Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Dobrý den,
mám 32bitový systém (Ubuntu Intrepid) a chtěl bych zkusit si přeložit vlastní 64bitový kernel (kvůli 4GB paměti). Než se do toho pustím, zajímalo by mě:
-jde to vůbec? Máte s tím někdo vlastní zkušenost?
-jaké 64bit knihovny to bude vyžadovat? Nerozhodí se stávající 32bit systém?
Z různých důvodů nechci využít balíčky s 64bit kernelem z distribuce. Díky za názory.
Jirka
Nainstalujte si binutils a gcc pro křížový překlad z x86 na x86-64 a pokračujte podle návodu Cross-compilation.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede. Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol). Přechod 32->64 prostě není jen o tom překompilovat 64bitové jádro. Pokud chcete přejít na 64 bit, tak nejjednodušší cesta je zazálohovat uživatelská data a znovu nainstalovat. Ideální je pokud máte /home na zvláštní partition. Pak můžete mít jak 32bit instalaci tak 64 bit a sdílet uživatelská data, mezi oběma instalacemi.
Pro 64bitové jádro potřebujete 64bitové binárky. Tudíž kombinace 64bit jádro 32bit systém obecně nepojede.
Nezkoušel jsem to v praxi, ale nevidím zásadní důvod, proč by to nemělo jít.
Lze spouštět 32bitové binárky (dynamicky linkované) pod 64bit jádrem
Staticky linkované samozřejmě budou fungovat také.
ale na to je potřeba minimálně speciální libc knihovna a případně další knihovny (ld a spol).
Jejich 32-bitové verze, abychom byli konkrétní…
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Ale na 64-bitovém procesoru bych samozřejmě upřednostnil kompletně 64-bitový systém, až na těch pár closed source aplikací, jejichž autoři zaspali dobu.
Já samozřejmě také. Ale mám funkční a odladěný 32bitový systém, který si nechci rozhodit. Nemám tolik času, abych mohl zůstat pár dní bez notebooku a rozcházet to, co v amd64 prostě nechodí/chodí jinak než v x86...Pouze potřebuju víc paměti pro vmware-player a stávající jádro vidí z 4GB fyzických pouze 3GB, což mně trochu se**.
1.12.2008 19:14
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
A co -PAE jádro (nebo jak se jmenuje v Ubuntu)?
1.12.2008 19:18
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
... asi se to jmenuje ...-bigmem
Staci zapnut v jadre podporu pre 32 bitove spustitelne subory (ELF) a pojde aj s 32 bitovym systemom.
HP ML115 (dual Opteron) nám nenabootovalo žádné 32-bitové distribuční jádro. Stačilo do 32-bitového debianu nainstalovat jádro amd64 (přímo balíček 32-bitové distribuce debianu) a systém jede v pořádku. Druhý stroj jede na celém 64-bitovém debianu, také OK.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz