Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Taktéž byly nějaké pokusy používat RTC jádro pro dosažení lepšího výkonu a latencí, ale co vím, tak stabilita nebyla nikdy 100%.Nevim jesli je myslena stabilita jadra nebo CS, ale RT jadro jsem pouzival cca ve verzich 2.6.32 - 2.6.39 a pri bezne desktop praci zadny problem.
V podstatě už to řekl Max, ale technická podstata zvyšování frekvence kernel timeru je pokud vím tato:
Program, který potřebuje periodicky s vysokou přesností provádět nějakou činnost může využít timeru. Pokaždé, když timer vyprší, zavolá se nějaká funkce. Je logické, že čím vyšší frekvenci timer má, s tím vyšší přesností může program pracovat.
Pokud tedy chce HLDS pracovat na 1000 fps, potřebuje časovač, který je schopný "firenout" s intervalem 1 ms, tedy s frekvencí 1000 Hz. Na systému s časovačem nastaveným na 500 Hz se tímto způsobem samozřejmě není možné dostat na více jak 500 fps. Skriptík pro změření přibližné frekvence kernel timeru je např. zde.
V případě herních serverů mi přijde nastavování fps na více jak 1000 čirá číselná masturbace. Např. výchozí polling rate USB je 125 Hz, v nejhorším případě tedy mezi kliknutím a dobou, kdy si toho řadič všimne uplyne 8 ms. Když to porovnáte s klient<->server pingem řekněme 30 ms (když jsem ještě hrával CS já, považovalo se to za solidní hodnotu), asi je vám jasné proč :). Docela zajímavý příspěvek o tom nedávno napsal John Carmack.
Tiskni Sdílej: