Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Konfigurácia a jedna inštancia spustená ako server môže súčastne pracovať aj v pozícii klienta alebo nie?proc to?
+-----------------------------------+ | aplikace1 ---- prvni router --/| /-- klient1 | | | aplikace2 ---- druhy router --/| /-- klient 2 +-----------------------------------+a nestacilo by tedy vysvetlit prvnimu routeru kde najde server "aplikace2" a druhemu routeru kde je " aplikace1"?
... teprve ted jsem si vsiml ze aplikace1 s prvnim routerem jsou jinde nez aplikace2 a druhy router
takze to udelat tak, ze prvni router bude klient VPN z druheho routeru a naopak ... druhy router bude klient prvniho routerunakreslil jsem to jak si to predstavuju ....
Ale ak sa pokazí spoj medzi klientom1 a routrom1, ešte môže fungovať spoj medzi klientom1 a routrom2
a aj spoj medzi routrom2 a routrom1.
muze nastat:
1/ nepujde pripojeni routeru1
... pak se k aplikaci1 nedostane nikdo ani klientN ani router2
2/ nepujde pripojeni klientovi1
Otázka je v tom: je možné používať oba servery HA aplikácie kým funguje HA? Alebo len master, a repliku až keď ten vypadne?to ti nereknu, to zalezi na tom co je to za aplikaci ... to bys mel vedet spis ty :)
Pokud to dobře chápu, jde ti o to jak rozběhat openVPN zároveň jako klienta i server. Já to takto mám rozběhané pod Ubuntu/Debianem na několika místech. Stačí mít v /etc/openvpn více cfg souborů. Jeden pro server (vlastně je možno i více) a další pro klienty, také možno i více. No pokud řešíš i možnost routování přes jeden router na druhý, tak já to řeším přes direktivu push v cfg serveru.
push "route 192.168.3.1 255.255.255.255 vpn_gateway 10"
Ačkoliv mám pocit, že se toho muselo nastavovat nějak více, aby to routování chodilo jak má ... kdyžtak můžu časem dohledat.
Další TUN přidávám tak, že je mám ve všech cfg očíslované. Pro jednoduchost server-OL.cfg má dev tun0. Klient, client-AS.cfg, má dev tun1. Můj stroj, OL - ať je mámě nějak pojmenované, slouží jednak jako VPN server a zároveň se chová jako klient a připojuje se na stroj AS. To myslím je právě to co potřebuješ.
IP adresy z VPN rozsahu přiděluje server (tedy ten stroj, kte terému se připojuje klient), takže na jednom serveru (OL) mám VPN rozsah 10.10.1.0/24 na jiném serveru (AS) mám 10.10.2.0/24. Je nanejvýš vhodné mít VPN rozsahy všude různé a to i od jiných rozsahů, které se v daných sítích vyskytují. Takže ano, druhý server bude poskytovat adresy z jiného rozsahu.
Teď mi není úplně jasné k čemu klientů generujete ccd soubory? A jaké stejné nastavení je potřeba?
Jep, jasně už to dává smysl :) Myslel jsem že klienti jsou prostě-jednotlivci-kteří-jsou-na-cestách.
Dva tunely jsem mezi routerama nezkoušel, mám jen jeden ... myslím, že by to mělo stačit, ale dej vědět jak do dopadlo, teoreticky v tom problém nevidím.
Nie, ano.
NN
Tiskni Sdílej: