Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Diky za tipy,
P.
Hele, zena sice odesila svuj seznam, to jo, ale ja neodesilam ten svuj
co na mne kdo praskne z druhe strany, s tim nic nenadelam
Divne.
Ten TOX je nejaky decentralizovany system komunikace? A funguje v tom to video? Koukal jsem, ze ma i klienta pro androjd.
SIP. Ten umí volání a video už tak dekádu. Klíčové je, že tam není potřeba žádný prostředník, takže při použití šifrování (SIPS+ZRTP) je komunikace opravdu zabezpečená. Tyhle technologie, které fungovaly už i před 15 lety (kdy jsem měl první videokonference s příbuznými z Kanady s jednou z prvních tenkrát dostupných webkamer), bohužel nakopl do koulí a do prdele zároveň NAT. Nicméně ten už je dnes věcí minulosti — s normálním internetovým připojením, které podporuje IPv6, už dávno není problém se dovolat přímo a bez prostředníka z jednoho koncového zařízení na jiné.
Kdybys netrval až tolik na open-source klientovi, Google Hangouts by asi byly nejlepší volbou, od obyčejného textového chatu dvou lidí až po skupinovou videokonferenci ve full HD. Hangouts ovšem nejsou bez prostředníka. Inu, všechno má svá pro a proti.
Moje hlavní pointa byla, že tam není potřeba žádný Asterisk. SIP funguje i bez jakéhokoliv prostředníka.
Video a IPv6 podporuje například Linphone. Stačí si prostě spustit Linphone na obou stranách a zavolat na IPv6 adresu protistrany. Takhle jednoduché to je. Žádný prostředník, žádný Asterisk a šifrovaná komunikace po celé cestě.
Dobrý den, IPv6 adresy poskytujeme u našich B2B služeb (byznys přípojek). U běžných retailových (domácích) přípojek pro běžné domácí použití není důvod zavádět IPv6 a ani v nejbližší době neuvažujeme přidělovat IPv6 adresy na tomto typu přípojek. Značná část našich domácích klientů například ani nedisponuje hardwarem s implementovanou podporou IPv6, Nevím, jak je na tom Váš router TP-Link, zda už podporuje IPv6, každopádně na tomto typu přípojky možnost přejít na IPv6 neumožňujeme. -- S pozdravem, Richard Šrámek specialista oddělení helpdesk RIO Media a.s. Kovanecká 30/2124 190 00 Praha 9 - Libeň tel.: +420 844 746 746 e-mail: info@riomedia.cz e-mail: podpora@riomedia.cz web: www.riomedia.cz Dne Út 15.zář.2015 09:55:53, petr soban napsal(a): > Mám dotaz proč pořád ignorujete IPv6? > > Kdy budete poskytovat adresy IPv6? > > >
Dobry den, IPv6 mame zavedeno ale neposkytujeme verejne protoze stale mame dostatek IPv4 adres.No, tohle nevidím jako úplně rozumný důvod.
To nezjistí dokud ten tarif nenabídnou.
IPv6 adresy poskytujeme u našich B2B služeb (byznys přípojek)tak kolega, co si tu stezoval nejvic si muze objedat byznys sluzbu, kde mu to zaridi. Jasne, ze za to budou chtit prachy (surprise!) a to v mnozstvi, aby jim to pokrylo naklady a zaroven neco vydelali (double surprise!). Jedna se o neobvyklou a nadstandartni sluzbu, takze cena bude asi odpovidat (tripple surprise!). A pote, co spotrebuje cas obchodaka/operatora aby mu vsechno vysvetlil si nakonec kolega nic neobjedna, protoze je to zlodejina, a tyto naklady budou zaevidovany, jako zajem o ipv6 sluzby, cimz se pro dalsi zajemce (v jednom pripade asi ne, ale principem takovych dotazu) ta sluzba jeste zdrazi, protoze budou muset zaplatit i tento naklad. Chapu, ze vsichni bysme chteli, aby se IPv6 daval vsude automaticky a nejlepe od zejtra a zpetne na vsechny existujici pripojky, ale to proste nedostaneme, rozhodne ne jenom proto, ze to chceme. Internet neni oligopol/monopol, takze nejde rict, at si vsichni koupi krabku za +- litr, nebo nepude telka, jako u digitalni televize. Bohuzel se mi zda, ze IPv6 byl navrhovan s predstavou, ze presne takhle to bude probihat, ale chybka se vloudila. Jinak pokud mate sluzbu 100M/100M za 250 na mesic, tak se mate dobre a je jasne, ze Vas ISP nema cas na vylomeniny, coz je nakonec pro Vas plus, jinak byste taky mohl platit 400 za 2Mbit/256kbit ADSL, ale zase byste asi tu ipv6 dostal. Ja bych teda nemenil.
A jinak to že někteří ISP IPv6 nemají beru pokud to nemají vůbec, ale pokud IPv6 mají tak nevidím důvod proč ho nenabídnout všem?
Jinak přejít na O2 vdsl?????
Ano šlo by to - jako druhé připojení v jiné lokalitě mám O2 s vdsl 22/2M za 500,- kde mám IPv6 jenže tam je to zase nepoužitelné protože upload 2M je pro provoz jakéhokoliv spojení nedostačující (vyskoušeno!)
Kdyby tam byla rychlost 22/22 tak by byla konkurence a už bych optiku vyměnil za vdsl i když to taky není to pravé ořechové......
Prostě místo aby šel vývoj kupředu tak v ČR to pořád někdo musí brzdit, IPv6 nepotřebujeme máme nasyslené IPv4, tak stejně při zavádění DVB-T použijeme starší normu mpeg2 i když už je dávno mpeg4 ale to přece v ČR nepotřebujeme aspoň prodáme zastaralé TV a setoboxy co mpeg4 neumí.....a pak se člověk diví když má na TV pouze zvuk a obraz nechytne (některé slovenské programy, všechny polské).
Ale to už tu jsme moc OT.
Smutné. Čas na změnu operátora. 6to4 tam samozřejmě bude, jakmile dávají aspoň jednu veřejnou IPv4 adresu, ale ve srovnání s nativním IPv6 má 6to4 spoustu nepříjemných omezení. (Například stále není jasné, jak si lze k 6to4 zajistit reverzní DNS záznamy.)
Výmluvy na hardware (údajně) nepodporující IPv6 jsou naprostý nesmysl. IP vrstva byla, je a bude záležitostí softwaru. I kdyby šlo o prastarý ADSL modem s podporou pouze IPv4 routingu, můžu ho přece přepnout do režimu bridge, z počítače se pak autentifikovat přes PPPoE a úplně normálně začít používat IPv6. Tyhle výmluvy operátorů jsou zkrátka otravné a únavné a srdečně bych takovým operátorům přál, aby postupně zmizeli na smetišti dějin.
Na těchto *DSL od O2 já už IPv6 mám, ale když jsem ho neměl, stále jsem si vystačil s prastarým routerem, který jsem přepnul do režimu bridge, přes PPPoE jsem se prostě autentifikoval (o2/o2, jestli si vzpomínám) a na počítači, který routoval a obsluhoval domácí síť jsem si nastavil 6to4, radvd a vše potřebné pro jakýs takýs IPv6 provoz. Ale to už je naštěstí minulost, protože na *DSL od O2 už (většinou snad) IPv6 od začátku je.
Na těchto *DSL od O2 já už IPv6 mámJá asi na úrovni služby taky, ale momentálně tam mám nějaký ten starší ADSL2 router, co jsem splašil zadarmo po známých. Je za tím sice wifi router s OpenWRT, takže by nebyl problém přepnout do bridge a nechat PPP na OpenWRT. Možná to udělám, možná to nechám být do doby, kdy budu mít normálního poskytovatele.
IPv6 je normální. Nemám už žádné připojení, které by IPv6 nemělo. (Ještě před cca 3 lety jsem musel mít v podstatě na všech připojeních 6to4.)
Ten, kdo nebude „kamikaze“, jednoduše zkrachuje, protože jeho služby budou na hovno, stejně jako současný stav IPv4 (s de facto nezbytným NATem). IPv6 prostě existuje a funguje a nejdůležitější na něm je, že obnovil původní smysl IP adres, tedy možnost routovat přímo odkudkoliv kamkoliv. Že si někdo nastaví firewall, to je jeho věc. Pak bude na jeho odpovědnosti, aby zajistil, že například příchozí SIP hovory firewall filtrovat nebude.
To je problém NATu. NAT je, pravda, důsledkem nedostatku IPv4 adres, ale bezprostřední příčina prapůvodního problému (tedy proč nemůžu prostě zadat něčí IPv4 adresu a zavolat mu) je zkrátka NAT.
Když někdo bude mít IPv6 firewall, je to jeho věc a jeho rozhodnutí. Pak bude taky na jeho odpovědnosti, aby například příchozí SIP hovory přes firewall prošly. Takhle jednoduché to je. Prostředníci nebudou nikdy nezbytní, ale můžou být užiteční v případě, že se někdo bude připojovat například z různých zařízení s různými IPv6 adresami a bude chtít být dostupný jakýmsi jednotným způsobem. Takoví prostředníci by ale mohli zajišťovat pouze autentifikaci a překlad ID uživatelů na IP adresy. Vůbec by nemuseli přeposílat samotné hovory nebo vidět uživatelská data.
Tiskni
Sdílej: