Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Je to tím, že některé programy respektují řádku hosts: v /etc/nsswitch.conf a některé ne. Pokud používají getaddrinfo() ze standardní knihovny (což je s největší pravděpodobností případ command-line utilit), resolving funguje podle nsswitch.conf. Pokud naopak mají nějaký svůj vlastní resolving (což je u prohlížečů docela časté), může se klidně stát, že používají výhradně DNS a /etc/hosts vůbec neřeší. (Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.) Dá se to vyřešit například pomocí dnsmasq, který se dá nastavit tak, aby bral ohled na /etc/hosts. (Přesněji řečeno, implicitně tak dokonce nastavený je, jen člověk nesmí mít jistou z[cenzurovanou] distribuci, která nastavení dnsmasq z[cenzuruje].)
po přidání addn-hosts=/etc/hosts do konfiguráku), browser je resolvovat neumí.
Tohle je fakt divné. Není v tom browseru nějaká (vnitrofiremní nebo kdovíkterá jiná) proxy konfigurace, která by třeba přidávala custom TLD nebo nějak resolving měnila? Tady jsou nějaké staré řeči o tom, jak je to v Chromiu s getaddrinfo(), proč ano a proč ne a tak podobně, ale nejsem z toho příliš moudrý, jestli by to pasovalo na tento případ.
Čistě pro úplnost dodám, že existuje příkaz getaddrinfo, který volá funkci getaddrinfo(). Ten minitool je v balíku perl-socket-getaddrinfo či v jeho ekvivalentu pro jiné distribuce. Tím se dá zjistit, co a kdy přesně getaddrinfo() vrací, kolik toho je atd. atp. Ale tady to asi (určitě) nepomáhá, protože jestli tomu dobře rozumím, tak getaddrinfo() dělá správnou věc a jenom resolving v browseru nefunguje.
jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemáKterý? Windows takový soubor mají, dokonce se jmenuje
hosts a je v adresáři etc (historie síťového stacku Windows je spletitá).
Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.
To nějak nedává smysl. Smyslem getaddrinfo() (nebo gethostbyname()) je právě to, aby se program vůbec nemusel zabývat tím, že (ne)existuje nějaký /etc/hosts a/nebo nějaké DNS dotazy a jestli třeba daný systém místo nich nepoužívá k resolvování jmen třeba LDAP nebo SQL databázi. Takže ručně zadrátovaný DNS resolver by portabilitu naopak snižoval.
Nevím, proč browsery nepoužívají standardní getaddrinfo(). Dívají se sice třeba do /etc/gai.conf i do několika dalších klasických konfiguráků, ale jejich chování se od implicitního getaddrinfo() prostě liší. A ano, naprosto souhlasím s tvrzením, že něco takového nedává smysl.
přestane mi fungovat v prohlížečích resolvingTo jste nějak ověřil a víte to, nebo je to jen domněnka? Nemůže problém způsobovat ověřování názvu na blacklistech, validace DNSSEC v pluginu nebo něco jiného?
výsledek je prostě, že nefunguje name-resolvingNa to jsem se právě ptal, jak tohle víte. Prohlížeč vám asi nevypíše chybu „prostě nefunguje name-resolving“. A i kdyby ji vypsal, je rozdíl v tom, zda ji vypíše hned, nebo až po vypršení nějakého timeoutu. Kdybyste popsal, co se doopravdy děje, bude hledání příčiny mnohem snazší. Třeba: „Zadám do adresního řádku adresu, kterou prohlížeč nemá nakešovanou, a hned se obrazí chyba 'ABC'.“ Nebo „…, prohlížeč cca 30 dnů točí kolečkem a pak se zobrazí chyba 'EFG'.“
koneckonců taková validace by stejně u "lokálních" jmen selhalaJenže je podstatný rozdíl mezi tím, když prohlížeč hned dostane odpověď „neznám“, než když bude marně čekat na odpověď, dokud to nevzdá.
Tiskni
Sdílej: