Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Received disconnect from 222.33.62.178: 11: Bye Bye [preauth]
Řešení dotazu:
sshd: 222.33.62.178
tcp-wrappers
.
iptables -t filter -A INPUT -s 222.33.62.178 -p tcp --dport 22 -j DROP
Uz vidim, ako si na smartfone instalujes VPN. Nie vzdy nosim so sebou aj notas a tak mam ssh klienta v mobile. V pripade zavaznych problemov sa viem kedykolvek a odkialkolvek pripojit a skontrolovat stav. Je to vec na nezaplatenie
Blokování IP rozsahů i jednotlivých IP adres je v podstatě nesmysl, protože to nefunguje korektně pro IPv6.
Těžko si lze dnes představit server, který nemá IPv6, pokud ho ovšem neprovozuje dědeček pro účely nostalgie, že ano... Jenže s IPv6 většina způsobů blokování IP adres známých z IPv4 selhává. Zaprvé, ne každá banovací utilita rozumně podporuje IPv6. Zadruhé, u IPv6 se nebavíme o blokování jedné adresy, protože každý útočník si může vygenerovat tolik adres, že se nevejdou do žádné blokovací tabulky ani na disk. Znamená to tedy, že by se v případě IPv6 měly blokovat celé rozsahy? To rovněž není rozumně proveditelné, protože se nedá úplně snadno a rychle zjistit, zda daný útočník má /32
, /48
, /64
nebo jiný rozsah, a protože v daném rozsahu může být potenciálně spousta dalších počítačů, které do botnetu nepatří a které nechceme odříznout všechny najednou.
Blokování adres má obecně ještě jeden zásadní problém: Proč by někdo věřil IP adresám? IP adresu může podvrhnout kdokoliv, kdo má přístup na některý (z hlediska daného serveru) důležitý router. (Nejbližší router u poskytovatele bude samozřejmě „nejrizikovější“ pro počítače k němu připojené.) IP adresa nepodléhá žádné autentifikaci. Tedy filtrování a blokování na základě IP adres sice může některým útočníkům trochu ztížit práci, ale obecně vzato je neúčinné.
Kryptografická autentifikace (SSH a spousta typů VPN) problém nedůvěryhodnosti IP adres řeší a je to zatím v podstatě jediné řešení tohoto problému, které existuje. (Může ovšem přestat existovat, pokud NSA příliš pokročí s experimenty na kvantových strojích.) Umím si představit případy, ve kterých by filtrování na základě IP adres mohlo částečně pomoct proti některým DDOS útokům, ale SSH mezi ně nepatří.
Spousta serverů má jen IPv4, zvláště proto, že mají konektivitu jen přes IPv4.
Blokování adres není o důvěře, ale o eliminaci.
Pokud nebudu DROP-ovat neúspěšné požadavky na SSH dle IP, tak mi to sebere až půlku trubky (např. na ADSL 3500/256), protože botnety to považují za potencionálně dostupné. A stále nevím jak to bude, až v těchto případech, tam ta konektivita IPv6 bude…
IPv6 má mimo jiné každý, kdo má aspoň jednu veřejnou IPv4 adresu. Nevím, kolik lidí celkově má IPv6, a nezajímá mě to. Jde přinejmenším o všechny uživatele ADSL i kabelových připojení. (Kolik lidí IPv6 skutečně používá, to je samozřejmě zcela jiná otázka. Odpověď mě rovněž nikdy nezajímala.)
Adresy a rozsahy IPv4 nebudeme blokovat v případech, kdy to nemá smysl. V případě SSH to nemá smysl. Jinak je tomu v případě protokolů, kde i neplatné požadavky můžou znamenat velmi netriviální zatížení sítě i výpočetní kapacity, tedy například u webových serverů. Nicméně o těch tu nebyla řeč.
Na co přesně reaguješ? Nebo je to jen drobný problém s porozuměním psanému textu? Tvrdil jsem toto:
veřejná IPv4 adresa == IPv6 konektivita
Samozřejmě záleží na uživateli, jestli svou IPv6 konektivitu využije. Podobně někdo může mít třeba IPv4 konektivitu a nepoužívat ji. (Protože si náležitě nenastaví síťové rozhraní nebo nepřipojí žádné zařízení.)
O samotné IPv6 adrese (bez příslušné konektivity) jsem tady žádné obecné tvrzení nepsal.
No, ať nežeru, když už slovíčkaříme, takhle by to mělo být:
IPv4 konektivita s veřejnou IPv4 adresou => IPv6 konektivita
Tiskni
Sdílej: