Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
chmod -R a+w) pro všechny všude vůbec žádný problém.
Především, pokud je systém používán skutečně jako verzovací, nejhorší, co developer může spáchat, je, že si udělá ostudu, protože všechny aktivity jsou trackovatelné a lze se kdykoliv "vrátit" ke stavu před zásahem, tj není problém zjistit, kdy a kdo ten soubor/adresář/projekt smazal, dojít ho vytahat za uši a nechat si od něj přinést tatranku nebo pivo za to, že to "SCM magií" uvedu "do pořádku".
Navíc mají stejně všichni svých starostí dost, než aby se vrtali v "cizích" projektech, a pokud už to dělají, mají pro to obvykle dobrý důvod (třeba na něm pře pár lety dělali a chtějí se inspirovat).
Naproti tomu je zcela kritické mít pečlivě ošetřený "administrátorský" přístup, tedy cokoliv, co může "změnit historii". Jednak lidi jsou hračičkové a developeři obzvláště, druhak už jsem párkrát viděl skript, kde bylo (z čisté blbosti pochopitelně) něco jako rm -rf $IAMNOTDEFINED/, a obnovování ze zálohy nepatří, myslím, mezi oblíbené hobby většiny z nás.
Samotné oddělení projektů v rámci SCM systému je možné řešit X různými způsoby od metody jeden projekt na repozitář až po co projekt to podadresář -- žádný obecný návod neexistuje a záleží na tom, co po tom vlastně člověk chce. (stejně se vždycky nakonec zjistí, že se to mělo dělat úplně jinak...)
Tak nebo onak, Markova poznámka o branchích byla dost na místě, i když ne co se týče přístupových práv. Jeden ze stěžijních požadavků SCM je, lidsky řečeno "umět určit, co patří k sobě", a dobře navržené a důsledně dodržované branchování je pro to nedocenitelné. Ale s právy to příliš nesouvisí ;)
A čo vy si Kefalín predstavujete pod takým slovom "efektivně spravovat"? :)Stav, kdy užitek přesáhne náklady nebo vydanou energii.
A bavíme se o "komerční potřebě" v rámci jedné firmy, nebo o situaci, kdy jde o projekty na sobě nezávisejících entit ("SCM hosting" typu sourceforge)?V rámci jedné firmy.
, takže bych se nebál, že to nepůjde, a neporadím nic hnusnějšího, než po zvolení vývojáři toho jediného správného SCM podrobně konzultovat dokumentaci tohoto SCM a vyrobit oprávnění podle ní. SVN je popsáno dost hezky v SVN Book, CVS bohužel z tohoto hlediska neznám. Největším problémem je asi již zmíněná volba "vše v jednom repozitáři" nebo "pro každý projekt jiný repozitář"; např. SVN umí AFAIK různá oprávnění v obou situacích.
Je efektivní (nejefektivnější) to řešit už na úrovni souborového systému (i když s omezeními, která z toho plynou)?Na úrovni souborového systému, tj. dát těm stovkám lidí SSH účet, rozstrkat je do patřičných skupin a nechat je sahat přímo do datových struktur SCM systému, bych to nedělal. SCM systémy obvykle obsahují nástroje pro spuštění serveru (démona), které zpřístupní repozitář nějakým protokolem a součástí toho bývá i autentizace a kontrola oprávnění.
Tiskni
Sdílej: