Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Zdravím,
Protože jsem dlouholetý správce Linux serveru založeného z 99% na velmi spolehlivém Debianu, na který si nemohu ztěžovat jsem se chtěl zetat jak je na tom v současné době slackware distribuce, stabilnost, podpora 64-bit atd. A hlavně jestli s ním někdo máte praktické zkušenosti v provozu jaké má výhody nebo nevýhody. Předem děkuji za odpověď.
Mě se na Slackware líbí spartánský přístup u kterého za mě nemyslí nějaký složitý konfigurační systém. Pro konfiguraci něčeho atypického, třeba routeru se 4 sítěmi se to hodí. U jiných moderních distribucí jsem prakticky již odkázán na obrovité balíčky.
Neříkám, že je to ideální, ale každý má jiný vkus.
Třeba na takovém Centosu kompilace vlastního jádra trvá den, vanila nefunguje a musí se vyrobit vlastní balíček, který se nainstaluje.
64bit verze slackware je v podstate Patrikem na milost vzanej slamd64, coz je neoficielni port slackare na 64bit platformu. Rozjet cokoli na slacku neni problem, akorat clovek musi cist readme/install/how-to kde jsou popsany zavislosti. Dost casto jsou ale k dispozici na netu jiz hotove balicky nebo build scripty - napriklad na http://www.linuxpackages.net/. Sam slack pouzivam od verze 7 a slamd64 od verze 11 (cca zacatek 2005) jak na ntb a stanici tak i na serverech a firewallech. Mam pripraveny scripty primo pro instalaci, takze neresim vyber balicku, a pripadne to co pak chybi dotahnu z nfs serveru. Kdyz srovnam Patrikuv balickovaci system a rpm, tak mi to vychazi tak trochu nastejno. Oboji ma svy klady i zapory. Zname kovbojky s rpm databazi na slacku neresite, pokud si ale poskodite /var/log/packages mate podobnej problem. Pokud budete instalovat nejakej program nebudete resit ze kvuli jedne knihovne vam rpm nuti dalsi kvanta balicku vlivem rekurzivni zavislosti, ale nainstalite pouze pozadovany program a nahrajete na stroj pouze onu pozadovanou knihovnu. Existuji porty apt a dalsich balickovacich nastroju, ale ty neznam.
Naprostý souhlas.
Když někdo má 512MB CF kartu, tak na ní základní router ze Slackware nainstaluje.
rpm se mi neustále snaží tlačit gigabyte "hnoje" a ořezat se to snadno nenechá.
Gigabajty "hnoje" se snaží tlačit i aptitude
(apt-get
) v *buntu, Debianu aj.
jaké má výhody nebo nevýhody.Výhody: takmer vo všetkých prípadoch sa dá prísť na to, ako veci fungujú. (Tam, kde sa na to "nedá" prísť, ide o windowsatenie linuxu - napr. HAL ) Nevýhody: pre desktop - neobsahuje GNOME (odporúča použitie balíkov tretej strany), ešte stále je v ňom len KDE 4.2.4, hoci už takmer mesiac existuje 4.3.1 . Pre server - DNS server je bind, SMTP server je sendmail. Kto chce radšej djbns a postfix, môže byť sklamaný. Niektoré tooly si treba skompilovať (alebo zobrať od 3. strany) - napr. wireshark, clamav či vpnc. Nerozdeľuje od balíčkov veci potrebné pre kompiláciu (žiadne -dev balíky). Neobsahuje PAM. Obahuje niečo smerom k LDAP, ale s tým nemám skúsenosť. Povedz čo na tom chceš rozbehať a dozvieš sa viac. Inak s tým nie je problém.
Tiskni Sdílej: