Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
1. to zalezi o jakou uroven bezpecnosti usiluji. Verejne sluzby versus sluzby pro firemni zamestanace versus domaci uzivatele versus ...
2. to je snad dane rezii LVM. KVM je z hlediska LVM jeden velky soubor, nic vic.
Rozdeleni instalaci je opet o bezpecnosti. Pokud bude web i email verejny, tak muze bezet dohromady. Pokud ocekavam problemy s provozovanymi www aplikacemi, ci se u nich casto vyskytuji bezpecnostni problemy, tak tomu venuji extra virtual a nebudu to michat s ostatnima sluzbama. Pokud tech sql serveru nebude na jednom diskovem poli 5, tak v tom nevidim problem. Pokud ocekavam velkou zatez u databaze, tak se virtualizaci sql serveru velkym obloukem vyhnu protoze i/o. Virtualizace samo smysl ma a to nemaly, ale ne vsude a za kazdou cenu.
…ale nema zadny smysl vtytvaret virtualizacni server na pocitaci s mene nez 4 jadryspolu v dotazu uvedeném
Jedná se o nepříliš vytížené systémy, které budou po většinu doby idlemám poznámku, že mám 3× VM (XEN) a používám i fyzického hostitele (což je blbost) vše na jedno-jádru Athlon LE-1640.
mam kazdy server s hw raid, ale nepouzivam je a nevim jiste zda jsou tak vyznamne rychlejsi, ale rika se toJsou a o dost*. Nevýhodou je, že člověk svěřuje data černé krabičce a doufá, že se nic nevys... * pokud se nebavíme o levném řadiči s "hardwarovým" ve skutečnosti softwarovém raidem
Nemůže například non-volatile pamět na takovém řadiči umožnit dosažení vyššího výkonuSamozřejmě, zejména pokud je ta non-volatile paměť RAM zálohovaná baterií. Rozdíl výkonu oproti softwarovému raidu je znát opravdu hodně. Ale klid, pavlix se zřejmě jenom dlouho s nikým nepohádal, tak to zkouší...
Tohle řešení má (asi relativně malé) riziko, že jádro zhavaruje dřív, než se všechna data z ramdisku překopírují na pevné úložiště.Tak tohle riziko ma asi jakekoliv reseni... HW-RAID s baterkou ma taky riziko, ze jadro zhavaruje driv, nez se data z pagecache/bufferu prekopiruji do non-volatile pameti na radici.
Já jsem před nějakou dobou na flashcache i bcache koukal. Bohužel flashcache je out-of-tree projekt a nejnovější jádro, na kterém to testovali, je 2.6.32, což mi nestačí. A podle toho, co jsem četl o bcache, tak tam velká šance na začlenění taky není...Staci vzit flashcache z jeho gitu, pokud vim tak nova jadra jsou take podporovana (3.6.x urcite). U bcache se mi nelibi, ze musis pripravit (naformatovat) nejen cache zarizeni (RAM disk/SSD) ale i backend, coz je na prd. Ted zrovna testuju ten EPRD a nevypada to vubec spatne.
Tak tohle riziko ma asi jakekoliv reseni... HW-RAID s baterkou ma taky riziko, ze jadro zhavaruje driv, nez se data z pagecache/bufferu prekopiruji do non-volatile pameti na radici.To je sice pravda, ale rozdíl tu přece jenom je. Pokud nějaká aplikace použije systémové volání sync(), to volání se nevrátí, dokud se data nepřenesou alespoň do té baterkou zálohované paměti (a pak už je to jedno, ten řadič si udělá svoje, i když jádro spadne.) Tzn. pokud se mi vrátí sync(), mám jistotu, že data jsou na stabilním úložišti. Pro tvoje řešení tohle neplatí, sync() se vrátí, když se data uloží do cache v ramdisku, přestože existuje možnost, že se na stabilní úložiště nedostanou (za předpokladu, že flashcache při sync() nečeká, až se data dostanou až na disk, ale to by asi docela zabíjelo výkon.)
Staci vzit flashcache z jeho gitu, pokud vim tak nova jadra jsou take podporovana (3.6.x urcite)Spíš si počkám, až bude něco v mainline
Ale klid, pavlix se zřejmě jenom dlouho s nikým nepohádal, tak to zkouší...Myslím, že je naprosto zřejmé, kdo se tu zkouší hádat ;).
Nemůže například non-volatile pamět na takovém řadiči umožnit dosažení vyššího výkonu (volbou cache-policy) při zachování spolehlivosti (případné dodatečné propsání dirty blocks po obnovení provozu)?Jo to zní docela rozumně.
1) jak jiz bylo receno zalezi na tom co se od systemu ocekava. Jinak obecne je lespi to mit vse zvlast virtualizovane
2) co se tyka ztrat na vykonu tak rezie u KVM co se vykonu cpu tyce je nekde okolo 5-10%, coz neni nijak moc, tam problm neni
co se tyce jiz zminovaneho problemu IO operaci, tak zde hodne zalezi na nastaveni a jak si stim clovek pohraje a zda ma podporu IOMMU,
pokud hostitel podporuje IOMMU jak CPU tak i deska, pak bych se nebal virtualizovat i ten databazovi server. Dale jeste zalezi na veliosti RAM, pokud ty databaze nebudou nejak extra velke a da se rict ze DB server si je dokaze nacachovat v podstate cele do operacni pameti, tak pak zytraty na vykonu IO nebudou zas tak markantni.
Pripojit fyzickou partisnu samozrejme muzes a teoreticky si tim pomuzes, ale presto si nemyslim ze by to byl takovy rozdil, chtelo by to provest testy
Jde o to ze jakmile se pretizi IO subsystem tak to pak jde vetsinou cele do haje, je to jak domino
Tiskni Sdílej: