Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Dobrý den, potřeboval bych poradit jelikož si instaluju Debiana, jaké CD mám stáhnout abych tam mel možnost přidat do jádra modulo ndiswrapper, protože CD-debian-xfce-testing tam tento modul nemá . A bez něj se bohužel nepřipojím na net, teda jestli to pak tu wifi WL-138G v2 zprovozním ale co sem vydel navody tak by to nemel byt problem. V Ubuntu sem ju zprovoznil. Upozornuji, že mám jen CD :-). Poslední ). Tak honem honem prosím rady, Debian je oproti Ubuntu rychlejší .
Co to? Omlouvám se, ale nerozumím .
Aha, našel sem to na googlu, takže chcete tim rict, že si mam zase nainstalovat Ubuntu a z toho nainstalovat Debian. No to bude porod.
Tak sem našel DVD. Takže asi konec všem strastím a slastím. Du stahovat DVD č.1 Debianu. Jestli na tom není modul pro ndiswrapper tak se zabiju. Nevíte jak to zjistit jestli tam je nebo ne? At to nestahuju zbytečne :-).
Tak co nestahuju to zbytečně? Stahuju první DVD amd64. Jestli tam ten ndiswrapper nebude tak to rozkopu ! Proč já musím mít vzdycky speciální wifi která se nenačte automaticky doprd... S google sem chytrej jak svina, ale bez internetu su uplne tupej.
A co si proste jen stahnout ty konkretni baliky? Jsou max tri, co jsem tak pochytil z popisu...
je to nejakej src modul ndiswrapper či co. jen ten potrebuju. mrknu na stranky debianu jestli tam je nejaka moznost stahnout jednotlivy baliky.
No tak tam ta moznost je.. tak uvidime co se stane . Ale ted stahuju DVD tak to vyzkousim az potom.uz mi zbyvaj jen 4 hodiny .
Tak sem se na to stahovani DVD cka vykaslal a dal tam zas to CD xfce debian testing s tím ze tam dohraju ty balíky. No, a začlo mi pravé nefalšované DEPENDENCY HELL . ndiswraper src potrebuje bzip2, dále potrebuje debhelper a debhelper potrebuje dalších 9 balíčku na kterých je zavislý apredpokladam ze ty další balíky budou taky na něčem zavisly. To nemam šancu vyřešit.
Se prostě na to vyseru a koupim si wifi kartu ktera ma ovladač přímo v jádru! Hlavně že ten kokot co mi tu co ted mam prodaval rikal ze si mysli ze v Linuxu pujde. To jo, ale s problemama, kokot, hlavne ze mel sako a kravatu debilek.
Nevíte o nejaky podporovany wifi karte normalne dostupnou v obchodech kamenych?
Tiskni Sdílej: