Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
fdisk -l Disk /dev/sda: 250.1 GB, 250059350016 bytes 255 heads, 63 sectors/track, 30401 cylinders Units = cylinders of 16065 * 512 = 8225280 bytes Sector size (logical/physical): 512 bytes / 512 bytes I/O size (minimum/optimal): 512 bytes / 512 bytes Disk identifier: 0xae5a916e Device Boot Start End Blocks Id System /dev/sda1 * 1 1306 10485760 27 Unknown /dev/sda2 1306 1319 102400 27 Unknown /dev/sda3 1319 18769 140165120 7 HPFS/NTFS /dev/sda4 18769 30402 93443073 5 Extended /dev/sda5 * 18769 19984 9764864 83 Linux /dev/sda6 19984 20406 3387392 82 Linux swap / Solaris /dev/sda7 20406 30402 80288768 83 LinuxDále df ukáže:
Souborový systém 1K bloků Použité Volné Uži% Připojeno do /dev/sda5 9611492 5380628 3742624 59% / tmpfs 907188 0 907188 0% /lib/init/rw udev 902840 220 902620 1% /dev tmpfs 907188 532 906656 1% /dev/shm /dev/sda7 79028128 351944 74661748 1% /homenainstalované balíčky jsou ntfs-3g a ntfsprogs .. co mohlo být při dělení disku špatně? Dík za tip Na notebooku je možnost obnovení systému klávesou F3, ale ta zjevně nefunguje.
Řešení dotazu:
### BEGIN /etc/grub.d/30_os-prober ###
menuentry "Windows 7 (loader) (on /dev/sda1)" {
insmod part_msdos
insmod ntfs
set root='(hd0,msdos1)'
search --no-floppy --fs-uuid --set 605e8b975e8b651e
chainloader +1
}
### END /etc/grub.d/30_os-prober ###
popřípadě /dev/sda2 nevím který máš ten zaváděcí malý oddíl od widlí
blkid /dev/sda1
. Stačilo po instalaci zadat příkaz update-grub, objevila se hláška hláška:update-grub Generating grub.cfg ... Found background image: /usr/share/images/desktop-base/desktop-grub.png Found linux image: /boot/vmlinuz-2.6.32-5-686 Found initrd image: /boot/initrd.img-2.6.32-5-686 Found Windows Recovery Environment (loader) on /dev/sda1 Found Windows 7 (loader) on /dev/sda2 Found Windows 7 (loader) on /dev/sda3 donea menu v grubu již dokáže W7 spustit. Teď už si jen pohraju s /etc/fstab. Dík za snahu!
Tiskni
Sdílej: