Dotaz: Debiani distra a instalace aplikaci + repozitare

[petrfm]

Ahoj, postupne se szivam s linuxem a kazdy den se ucim nove a nove veci. Stale jsem ale velky zacatecnik a proto odpustte tenhle mozna pitomy dotaz.

Jsem odkojeny na Win a proto mi dalo trochu prace, zvyknout si na instalaci softu v linuxu. Pro jednoduchost uvadim, ze pouzivam debiani system, cili apt-get - zvykl jsem si na nej diky ubuntu. Mam ubuntu server 12.04 a kdyz jsem jej instaloval, cekal jsem, ze i kdyz vyjde nova, stabilni verze, budu mit podporu nekolit let. To je prvni vec, co nechapu. Nedavno jsem aktualizoval system serveru pomoci apt-get upgrade (predtim jsem dal apt-get update)

No a nainstalovaly se aktualizace, ale system mi ted po prihlaseni do shellu hlasi :

64 packages can be updated.
39 updates are security updates.

New release '14.04.1 LTS' available.
Run 'do-release-upgrade' to upgrade to it.



Your current Hardware Enablement Stack (HWE) is no longer supported
since 08/07/14.  Security updates for critical parts (kernel
and graphics stack) of your system are no longer available.

For more information, please see:
http://wiki.ubuntu.com/1204_HWE_EOL

To upgrade to a supported (or longer supported) configuration:

* Upgrade from Ubuntu 12.04 LTS to Ubuntu 14.04 LTS by running:
sudo do-release-upgrade 

OR

* Install a newer HWE version by running:
sudo apt-get install linux-generic-lts-trusty linux-image-generic-lts-trusty

and reboot your system.

vubec nevim, co to znamena? Ze MUSIM aktualizovat na 14.04? je problem, kdyz s tim budu cekat? a kdybych chtel aktualizovat, chapu spravne, ze nejlepe bude instalovat z ciste instalace, ze? A potom prenest konfiguraky sluzeb, co tam bezi.

DRUHA VEC : dodnes nechapu, co je stabilni distribuce a co je testing, apod. A proc se to rozlisuje? S tim souvisi i to, ze nevim, jak funguji repozitare a proc vlastne ve stabilnich distrech mam starsi SW? Ve win se aktualizuji jednotlive aplikace samy. Cili to vubec nezavisi od verze Win. Proc je to u linuxu jinak? Je to tim, ze z repa se stahuji uz KOMPILOVANE programy a tedy jsou tam pripravene verze pro aktualni verzi meho systemu? Abych nemusel dlouze kompilovat u sebe? Nebo jak tomu mam rozumet? Neni na tohle tema nejaky slusny clanek pro zacatecniky ? Nechci s tim otravovat konferenci, ale nic kloudneho jsem to nenasel, vsechny clanky pro BFU na to jdou stylem tak to je a o vic se nestarej.

Semtam jsem i neco programoval, nejsem doufam uplny blbec, jenom mi porad nejde pochopit ta filozofie instalaci softu na linuxu a to je kamen urazu. Vim, ze se sdileji knihovny, na rozdil od Win, tomu rozumim, ale proc si nekdo kompiluje ze zdrojaku versus instalace z repozitaru + proc nemam ve stabilni verzi nejnovejsi soft, kdyz bych ho defakto mohl vlastne jen stahnout a nainstalovat???  je pro mne velky otaznik. Je to tim, ze ve verzi ubuntu 12.04 nemam knihovny, ktere vyuziva ten novejsi soft? tak proc se proste samy neprinstaluji, jako zavislosti?

Dekuji za odpoved aspon na nekterou z mych otazek.

P.

Odpovědi

[DarkKnight]

nemusis aktualizovat, ale na HWE uz nebudes dostavat aktualizace (viz http://wiki.ubuntu.com/1204_HWE_EOL )

rozdil mezi stable / testing / unstable je jednoduchy stable -> stabilni a otestovane verze balicku testing -> povetsinou stabilni a balicky, ktere se testuji unstable -> vetsinou nejnovejsi verze balicku, ve kterych se muzou vyskytovat bugy, nemusi spravne fungovat

[petrfm]

Ja na ten odkaz hwe koukal, ale nejsem z toho moudry. Co to teda je? podpora pro aktualizace nejakych ovladacu, nebo podpora HW? Ale to je prece soucasti jadra, ne?

A k tem stable, tesing ,atd... neco jsem o tom cetl, takze vim, co to v praxi prinasi. Ale jak to funguje? Kazda verze ma nastavene zdroje v apt-get, takze to stahuje z repozitaru pro danou verzi? Cili do repozitaru pro stable se nedostane soft, ktery neni odladeny, tak to je?

No a kdyz mam stable a stahnu si dany soft bud z jineho zdroje - kdyz si treba pridam zdroj do apt-get, nebo si to stahnu jako instalacni binarku, tak mam ve stable nejnovejsi soft, jde to tak? Tyka se to tedy jen toho, co se instaluje automaticky, je to tak?

A jak je to s aktualizacemi? Zase, kdyz mam danou verzi, stahuji se aktualizace pro danou verzi, ze? Takze vyvojari, co delaji napr, ubuntu musi s kazdym vydanim apache a zaplatami na nej, tento zkompilovat a dat to do repozitaru pro vsechny dosud podporovane verze ubuntu? Zajima mne proste, jak to funguje, abych si to dokazal prestavit a pochopit.

Takze kdyz mam treba prehistoricky system, pro ktery uz dana verze nejde stahnout, tak si stahnu zdrojaky a muzu si je zkompilovat primo v systemu ? to je jeden z duvodu proc lidi kompiluji? Vim, ze druha vec je, ze zkompilovany soft na danem systemu je rychlejsi a stabilnejsi, je to tak? Proste zase, vsude ctu, jak vsichni po nocich kompiluji, co to sezere casu, ale unika mi uz duvod a vysvetleni, co se tim ziska.

[ewew]

debian repozitár je rozdelený na viacero časti. Prvé delenie je poďla otestovania jednotlivých balíkov. Ďalej je delenia na main,non-free,contrib. Ďalej podľa formy balíka hotový balíček a zdrojaky.

• oldstable - je verzia ktorá bola stable nejaký čas.
• stable - je verzia ktorá je dostatočne otestovaná a sú vyrobené iso obrazy.
• testing - je verzia v ktorej prebieha ďalšie testovanie a čaká kým bude vyhlasená ako stable. Mení sa ak v sid je oprava alebo aktualizácia verzie.
• sid - je verzia trvalo vo vývoji. V tejto variante je neustále meniace sa balíčky s veľkým množstvom chýb, ktoré boli neumyselné zavlečené opravou inej chyby. Mení sa neustále aj viac krát denne

Myslím, že delenie main,non-free a contrib nie je potrebné vysvetlovať.

Ďalší repozitár je rozdelený na balíčky a balíčky s bezpečnostnými aktualizáciami.

Balíčky ktoré vstupujú do debianu s upstreamu sú priamo od vývojarov,ktorí priamo píšu sw balíčka. Vyvojari debianu si tieto zdrojaky stiahnu a upravia to podľa potreby distribúcie.

Celý tento kolotoč umožňuje riadne otestovať balíčky pred tým než budú zaradené do stable a tým sa zníži počet nutných aktualizácii systému. Snažil som sa to čo najvystižnejšie opísať činnosť. Prípadne ma niekto opravte.

[petrfm]

Diky moc za popis, ale to uz jsou vsechno prilis podrobne informace, ktere nejsou az tak dulezite pro pochopeni toho, co nechapu. Ja vlastne vubec nevim, co se z tech repozitaru stahuje. Zdrojak? Binarka?

Spis mi jde o to, zda je mozne, si do stable, resp. LTS verze u ubuntu nainstalovat treba posledni verzi prohlizece, i kdyz neni v repozitari pro danou verzi? Jestli staci jen zmenit zdroj, nebo proc to nejde? A proc to vlastne neni stabilni? Protoze to pouziva novejsi knihovny, ktere v te LTS verzi systemu jeste nejsou? Nebo to teoreticky fungovat muze, ale prakticky se to nedela, protoze by se tim narusil ten princip stability - toho, ze to nekdo testuja, zda to spolu chodi a az pak to uvolni do repozitaru?

Neni mi jasna filozofie, technicke detaily jsou az nasledujici. Muj mozek zatim funguje v rezimu - mam win 7 a nainstaluju si do nej posledni firefox z webu firefox.cz... kidyz mam WXP, resp. W8, pouziju tutez instalacku a FUNGUJE to. Proto mi neni jasne, co a jak je jinak v linuxu, ze se pro kazde vydani systemu musi stahovat extra balicky.

[Sten]

Nainstalovat poslední verzi prohlížeče z jiné verze té distribuce přesně takhle jde a někdy se i dělá (třeba pokud potřebujete novější PHP na nějakou webovou aplikaci).

Je to kombinace obojího. Než se něco prohlásí za stabilní, tak to potřebuje pořádně otestovat, a stejně tak nová verze může potřebovat (a často potřebuje) nové knihovny, které nejen opět potřebují otestovat, ale navíc mohou zavést regrese a chyby do jiných aplikací. Stabilní verze většinou směřují na servery, standalone a headless systémy a podobná místa, kde čerstvost software je druhořadá, hlavně když to bude co nejvíc stabilní a co nejméně děravé (u posledního Debianu např. trvalo rok, než od zmražení vyšel, tj. hned po vydání obsahoval rok či více staré verze software). Na desktopy většinou chcete novější software, protože to má nové funkce, lépe se to ovládá nebo je to hezčí, a k tomu se používá testing, čemuž také tak nějak odpovídají desktopová Windows nebo poslední verze Firefoxu. Ubuntí LTS je něco mezi klasickým stable a testingem a hodí se třeba do firem (nebo měst ), kde si nemohou dovolit dělat přechod každého půl roku, případně tam pouštět rolling updates jako v případě debianního testingu (a některých distribucí), ale pořád potřebují bezpečnostní aktualizace, a to, že je tam o trochu starší software, jim zase tolik nevadí. Proto taky spousta firem dodnes jede na Windows XP. A pak jsou lidé, které baví hrát si s tím nejnovějším, a pro ně je unstable či beta verze.

[#Tom]

Pokud by se to bralo z pohledu (starších) Windows, tak stabilní distribuce je něco jako oficiální vydání Win2K, WinXP, Vista atd., zatímco testing je něco jako betaverze nebo pre-release, a unstable něco na způsob Windows Longhorn, když Visty byly v nedohlednu. Stabilní větev Debianu (pro Ubuntu to platí asi obdobně) má sice předem dané verze obsažených programů, ale ty jsou po dobu životnosti dané verze distribuce záplatovány.

V Linuxu lze programy instalovat i tak, jako ve Windows, ale u většiny programů není potřeba to tak dělat, protože v distribucích jsou mnohé programy již obsaženy. Bylo tomu tak už hodně dávno, kdy se Linux běžně instaloval ještě z CD, a ne z internetu. :) S internetovým připojením má taková centralizace instalace programů tu výhodu, že jsou snadno a rychle k dispozici opravené verze programů – toto je obdoba automatických aktualizací Windows. Co se týče instalace způsobem známým ve Windows, nutná bývá zejména u uzavřených programů, zvláště pak placených (namátkou Maple, Mathematica, Matlab, vmWare), někdy však i těch zadarmo (např. Java, Adobe Reader). Zatímco ve Windows se s tímto způsobem instalace počítá, u Linuxu se jak mezi verzemi jedné distribuce, tak mezi distribucemi navzájem zpravidla liší verze a pojmenování speciálních knihoven, což činí zkompilované spustitelné programy nepřenositelné. Taková situace se podobá chybějícím DLL ve Windows, v Linuxu však bývá horší. Při instalaci programů z nabídky distribuce však tento problém nehrozí, a tvůrci uzavřených programů si na toto dávají zpravidla pozor (a často přibalí svoje verze knihoven k programu), a větší potíže bývají spíš se starými programy v zánovní distribuci.

Instalace ze zdrojových textů se vztahuje jen na otevřené programy, a průměrný uživatel ji potřebuje jen v případě, že vybraný program v jeho distribuci schází, nebo je k dispozici jen zastaralá verze, a nebo není spokojen se závislostmi binárního balíčku ve své distribuci. Ve Windows je zpravidla zbytečná, protože všechna Windows jsou přibližně stejná a běží převážně jen na s Intelem kompatibilních procesorech, zatímco Linux běží na všem možném, a distribuce Linuxu jsou velmi pestré (viz výše). A ještě tu máme *BSD, Solaris a další systémy unixového typu.

Co se týče přechodu na novější verzi distribuce, velkou výhodou centrální správy balíků je to, že lze předvolit rejstřík balíků z novější verze a následně všechny balíky aktualizovat na novější verze, případně stará a dále nepodporované odinstalovat. Např. v Debianu se takto přepíše ve zdrojích balíků stará stabilní verze squeeze na novější wheezy, zavolá se něco jako apt-get update && apt-get dist-upgrade, a po různě dlouhé době (v závislosti na rychlosti internetového připojení i rychlosti počítače) uživatel získá čerstvý systém bez toho, že by ten starý musel mazat. Dokonce ani není nutné systém hned restartovat, leda že by bylo hned potřeba zavést nové jádro. Toto nemá ve Windows obdoby, protože po přeinstalování starší verze Windows novějšími jsou aktualizovány jen programy dodávané s Windows, kterých zrovna moc není.

A kdy je potřeba přejít na novější verzi distribuce? Tehdy, když staré verze uživateli nevyhovují (např. postrádá nějaké nové funkce), a nebo když verze přestane být podporována, což znamená, že už nevycházejí dále opravené verze programů.

[petrfm]

Diky za super popis, tohle jsem hledal. Ta ruznost knihoven napric distribucemi mne vubec nenapadla. To je vec, kterou uzivatel WIN neresi. Stejne ale, nedalo by se tomu pomoct tak, ze bych si doinstaloval knihovny z te jine distribuce? potom by to fungovalo, ze? Nemyslim to ted prakticky, protoze je nesmysl, ale teoreticky. Predpokladejme, ze v debianu je knihovna pokus a v ubuntu test. Delaji to same. Takze kdyz si v ubuntu nainstaluji debiani pokus, pak mi aplikace pobezi, je to tak? Jen si zplacam misto duplicitnimi knihovnami?

A jak je to vubec reseno na urovni kodu tech aplikaci? Pro kazdou distribuci se museji menit nejake hlavickove soubory s nazvy knihoven pro danou distribuci? Nebo je na to nejaky jiny figl?

A posledni vec - zminujes dist-upgrade - je to bezpecne reseni? Nemuze to rozbit cely system? Nezustanou pak v systemu stare knihovny a balast ze starsi verze dane distribuce? Tohle je asi nejlepsi resit na webu / foru dane distribuce, ze?

Mam na serveru ubuntu 12.04 a ceka mne tedy upgrade, ale bojim se, udelat to pomoci dist-upgrade. Muze se tim neco podelat? Mam tam jen bezne sluzby, sambu, LAMP, nejake sifrovani a server pro jabber. Funguje i dist upgrade interaktivne, cili mi zahlasi, kdyz je nekde treba zkontrolovat konfigurak atd?

Diky moc za cas a snahu pomoci.

[#Tom]

Začal bych tím upgradem. Měl by být bezpečný, a to i v případě, že by třeba uprostěd aktualizace vypadl proud. Nejprve se aktualizují systémové knihovny, pak až třeba balíčkovací systém, potom grafické prostředí. Pokud to uvázne někde na půli cesty, nemusí třeba naběhnout grafické prostředí, a potom je potřeba to opravit z terminálu pomocí aptitude. Mně se to ale nikdy nijak zásadně nerozbilo. Do jaké míry je ta aktualizace interaktivní si už moc nepamatuju, přinejmenším to ale vypíše, co se na tom kterém balíku změnilo, a zálohuje to staré konfiguráky, tak, jako při dílčích aktualizacích.

Tak jako tak ale není od věci systém zálohovat, tj. zabalit si adresáře /etc, /usr, /bin, /sbin, /var, /boot, pamatovat na přípojné body /dev (a zařízení /dev/null a /dev/console), /proc a /sys, případně ještě zabalit /opt. Ideální je, pokud jsou data oddělena od systému, pak je nejsnazší zabalit kořenový oddíl / a všechny oddíly pro výše uvedené adresáře, pokud je tak systém nainstalovaný. Ale to je tu v poradně popsáno na mnoho způsobů.

A teď ke knihovnám. Pokud se instalují balíky napříč distribucemi, je dobré, když mají aspoň společný balíčkovací systém (jako Debian a Ubuntu). Potom by si měl balíčkovací systém závislosti pohlídat sám, a není potřeba si s tím moc hrát. Ale když to nejde, dá se takový balíček vybalit ručně (třeba do /usr/local). A nějak mu doplnit chybějící knihovny. V lepším případě přes balíčkovací systém, a když to nejde, tak nahrát tam, kam balíčkovací nástroje nesahají, typicky do /usr/local/lib. Pokud se přenáší nová binárka do starého systému, tak můžou vadit především dvě věci:

• staré jádro,
• stará knihovna libc.

Narazil jsem na to při přenosu binárky z Debianu 6 Squeeze do CentOSu 6. Program šel zprovoznit dvěma způsoby:

• zkompilováním v novém systému a statickým linkováním,
• zkompilováním ve starém systému.

Knihovna libc má v zánovním systému nějaké požadavky na minimální verzi jádra, a s tím toho nejde moc udělat. Snad by se to dalo přirovnat k situaci, kdy program pro Win2K/XP nejede ve Win9x.

Ani přenos starého programu do nového systému se nemusí podařit. Příkladem budiž knihovna pro práci se JPEG obrázky. Některé programy vyžadují verzi 6.2, zatímco např. v Debianu (snad Squeeze i Wheezy) je verze 8, a nějak se mi nepovedlo zprovoznit je současně včetně hlavičkových souborů (tady šlo o ručně kompilovaný program). Pokud si pamatuju, tyto knihovny se liší i aplikačním rozhraním, jenže hlavičkové soubory se jmenují stejně, a Debian je instaluje do týchž umístění.

Jinačí záludností je pojmenování samotných sdílených knihoven. Často vypadá název knihovny jako libknihovna.so.x.y.z, na níž vedou odkazy libknihovna.so.x a (pouze pro linkování zkompilovaných programů) libknihovna.so. Typicky x označuje verzi aplikačního binárního rozhraní (ABI), zatímco zbylá dvě čísla jen revizi kódu. Třeba knihovna jazyka C++ pro GCC 3.x < 3.4 byla libstdc++.so.5, zatímco od GCC 3.4 je libstdc++.so.6, a tyto dvě nejsou binárně kompatibilní, program je potřeba znova zkompilovat. (Z Windows se mi vybavuje třeba MSVCP50.DLL a MSVCP60.DLL.) Někdy je to ale horší, jméno knihovny může být mezi distribucemi úplně jiné (je tam třeba připsané nějaké další číslo verze), a aby program fungoval, je potřeba mu symbolickým odkazem dodělat onu vhodnou verzi.

Naštěstí to, co jsem popsal výš, jsou spíš extrémní případy, které nastávají typicky právě při aktualizaci systému, která ale v danou chvíli nejde dotáhnout do konce. Zase příklad – ke grafickému přihlášení chci dále využívat GDM 2.x, aktualizace nabízí GDM 3.x, které ale nechci. Některé knihovny nelze kvůli GDM 2.x odinstalovat, ty však stojí v cestě některým novějším knihovnám. Takové případy se řeší těžko, nelze jít ani kupředu, ani dozadu. V tomto vybraném případě dobře poslouží úkrok do strany – instalace jiného správce přihlášení, např. LightDM nebo LXDM.

[petrfm]

Diky za vycerpavajici popis a ochotu. Uz vim, kde mam mezery a co musim dostudovat, abych to pochopil. Predevsim jsem vubec neuvazoval o linkovani, objektovych souborech atd. Nikdy jsem tenhle proces nezkoumal, protoze jsem nikdy neprogramoval v Cku a treba u PHP, nebo assembleru se clovek s nicim takovym nesetka. Nasel jsem hezke clanky na tema, jak probiha preklad C programu na linuxu a z toho mi zacina byt jasne, ze se to rozbije, kdyz se zmeni nazev knihovny, apod.