Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »Řešení dotazu:
A co Mandriva ? Slyšel jsem, že prý by mělo fungovat všechno bez nějakých větších zásahů.
Když nerozumím autům, nechám specifické modely být a budu hledat auto, na které nemusím šáhnout celý rok a funguje. S Linxuem a multimédii nejsou problémy, problém je složitý jako ve Windows, ale je třeba ho řešit jinou cestou a to spoustě lidí nevyhovuje. To že většina multimédií on-line je řešená naprosto na ***, je věc jiná.
Pokud se mýlím a existuje nějaká distribuce, kde jde vše nastavit bez dlouhého a zpravidla marného hledání návodů a rad pro lamy,Neexistuje. Linuxové distribuce jsou prostě polotovary a do funkčního systému je musí předělat buď zkušený administrátor nebo i s dlouhým a náročným hledáním návodů a rad srozuměná lama. Takže jde o to, která distribuce je momentálně v takovém stavu, že těch aktuálních návodů a rad se dá najít dostatek a že vedou k žádoucímu výsledku. Jestli vám to pomůže, tenhle problém řeší i "zkušení" uživatelé, co používají Linux skoro 10 let.
mplayer
a mozilla-mplayer
(z debian-multimedia, protože patenty…).
Stejně tak přehrávání jiných formátů. Na Linuxu jsem ještě nesetkal s videem, které by mplayer nebo VLC nepřehrály.
Velmi jednoduchá odpověď: Otázka, proč v Linuxu (zatím) není dokonalá podpora pro patentované, špatně zdokumentované a proprietární technologie firmy Microsoft, je stejně zbytečná jako otázka, proč televize a videopůjčovny tyto technologie používají. Tohle nevyřeší změna distribuce.
Upřímně řečeno, tvrzení, že si nepustíte ani film, mi připadá extrémně přehnané. Máte snad někdy problém přehrát si například DVD, internetovou ČT24, internetový Český rozhlas nebo veškeré české DVB-T vysílání? Pokud ano, jedná se nejspíš o chybu, která souvisí s vaší instalací nebo s vaším hardwarem, nikoliv s Linuxem obecně. Určitě vždy stojí za to zeptat se na fórech, obrátit se na uživatelskou podporu nebo nahlásit chybu, což tu zdůrazním pro jistotu ještě několikrát.
Některé problémy mohou souviset s nepřítomností důležitých kodeků, případně se špatným nastavením X-serveru. První jmenovaný problém vám může snadno vyřešit správce balíčků, podle toho, které kodeky chybí. Druhý problém bývá komplikovanější. Bohužel neuvádíte, o jaký hardware se jedná.
Archivy některých televizí a internetové videopůjčovny používají záměrně proprietární technologie. Tyto technologie jsou zatížené patenty a je docela dobře možné, že jejich plná podpora nebude ve svobodných operačních systémech k dispozici nikdy. Nezbývá než kontaktovat uživatelskou podporu příslušné televize či videopůjčovny. Dokud se lidé neozvou, situace se nezmění. Podpora proprietárních technologií za peníze státu a diváků ze strany České televize je pochopitelně trestuhodná.
Já na svém šest let starém notebooku zcela plynule přehraju všechny DVB-T kanály, které jsou v MPEG-2, a to i na externím displeji 1680x1050. To vše navíc s dost náročným postprocessingem obrazu! (Jistě, MPEG-4 mi jde trhaně, ale ukažte mi systém a přehrávač, který by ho na tomhle hardware přehrál líp!) DVD jsou už roky naprostá samozřejmost. Ani náznak problému. Celou řadu internetových televizí, například notoricky známou ČT24, přijímám rovněž bez nejmenších komplikací.
Poslouchám desítky internetových rádií. Amarok jich zná celé stovky. Například digitální vysílání Českého rozhlasu se dá bez problémů přijímat ve vysoké kvalitě a v otevřeném formátu. YouTube a vše kolem Flashe mi funguje jako po másle a plynule, dokonce i když mám display 1680x1050 otočený svisle.
Pokud máte při přehrávání videa problémy s výkonem nebo vám nefunguje něco z toho, co jsem právě vyjmenoval, nezbude než nahlásit tento problém jako chybu, případně položit otázku na diskusních fórech příslušné distribuce. Samozřejmě je třeba si napřed aktualizovat systém a ověřit, že potíže existují i s nejnovějšími verzemi balíčků.
Do budoucna bych vám rozhodně doporučil nehlásit chyby stylem „bude už někdy konečně (hernajs) ten Linux taky pro lidi“, ale spíš konkrétněji. Například (když budu odhadovat podle vašeho příspěvku):
Určitě se tu najde spousta ochotných lidí, kteří vám poradí, zeptají se na podrobnosti, požádají vás o vyzkoušení některých nastavení a pomohou vám problém vyřešit.
Naprosto souhlasím. Hlásit chyby je důležité. Samozřejmě slušně, věcně a s ochotou pomoct při jejich řešení. Člověk se může občas splést, hlavně když je v této oblasti začátečník, ale v konečném důsledku tím může jedině získat cenné zkušenosti, případně radu, jak to, co považoval za chybu, vyřešit.
Já mám obecně velmi pozitivní zkušenost s hlášením chyb v open-source ovladačích i dalších projektech. Zpravidla se o ně začne ihned zajímat někdo z autorů projektu, vyžádá si další údaje a většinou se podaří problém vyřešit.
Spousta uživatelů naneštěstí nemá chuť se chybami nějak zabývat a místo snahy o jejich řešení pak někde pronášejí výroky typu „vůbec nic mi tam pořádně nefunguje“. To je jeden ze špatných zvyků získaných z Windows. Když se uživatelům Windows něco nelíbí, mají ve zvyku nadávat na Microsoft a čekat na další verzi, která přijde třeba za pět let a příslušný problém nemusí vůbec vyřešit. Ve světě open-source je lepší místo bezzubého vzteku zvolit aktivnější přístup. Rozhodně se to vyplatí.
Především je ale potřeba, aby uživatel vůbec dokázal problém pojmenovat. Aby vůbec uměl odlišit hardware od software, grafické prostředí od jednotlivých aplikací, potíže se sítí od chyby prohlížeče a tak dále. A právě v tomhle máme my Češi dost velké mezery. Mám dojem, že ve vyspělejších zemích jsou na tom lidé (v průměru) o něco lépe, pokud jde o počítačovou gramotnost a schopnost řešit problémy z oblasti IT.
Tiskni Sdílej: