Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
systemctl stop NetworkManager
bude postačující. Jaké je mé zděšení, když po chvíli celkem pravidelně zjistím, že NM zase běží. systemctl stop NetworkManager sice NM zastaví, ale po chvíli jej zase spustí. Stop v tomto případě neznamená stop, ale spíš pazu.
Prosím tedy místní systemd guru o radu, jak v systemd vypnout službu tak, aby se nezapnula, dokud neřeknu nebo nerebootuji. Jako berlička mi zatím slouží systemctl disable NM, systemctl stop NM. Stop musím poslat několikrát, potom mám jistotu, že znovu nenastartuje. Každopádně to považuji za chybu, nebo nerozumím tom, jak stop funguje...
systemctl mask NetworkManager.serviceodstřelí službu úplně, takže ji nelze spustit ani ručně, dokud se neodmaskuje
systemctl disable NetworkManager.servicezpůsobí, že službu lze spustit jen ručně. Pokud chcete zabránit tomu, aby šel NM spustit "on demand" přes D-Bus, můžete v /usr/lib/systemd/system/NetworkManager.service zakomentovat tento řádek:
Alias=dbus-org.freedesktop.NetworkManager.service
NetworkManager.conf
, že některá rozhraní má nechat na pokoji:
[keyfile] unmanaged-devices=interface-name:tun0V Debianu je pro ovládání NetworkManageru
nmcli
a VPN podporuje po doinstalování příslušných balíčků (např. network-manager-openvpn
).
systemctl --runtime mask
před zastavením služby. Nemá to nepříjemné vedlejší efekty a funguje to bezvadně a univerználně.
Každopádně to považuji za chybu, nebo nerozumím tom, jak stop funguje...Obojí platí. V systemd už neexistuje přímý vztah mezi službou, tak jak ji vidí administrátor, a službou, tak jako je dostupná v uživatelském rozhraní nebo ve filesystému. Na efektivní práci s distribucemi se systemd musí člověk přemýšlet na nižší úrovni abstrakce a znát věci více do detailu.
Tohle není ani tak záležitost systemd jako D-Busu.V případě NetworkManageru je to především věc systemd i když technicky vzato to dělá dbus, protože nebýt systemd, tak by se tam dbusová aktivace nepoužívala vůbec.
Že takový nástroj stejně nechytne všechno, protože pravidla polkitu se píší v turingovsky úplném jazyce, je poslední hřebík do rakve Linuxu jako jednoduchého operačního systému.Pořád ještě můžeš nad Linuxem a dalšími open source nástroji relativně jednoduchý operační systém postavit, ale holt to není o tom stáhnout si mainstreamovou distribuci a mít hotovo.
systemctl disable NetworkManager.service způsobí, že službu lze spustit jen ručně.Nikoliv, neplatí to pro služby Online-accounts ani Avahi, stále se spouští i po administrátorském příkazu. Takže ty příkazy jsou buď nefunkční nebo omezené. proč tam vůbec jsou ... Vím, že způsob komentování, mazání nebo přejmenování v systémovém souboru není doporučovaný, což asi stále mnozí buď neví, nebo nechtějí vědět, nebo nečtou hlavičky v tom souboru. Protože cesta k změně je vytvoření změněného obsahu v uživatelském profilu. Nástroje v gui jsou pro srandu králikům a nefunkčnost ani terminálového příkazu k tomu určeného je už vrchol. Nicméně mě už nebaví, řešit linuxové nedodělky a ignoranstství některých vývojářů a koupím raději Windows 10, kde nebudu muset řešit už od instalace nedodělky a aktualizace dalších nedodělků, včetně problémového správce sítě, protože Linux bez síťě je čtvrteční.
Jestli tomu dobře rozumím, tak disable je něco jako smazání linku z /etc/rcX.d/. Pokud chceš opravdu zakázat službu, tak můžeš dát mask, které je ekvivalent nahrazení souboru v /etc/init.d/ prázdným souborem.Přesně tak, a důležitá věc je i to, že disable je negativní (opak k enable), zatímci mask je pozitivní. Po dobu runtime umí systemd přerazit konfiguraci jen pozitivní změnou, tedy s
--runtime
funguje jenom mask
a nikoli disable
.
Výsledek celé diskuze je tedy takový, že systemd nemá prostředek, jak obecně nějakou službu zastavit a mít jistotu, že nenastartuje.Nemá takový prostředek pro dbusové služby, ale s kdbusem se to má změnit. Nicméně i tak budeš muset zastavovat dvě různé jednotky, protože ovládání systemd se odvíjí od jeho implementačních detailů a nikoli od potřeb administrátora.
Kde je tedy reálný přínos systemd? Rychlý start je v současnosti nezajímavý -- co se vypíná, to se uspává. Výkonu je taky na rozdávání, takže služba může běžet od startu a ne až na požádání a ztrácím kontrolu nad službami systému. Prosím jen fundované odpovědi, nechci flame.Vždyť je to typický flamebait, systemd linuxáky hodně rozděluje, nemůžeš si vybírat, jaké reakce dostaneš a jak budou fundované.
A vznikl Wayland. Je tu, ale nikdo mne nenutí ho používat.Zatím tě nikdo nenutí ho používat, přesněji řečeno zatím někoho ještě baví starat se o Xorg a udržovat s ním aplikace kompatibilní.
Pak tu máme systemd, který někdo prokřičel do distribucíJinými slovy ho distribuce přijaly, ať už z jakýchkoli důvodů. Nicméně tenhle způsob vyjádření už vůbec nevede k fundovaným reakcím, ale je to jen podtržení toho flamebait. Doporučuju se především zaměřit na ty, kteří měli možnost toto rozhodnout, a na jejich zdůvodnění.
Nicméně i tak budeš muset zastavovat dvě různé jednotky, protože ovládání systemd se odvíjí od jeho implementačních detailů a nikoli od potřeb administrátora.... ale já jako administrátor potřebuji dosáhnout určitého cíle. K čemu je mi implementace, která k cíli nevede?
Jinými slovy ho distribuce přijaly, ať už z jakýchkoli důvodů. Nicméně tenhle způsob vyjádření už vůbec nevede k fundovaným reakcím, ale je to jen podtržení toho flamebait. Doporučuju se především zaměřit na ty, kteří měli možnost toto rozhodnout, a na jejich zdůvodnění.To bylo jen srovnání s projektem, který má přinést podobnou revoluci do světa Linuxu. A souhlasím, nechal jsem se trochu unést.
... ale já jako administrátor potřebuji dosáhnout určitého cíle. K čemu je mi implementace, která k cíli nevede?To je hluboce filosofická otázka. :)
Tiskni Sdílej: