Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Cau, potreboval bych nejakou distribuci na i386 architekturu, neco jednoduchyho jako Archlinux. Arch pouzivam normalne na notebooku, ale mam naky starsi pc na ktery bych chtel taky linux ale Arch je jen na i686. No de mi o to aby to neinstalovalo zadny zbytecnosti, jen minimum bez grafickyho prostredi (vse co budu potrebovat si tam nandam sam). Tak napad me jedine tak gentoo (uz sem ho kdysi taky zkousel, ale to je celkem slozity na zprovozneni - aspon oproti archu :)) a mozna jeste debian (ale ten sem nikdy nezkousel a ani vlastne nevim jak minimalisticka je instalace). No pokud neco znate (nemusi to bejt ani zadnej mainstream) tak poradte. Dik
Pokud se nejedná o nějaký speciální stroj, ale obyčejné PC, pak je podle mého názoru jednodušší vyměnit střeva za něco jako 586 nebo 686. Výměna bude trvat kratší dobu a způsobí menší trauma, než roubování OS na starý pomalý střep. Já tyto staré kraksny používám jen s DOSem, tam ještě nadělají dost práce, Linux už je na ně moc velká darda.
Me zas tolik nejde o to jestli to ten stroj zvladne, ale spis mi slo o nejaky ekvivalent archlinuxu pro i386 architekturu.
Tak máte v tom PC mikroprocesor "386", "486", Pentium, Pentium II...? To je dost podstatný.
Sakra, koukám, že jsem asi špatně položil dotaz. Nejde mi vůbec o to na jakem konkretnim stroji to pojede. Jen bych rad nějaké distro ve stylu archlinux pro i386 architekturu ( proste distro které není omezené jen na nejnovější architektury jako arch ).
Debian GNU/Linux - 2.1.2.1. Procesory:
Jsou podporovány téměř všechny procesory řady x86 (IA-32), včetně všech variant a klonů procesorové řady Intel Pentium. To zahrnuje i 32 bitové procesory Athlon XP, Intel Pentium 4, Intel Xeon nebo Via C3.
Navzdory názvu architektury Intel x86 již Debian GNU/Linux lenny nepoběží na skutečných procesorech 80386 a nižších, protože od verze 3.1 Debian tyto procesory nepodporuje[2]. Samotný Linux neběží a nikdy neběžel na procesorech 286 a nižších. Všechny procesory i486 a novější jsou stále podporovány.
[2] Dlouho jsme se tomuto kroku bránili, ale nakonec to bylo nevyhnutelné kvůli kombinaci problémů v kompilátoru a linuxovém jádře (plus chybě v C++ ABI kompilátoru GCC). Debian GNU/Linux je stále možné na procesorech řady 80386 používat, ovšem vyžaduje to ruční kompilaci vlastního jádra a celého archivu, což překračuje tuto příručku.
Jako pozitivní důsledek tohoto kroku je fakt, že mnoho programů v Debianu nyní poběží rychleji, protože po zahození podpory starých čipů můžeme využít tři nové instrukce bswap, cmpxchg a xadd, které přidává procesor i486 uvedený v roce 1989. (Procesor i386 z roku 1986 tyto instrukce neobsahoval, a tedy je nemohly využívat ani debianí balíky.)
Tiskni Sdílej: