Dotaz: IP adresa v linuxu nesedi s IP na netu

[Poul]

Ahoj, na www.mojeip.cz jsem si nechal zjistit IP adresu, ktera ovsem nesedi s udajema primo v linuxu. Setkali jste se s tim? (Na linuxu jsem to zjistoval pres terminal i Informace o spojeni)

---

---

Odpovědi

[Václav Vanc]

Ano, toto je normální, pokud nemáš tzv. veřejnou IP adresu.

[manasekp]

adresa v linuxu bude nejspis neco jako 192.168.x.x nebo 10.0.x.x, to jsou lokalni rozsahy. Na mojeip.cz uvidis nejakou verejnou IP routeru nebo proxy tveho ISP.

[Bill Gates]

vsadim se ze ve windowsu to bude uplne ukazovat to same .. :D

[Petr]

Bille, tady jses na linuxovem foru, nedelej tu reklamu svoji firme :))

[Petr Šobáň]

To je normální pokud jseš za natem (překlad adres) takže musíš zjistit kdo to překládá...

Pokud máš router mrkni jakou máš na wan rozhraní IP pokud tu co je na www.mojeip.cz tak router dělá překlad a má veřejnou ip pokud je jiná tak router dělá asi překlad, ale isp routeru dal neveřejnou ip a překládá ji na svém routeru na veřejnou.

Pokud máš přímo připojen PC tak překlad dělá ISP.

Na 99% překlad adres není problém - problém začne být jak chceš ke svému PC přistupovat z internetu tam pak musíš přesměrovávat porty, pokud máš veřejnou IP na svém routeru stačí to pak nastavit tam pokud je to u isp musíš poprosit jeho případně požádat o veřejnou IP ovšem veřejné IP v4 už nejsou (isp má většinou ještě nějaké nasyslené).

[Poul]

Ehm takze to neni tak jednoduche koukam. Kdyz si budu chtit pridat pres CUPS tiskarnu (ipp), tak do te adresy vlozim IP adresu z www.mojeip.cz nebo musim udelat nejaky ten preklad adresy/presmerovani portu ci s tim jinak pospekulovat. Prave mam problem s pridanim takove tiskarny tak jestli to neni tim...

[vladky]

V lokalnej sieti ma stroj adresu z rozsahu tej siete. Skus do terminalu zadat prikaz:

ip addr show

alebo

sudo ip addr show

pripadne starsi prikaz

ifconfig

[lertimir]

Určitě ne tu z mojeip.cz. Je potřeba mít pořád na paměti, že IP patří rozhraní systému ne systému jako celku. A adresa z mojeiz.cz patří buď vnější straně vašeho routeru nebo ještě vnějšímu rozhraní nějakého zařízení dále u poskytovatele.

Jaký překlad? Musíte vědět jakou IP adresu má ta tiskárna. překlad by byl jedině když by po cestě paketu mezi počítačem a tiskárnou bylo zařízení, které překládá.

[Poul]

Dik moc za odpoved. Predem se omlouvam jestli se hloupe ptam, ale nejsem zrovna moc ajtak. Kdyz se podivam v systemu (OS X) na adresu tiskarny (pripojena pres usb), je tam nazev pocitace. Takze jestli to dobre chapu tak mam pouzit pri pridavani tiskarny ip adresu toho pocitace. Ale kdyz zadam ifconfig, tak vyjede vice ip adres. Mam tam tedy dat tu eth0? (ipp://eth0:631/nazev_fronty)

[Sklenda]

O jaký typ tiskárny se jedná? ( snad to neni GDI )

[Poul]

Epson Stylus SX100

[Sklenda]

Tady po zadání SX100 do pole Zadejte název produktu by se Vám měli vylistovat drivery na Linux.

[lertimir]

Pořád tomu nerozumím. Máte jeden počítač a u něj připojenou tiskárnu na USB? A řešíte jak ji u počítače zprovoznit? Nebo více počítačů a u jednoho z nich je ta tiskárna? A řešíte, jak z těch jiných tisknout?

[Poul]

Mam u jednoho pocitace pripojenou tiskarnu pres usb. A z druheho chci pres ipp protokol (pomoci CUPS) odeslat ulohu na onu tiskarnu

[lertimir]

Takže na tom počítači s tiskárnou

1. Funguje lokální cups? Je vidět web management cupsu na http://localhost:631 ?
2. Je na něm otevřený firewall na port 631 pro přístup z venku?
3. Jaká je jeho lokální adresa? (zobrazená v ip a)

Na vzdáleném počítači

1. Je na firewallu otevřený UDP port 631 pro broadcast servis tiskáren?
2. Je vidět web pro CUPS management tiskárny na http://ipadresa:631 ?

[Michal Kubeček]

Je potřeba mít pořád na paměti, že IP patří rozhraní systému ne systému jako celku.

To se sice často říká, ale - zejména v Linuxu - to až tak moc pravda není. Víra v toto tvrzení může mít i nepříjemné bezpečnostní dopady, pokud někdo věří, že nabindováním naslouchajícího socketu na určitou adresu zajistí, že aplikace bude "poslouchat jen na určitém rozhraní" (což bohužel nezřídka tvrdí i dokumentace).

[lertimir]

A to není pravda i když mi netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní? Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu specifikovat IP adresu "vzdáleného rozhraní", a tím dosáhnout připojení, i když IP adresa neodpovídá rozhraní, přes které k uvedenému počítači přichází mé pakety.

[Michal Kubeček]

A to není pravda i když mi netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní?

Ale on nic takového neříká. Říká jen, že ten socket má nabindovanou příslušnou adresu, tedy že přijímá pouze pakety s touto cílovou adresou. S rozhraním to nemá nic společného, na to sice existuje socket option, ale je mnohem méně přenositelná a mnohem méně využívaná.

Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu

Ale já přesně tohle mám na mysli. Spousta lidí na základě nesmyslného popisu těch konfiguračních voleb opravdu věří tomu, že nastaví-li tam adresu (u některých dokonce jméno) určitého rozhraní, bude se "poslouchat jen na tom rozhraní". A to není ani zdaleka pravda, protože jakmile nastavím adresu na kterémkoli rozhraní, budou pakety s touto cílovou adresou přicházející na kterékoli rozhraní zpracovány jako příchozí, a to třeba i v případě, že je rozhraní, na němž je adresa nastavena, down.

Mimochodem, to nemá co dělat s nějakými útočníky, využívá se to běžně i ke zcela bohulibým účelům.

[Andrej]

Kdysi dávno, v jednom beznadějně zastaralém protokolu zvaném IPv4, bylo něco takového běžná věc. Internet kvůli tomu téměř přestal plnit svou původně zamýšlenou funkci, protože kvůli zvěrstvu přezdívanému NAT nemohl kterýkoliv počítač komunikovat s kterýmkoliv jiným. V těch dávných temných časech to dospělo až k takovému zoufalství, že veškerý komunikační software v podstatě přestal fungovat a převahu získala centralizovaná řešení závislá na takzvaných veřejných IP adresách, která kromě zprostředkování komunikace zajišťovala taktéž špehování ve prospěch nejrůznějších pochybných institucí.

Jednou někdo bude strašit děti takovými děsivými historkami. Ale dnes to není jen děsivá historka. Dnes spousta lidí v takové noční může žije.

[Petr Šobáň]

Jenže hromada počítačů tu veřejnou IP nepotřebuje - pokud na PC neběží nějaké serverové věci

Jinak jsem zastáncem IPv6 a používám je ovšem můj ISP v Olomouci IPv6 pořád nechce sprovoznit tak taky musím používat zvěrstva v podobě tunelování

A špehování???? To nezávisí na natu a nemá to nic s ním společné - špehovat se může i IPv6 a nic tomu nezabrání - pouze šifrované spojení a i tak bude ISP vědět kam se připojuješ...a to nemluvím o tom že to co je připojeno do sítě tak tě může špehovat samo a posílat data.

Dnes tě může prostě špehovat cokoliv mobilem počínaje a chytrou ledničkou konče stačí jak tam výrobce dá upravený FW.

[Sten]

Hromada počítačů tu veřejnou IP adresu sice vyloženě nepotřebuje, ale dost by jí při komunikaci pomohlo, kdyby ji měla. Jenom takové věci jako poslání souboru kamarádovi nebo videohovor jsou dnes kvůli tomu řešeny příšernými obezličkami, které navíc s pokračujícím NATováním přestávají fungovat.

[Andrej]

Špehování jsem zmiňoval zejména v souvislosti se Skype.

Koncem 20. století existovalo asi tak 10 volně dostupných programů a o něco méně protokolů, které dokázaly normálně navázat hlasový hovor. Stačila pouze IP adresa druhé strany, která se použila stejně, jako by to bylo telefonní číslo. Jenže už tou dobou se začal NAT rozmáhat natolik, že postupně všechna tato řešení přestala fungovat.

I SIP umí samozřejmě přímé hovory bez ústředny, ale bez veřejných IP adres na obou stranách to téměř nejde.

NAT není přímou příčinou špehování. NAT je příčinou toho, že Internet přestal fungovat tak, jak by měl. To způsobilo, že se dostaly do popředí technologie typu Skype. A tím se dostávám od NATu ke špehování.

[Andrej]

ISP nemusí vědět, kam se připojuju, pokud použiju třeba TOR. Pokud jde o šifrování, to je nutnou podmínkou ochrany soukromí, nikoliv postačující podmínkou.

Například Skype je šifrovaný. Ale k čemu to je, když není bezpečný? Jabber je taky šifrovaný, ale pokud si lidi nedají tu práci a nenakonfigurují si své vlastní end-to-end šifrování, samotné TLS k serveru jim nepomůže, protože server jejich komunikaci uvidí.

Nešifrovaná internetová telefonie bez prostředníka může být bezpečnější než šifrovaný Skype, v závislosti na okolnostech. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby mohla jakákoliv dvojice počítačů na světě navázat hovor bez dalších prostředníků, kteří komunikaci vidí, a samozřejmě s bezpečným šifrováním.