Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
GNU/Linux je svobodný software, tzn. že zdrojový kód musíš dát k dispozici. Přečti si znění licence GNU GPL (hlavně verze 2 a 3).
Samozřejmě, že nemusí dát k dispozici zdrojové kódy vlastních programů. Pokud ale bude modifikovat a dál šířit kód pokrytý GNU GPL, tak se prostě zveřejnění kódu nevyhne.
Defakto muzu vlastne tou binarkou jenom resit spusteni / nespusteni systemu, pokud ucinim ten system na ni zavisly a pak by si s tim lama nemusela poradit.A to zase jak? (bez porušení GPL!)
Potíž je, kam s klíčem. Ten musíš nechat uvnitř procesoru. Současně musíš mít i RAM uvnitř procesoru, neboť při dešifrování to půjde do cache a pak stačí odbočka na DMA řadiči.A navíc musí mít uvnitř procesoru trusted loader a něco, co zkontroluje podpis toho, co se z karty nahrává, protože jinak přijde Jenda a patchne
aes.ko
, aby mu klíč poslal po I2C.
Bojim se jen toho, ze to nekdo zabali do jineho obalu a zacne prodavat za polovinu ceny, bez jakychkoliv zdrojakuA právě proti tomu chrání GPL
Napada mne - vytvorim binarku, ktera si sahne na seriovou linku, kam odesle nejaky nahodny retezec. Ocekava odpoved, pokud odpoved dorazi, tak rozkoduje FS na karte, ktery obsahuje klicove funkce zarizeni.Binárka nakonec zavolá nějaké volání jádra, které si prostě nahookuju a uvidím v debuggeru.
Musim tedy akorat zakazat moznost s tim zarizenim komunikovat - aby se uzivatel nedostal k prikazove radce a nemohl si vykopirovat odemceny FS.Hodně štěstí.
Cili ta hashovaci funkce by bezela na nejakem autorizacnim serveru a overovalo by to v tom hashi i seriove cislo toho zarizeni a podle toho povolilo / zakazalo funkci.Úplně stejný problém.
…ale cast bude zasifrovana a bude funkcni jen s tim overovacim chipem na desce.Zašifrovaný software? Zpod kterýho kamene si vylezl? O tohle se snaží podstatně větší firmy, podstatně déle a investujou do toho podstatně víc peněz než kdy uvidíš pohromadě. Zatím to pokaždé vybouchlo. Nápověda: co když si v tom kódu (v PHP!) najdu tu podmínku kde se to ověřuje a obrátím ji?
Pokud si to zakaznika najde, co je na tom spatneho?To ze ze sebe delas hajzla. To si neber osobne, to je proste pozice do ktery ses rozhodl postavit. To neni abstraktni moralizovani, pokud te bavi prokousavat se tunou pravniciny muzes si to velice konkretne vycist z textu GPL. Coz bys asi mel udelat pokud se rozhodnes ho porusovat. GPL neni bezna komercni "all-your-base" zalezitost, ale pravni formalizace nejake myslenky, a pokud se ji budes drzet nemusis se pravnickym slovickarenim zabyvat. Proto to stavim z te myslenkove, nebo chces li moralni stranky. Usetris tak spoustu penez za advokaty.
Jestli autor tech distribuci a linuxu obecne nechtel, aby byl vyuzivan ke komercnim ucelum, mel to zakazat rovnou a bylo by to.Kdyby sis misto vymysleni kokotin proste neco o GPL precetl, tak bys vedel ze takhle to v podstate je. S tim drobnym detailem ze "komerce" je kazdemu u prdele. Je to mnohem jednodussi – za praci se plati. Ty chces zaplatit za svoji praci. Za praci kterou odvadi lidi na GPL softu se plati smenou – ty pouzijes jejich praci a za to je nechas pouzivat svoji – pokud je na ty jejich zalozena. Pravnicky detaily jsou komplikovanejsi (hlavne definice toho co je odvozena prace) ale zakladni premisa je jednoducha – 99% prace na "tvem" vyrobku udelal nekdo jiny nez ty. To co za to svoje jedno procento dostanes se ti bohate vyplati takze bys mel drzet zobak a byt rad. Chapu ze to neni hezke takhle zlehcovat neco co dalo hodne prace, ale takhle to proste funguje a uvedom si ze tahle "bezvyznamnost" te naopak chrani. Slusne receno, takovou blbinu nikomu nestoji za to forkovat. Na svete je podstatne cennejsi GPL kod nez cokoliv co zbastlis ty a presto ho nikdo "neukradl" a jeho autori jsou z nej docela dobre zivi. Jeden takovy mam zrovna v kapse.
Jde mi jen o to, abych se mesice neplacal s ladenim neceho, co potom nekdo okopiruje za pet vterin a bude vydavat za sve.Pokud by to nekdo udelal, pak ho muzes zalovat za poruseni GPL! To je prave to "virove" kouzlo ktere tak nesnasi komercni firmy ala microsoft – brani jim beztrestne vykradat cizi praci.
Existuje moznost, jak na linuxu uzamknout urcitou cast kodu, nebo cely souborovy system tak, aby se do nej nikdo, krome vyrobce nedostal?Ne. Jak bys takovou věc chtěl bez HW podpory implementovat?
Nemel bych snad dokonce i zverejnit veskere zdrojove kody SW, ktery bych pro takovou desku, vyuzivajici linux vyvinul?IANAL můžeš na Linuxu provozovat proprietární aplikaci (nesmíš ji linkovat s GPL programy) a pak k ní zdrojáky dávat nemusíš.
Tiskni Sdílej: