Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Řešení dotazu:
Tak mi napadlo, či je nejaká preferovaná linuxová distribúcia pre hostiteľský systém?Taková, se kterou máš nejvíc zkušeností. Já třeba preferuji Debian, ale mám na starosti i jeden virtualizační server s CentOS a taky to funguje.
Možno uvažujem zle, no mám za to, že keď hostiteľský systém nebude veľmi náročný na systémové prostriedky, o to viac ich zostane pre virtualy.„Náročnost distribuce“ se řeší tak o tři řády níž (rozdíl by se mohl projevit, kdybys neměl 16 GB, ale 16 MB paměti). Z tvého pohledu se vůbec neliší.
Na server KVM, na desktopu na testy, pokusy, či pracovní spouštění nějaké distribuce či Win a to včetně grafiky si furt nemůžu pomoct, ale VMWare Workstation mi sedí nejvíc.
KVM momentálně valím na CentOS 6, VMWare Workstation na Debianu (desktop).
také mám podobné zkušenosti.
Na serveru jednoznačně qemu-kvm,libvirt a na desktopu/ntb, kde potřebuji grafiku (zvlášt 3D) jsem dosáhl nejlepších výsledků s vmware. (jedu na linuxu, ale některé CAD/CAM softwary - co máme zakoupeno, na linuchu nejedou - wine také neuspělo - prostě widle potřebuji, grafika se mi správně zobrazuje jen v vmplayeru)
Jednoznačně Fedora. Nástroje jako virt-manager jsou tam „doma“ a navíc je to relativně často aktualizovaná distribuce, která (nejen) v oblasti virtualizace obsahuje naprostou většinu toho nejnovějšího, co je k dispozici.
„Náročnost systému na prostředky“ je jakási podivná fikce a mylná představa z oblasti Windows. V normálním svobodném světě nic takového neexistuje. Záleží výhradně na uživateli, co si na daném systému spustí a jak moc náročné to bude. Kernely jsou všude natolik podobné, že o nějaké náročnosti nemůže být řeč. Samozřejmě, že například ZFS s deduplikací může přinést náročnost navíc (přímo v kernelu), ale to je svobodná volba uživatele, nikoliv neměnná vlastnost systému.
Tiskni
Sdílej: