Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Pro Mandrivu, pro Ubuntu, i pri jiné linuxové distribuce. Domnívám se, že si nemůžeme dovolit měnit názvy balíků. Když mám například lokálně na disku zdroj softwaru, ať už ten, co jsem si stáhnul hotový, nebo ten, co jsem si sestavil ze stažených balíků. Tak si nemůžeme dovolit přejmenovávat žádné balíky v tom zdroji. A to ikdyž ten zdroj mám už přidaný ve správci zdrojů nebo ho teprve budu přidávat. Protože kdybych některý balík přejmenoval, přestal by pasovat obsah pomocných souborů, jako jsou hdlisty, packages.gz, a další, nebo co ta distribuce zrovna používá. A ikdybych tyto soubory opravil nebo nechal vygenerovat nové, nestačilo by to, protože by nepasovaly ani případné závislosti. Každý balík, který potřebuje závislosi, má v sobě nějak obsaženou informaci, na kterých balíkách závisí a má je tam uvedené pod původními názvy a proto by ten balík nemusel najít, pokud by ten závislý byl zrovna přejmenovaný. Takže žádné předělávání názvů!
Je to všechno, co si myslím, pravda?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit i ten kdybys chtěl aby ti je balíčkovač nešel. Předem bys musel mít ale vytvořit nový s repama zdrojů jako tam byly před zálohou. Pak přepsat teprve zálohou včetně indexů. U ubuntu bys musel zálohovat celý adresář /var/cache/apt.
Máš pomalé připojení?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit...
Z keše ve var jsem sice nekopíroval, ale až budu mít Ubuntu a budu to z toho keše kopírovat, tak ten index najdu taky v tom keši ve /var? Jedná se o soubor packages.gz? A když se mi ta záloha do flašky nebo na DVD povede, aniž by se zmršily názvy, bude stačit pouze celý obsah toho keše okopírovat a přenést na druhý počítač, který nemá internet, a ten balíčkovač na tom druhém počítači už to najde?
A neměl byste mnohem jednodušší stáhnout si celé zrcadlo z netu? S tím nebudou takové komplikace a bude Vám to fungovat hned na poprvé.Jednodušší ano, někdy mi to vyhovuje, ale ne pokaždé. Protože to zabere více místa, protože stáhnu taky hodně balíků, které nepoužiju. Navíc Ubuntu nemá tříděné repozitáře podle vydání distribuce a podobně, tam je to všechno dohromady, takže bych těch nevyužitých balíků musel mít ještě více.
Tiskni Sdílej: