Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Firefox (ani flashplayer atd) taky nevyžaduje žádný "dělo" :)
Tak tak. Já jsem měl něco kolem 300 MB RAM na 900 MHz Duronu a Firefox nejenže byl dosti pomalý (například doplňování adresního řádku z historie bylo prakticky nepoužitelné), ale především když člověk otevřel více (= několik) tabů, tak se systém chystal swapovat. S jiným moderním vykreslovacím jádrem (dnes zbývá už jen Webkit) to nebylo o mnoho lepší. Problém prostě je, že dnešní web je natolik složitý (stínované CSS, barevné přechody, vlastní fonty, celá stránka napsaná v JS, grafika ve WebGL atd.), že jakákoliv úplná implementace bude pomalá.
Řešením by bylo vypnout nejnáročnější funkce, jenže opět moderní jádra na tohle nejsou stavěná (maximálně tak v době překladu je možné vypnout WebGL, ale stejně se budou v kódu používat obecné a tedy pomalé cesty).
- Zorin OS Lite verze 7 je založený na Lubuntu 13.04, verze 6 na Lubuntu 11.10, pro ten slabostroj co máš by byla lepší ta verze 6 (určitě menší nároky na HW)Néééé!!! Nároky „lehkých“ prostředí jsou už deset let pořád stejné a instalací staré nepodporované verze si přivodí akorát problémy. Jinak o té distribuci jsem taky nikdy neslyšel. Dal bych tam nějakou normální distribuci (Debian, Ubuntu, ale záleží na osobních preferencích) s LXDE, Fluxboxem nebo tak něčím.
Možná lepší by bylo tam dát distro specializované na malou pamět.Jako třeba Ubuntu nebo Debian? Až na patologické případy neexistuje nic jako „HW náročnost distribuce“. Je to vždycky jenom o tom, jaké aplikace si tam spustí. U Puppy a podobných malých (ve smyslu vývojářské základny) distribucí je problém v tom, že prostě nejsou balíčky. Proto jsem měl i na Pentiu I 166 MHz s 64 MiB RAM Debian - k naprosté spokojenosti.
Základní systém a grafické okna vezmou tak alespoň 100MB spíše 150Xka s Fluxboxem si vezmou tak 50.
Navíc se dá spouštět přímo s USB.
Staré stroje mají USB 1.1. Na tom provozovat mass storage je na mašli. To by z té šunky měl tuplem zdechlinu.
Netuším jak dobrý je ten browser Dillo
/var/log/Xorg.0.log, jestli tam jsou nějaké chyby a jaký to používá ovladač. Pak bych mu zkusil vnutit ovladač vesa, který je sice šíleně pomalý, ale měl by fungovat všude (jak se v nových Xkách vynucuje ovladač nevím, asi je potřeba editovat xorg.conf -- večer sem kdyžtak postnu příklad). Pak můžeš ladit.
Firefox tam dáš verze 2, flash verze 9 a hurá na to
A potom dej vědět, jaký to byl zážitek při prohlížení moderního webu
Tiskni
Sdílej: