Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Řešení dotazu:
Zahoď ten šrot a kup si něco co je podporované v linuxu.
Laborováním na herce toho moc neuděláš.
Hodně jsem se s tím natrápil. (windows tam jede bez problému)
No vida. Takže ... co tady potom vlastně řešíme?
BTW, opravdu bych chtěl vidět, jak na takovém počítači jedou bez problémů Windows. Tím samozřejmě myslím Windows 8.1, zkrátka současné Windows. Poslední dobou se stále častěji vyskytuje jakýsi dvojí metr spočívající v tom, že zatímco Windows fosilní hardware podporovat „nemusí“ (tj. nikdo to od nich neočekává), Linux ho podporovat „musí“, tedy když tam neběží, hned je málem oheň na střeše.
Jestli je to Pentium M, samozřejmě tam kód pro i686 poběží. Od prvního skutečného i686, Pentia II, dělí Pentium M minimálně dvě generace procesorů, takže toho umí ještě mnohem víc než původní i686.
(Pentium-Pro už bylo taky i686, ale tak nějak jenom napůl... Pokus nabootovat na něm i686 kernel skončil (kupodivu) problémem s floating-point výpočty Ghostscriptu (v user-space, samozřejmě), který spadl kvůli podtečení. Kernel optimalizovaný pro Pentium problém nějak vyřešil, tj. Ghostscript s ním už fungoval bez problémů. Asi šlo o nějaké flagy v /proc/cpuinfo, na které se možná Ghostscript dívá a které ho u údajného i686 nějak zmátly.)
Pokud jde o PAE, kdysi se dalo použití PAE nějakým optionem při bootu vypnout (a omezit tak fyzickou paměť na (velmi) necelé 4 GB. Nevím, jak je to dnes. Každopádně se dá zkompilovat kernel bez podpory PAE. Na 32-bitových strojích mám vždy custom kernel a PAE nepoužívám, protože při nějakých 2 GB RAM, které tam jsou, není nic takového potřeba. Jen to přidává zbytečně další úroveň stránkovacích tabulek.
Ať tak nebo tak, tohle celé nemá smysl pro někoho, kdo chce počítač používat taky k něčemu jinému než na experimentování s počítačem samotným. Takový uživatel ať si koupí současný notebook v ceně kolem 10 litrů Kč a nebude muset zoufale bojovat s každým distrem, které potká.
Tiskni Sdílej: