Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
zypper ps
, která zobrazí ty běžící procesy, které používají smazané/aktualizované knihovny na disku a u nichž by tedy byl záhodný restart procesu. Ale restart X ek mi u desktopu přijde skoro stejný jako restart celého systému. (nebo možná jen neumím restartnout Xka tak aby mi nepadla session s desítkou otevřených oken). Na druhou stranu na serveru se začínám seznamovat s nástrojem bezpečnostního auditu lynis
, který mimo mnoha auditních akci také doporučuje restart v případě, že aktualizace dala nové jádro a já na restart zapomněl/odložil ho.
Některé věci ze samotných fyzikálních principů se nedají obejít. Většina věcí, když se aktualizuje, tak v Linuxu nevyžaduje restart celého systému, ale jen dané komponenty. Jádro, xserver, glibc, kde, unity, ... jsou také komponenty, ale jsou tak dole, že když je restartuješ, tak v podstatě už restartuješ celý počítač.
Poznámka, aktualizace jádra dokud nerestartuješ, tak jedeš na starým, nic jiného se neděje. Nové jádro je uloženo vedle a čeká, až s ním nabootuješ.
Jiné je to třeba ale u aktualizace třeba těch KDE či Unity. To se ti vymění přímo pod systémem, takže pokud nerestartuješ, tak můžeš možná jet dál a nepoznáš to, ale možná se ti mohou začít objevovat podivné bugy, které se vyřeší až restartem. Protože v paměti je bez restartu natažená stará verze, do které se mohou občas donatáhnout komponenty z opravené verze a ty mohou spolu špatně komunikovat.
Stejně tak je to s aktualizací třeba Firefoxu, pokud ho aktualizuješ ale nevypneš a nezapneš znova, tak ti najednou začne dělat šílenosti a po čase ti spadne
Tiskni Sdílej: