Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo. 
IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Opera je closed-source blob, proto je nejlepší se se stížnostmi na její fungování obracet přímo na výrobce.
POP3 pořád ještě nabízí např. centrum.cz nebo seznam.cz.Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo.
To je na mě trošku silné vyjádření. Chápu výhody IMAP, ale taky bych čekal, že si můžu některé zprávy jednoduše zazálohovat a ze serveru smazat. Tohle Opera patrně neumí, Předpokládám, že Thunderbird ano.IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Thunderbird má jakési lokální složky, kam se dají kopírovat zprávy. Pravděpodobně tedy umožňuje zkopírovat si zprávy z IMAP serveru do těchto lokálních složek (což je ovšem jiný proces než automatické udržování lokálních kopií IMAP složek pro offline použití). Pokud se nepletu, v dobách POP3 se všechny zprávy kopírovaly do lokálních složek podobného typu, protože obousměrná synchronizace se serverem neexistovala.
Zprávy se dají z Thunderbirdu samozřejmě ukládat taky jako soubory (.eml), což je sice nejméně pohodlné řešení, ale zprávy jsou pak ve formátu, který přečte v podstatě každý E-mailový klient (a leckdy i člověk) — nejsou pak tedy ve formátu specifickém pro Thunderbird.
Smysl mazání zpráv (pouze) ze serveru mi uniká. Nikdy jsem žádný mail nesmazal (samozřejmě kromě SPAMu), protože k tomu zkrátka nemám důvod. Mám tu zkušenost, že dostupná kapacita disků narůstá nesrovnatelně rychlejším tempem než velikost mé mailové schránky. Kromě toho schránku nikdy nemám na lokálním disku a mám ji právě jenom na serveru, aby z pohledu všech mých zařízení vypadala vždy stejně.
Řekl bych, že sice možná ještě spousta poskytovatelů nabízí POP3, ale že neexistuje poskytovatel, který by nabízel pouze POP3, tj. který by nepodporoval IMAP. Mrtvolu zvanou POP3 už není důvod udržovat při životě. Když jsem před cca 10 lety uváděl do provozu svůj mailový server, rozhodl jsem se tenkrát, že podpora POP3 tam už od začátku zkrátka nebude.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.10.2014 11:39