolem a součástí toho bývá i autentizace a kontrola oprávnění.
Tiskni
Sdílej: