Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Qsynth dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Qt GUI nad softwarovým syntezátorem FluidSynth (Wikipedie).
V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Řešení dotazu:
On ale pacman nikdy nikde nic nekompiluje. Arch je „binární distribuce“ a pacman je instalátor (neméně binárních) balíčků.
Je třeba nastavit si správně makepkg, případně yaourt či jiný AUR tool podle vlastní volby. Začal bych u /etc/makepkg.conf a tak podobně.
/tmp
není na žádném disku, je samozřejmě v RAM a případně ve swapu. Na disku byl někdy v minulém desetiletí, možná.
Limit velikosti tmpfs se dá samozřejmě nastavit, pokud někomu nevyhovuje, co systemd
nastavuje automaticky.
Nejlepším řešením je ale nastavit makepkg
a yaourt
, aby nepoužívaly /tmp
. Přidávat třeba swap a zvětšovat ten tmpfs pro /tmp
je trochu škoda; v době mimo kompilaci to bude nevyužité a nevyužitelné.
systemctl mask tmp.mount
/tmp
do tmpfs pomocí /etc/fstab
i bez systemd.
A jak mu ve fstabu řeknu, že to má být adresář /tmp v kořenovém oddílu a že tam nechci připojovat žádné jiné blokové zařízení?
/tmp /tmp none bind 0 0Jestli to nezabere. Nebo nějak nakonfigurovat systemd, jestli to jde. Třeba Ubuntu taky systemd používá a teď koukám, že /tmp tmpfs není, takže to asi nějak jde... to jsou ale ty moderní udělátka, všechno samo a takhle ... Zlatý sysv init.
Nechápu? Jak to chceš zvětšit HDD má konečnou velikost.On tvrdil o nekonečné velikosti? EGO?
(df; mount) | grep /tmp
$ (df; mount) | grep /tmp tmpfs 1,9G 8,0K 1,9G 1% /tmp tmpfs on /tmp type tmpfs (rw)
Žádná položka ve fstabu přece na tohle neexistuje. Ve fstabu má být jen a pouze to, co nemůže systemd uhodnout automaticky. Takže /tmp tam samozřejmě běžně není a nemá být, protože ten se opravdu automaticky vymyslet dá. Jediný důvod, proč dávat /tmp do fstabu, je změna velikosti toho tmpfs, jak už jsem psal výše.
Mít /tmp na disku je prostě špatně. Neslo to s sebou tolik problémů, bezpečnostních i praktických, až se od toho před nějakými skoro 10 lety upustilo. Tedy kromě pár nepoužitelných distribucí, u kterých je beztak všechno jedno.
/tmp není na žádném disku, je samozřejmě v RAM a případně ve swapu.Do swapu ho možná dám až se Linux naučí spravovat paměť.
Mít /tmp na disku je prostě špatně.Možná to bude dobře, až s tím aplikace budou počítat, a nebudou do /tmp ukládat velké věci. Například Firefox tam ukládá soubory pro otevření externí aplikací.
Neslo to s sebou tolik problémů, bezpečnostníchJo. A proto přesně ta stejná data zapíšeme na disk o kousek vedle (do swapu).
i praktickýchJá měl naopak problém s /tmp v RAM, když se tam prostě nevešlo.
Možná to bude dobře, až s tím aplikace budou počítat, a nebudou do /tmp ukládat velké věci. Například Firefox tam ukládá soubory pro otevření externí aplikací.To ale vývojári systemd vyriešili tak, že pre veľké súbory majú programy používať /var/tmp.
Máš /tmp
v RAM. Pokud ho chceš mít na disku, stačí v /etc/fstab zakomentovat (#) řádek obsahující tmpfs /tmp
a restartovat systém (mohl bys /tmp
jen odpojit za běhu, ale některým běžícím programům by nejspíš vadilo, že jim zmizí jejich dočasné soubory).
Případně bych se podíval, jestli balíčkovací systém nemá nějakou volbu/proměnnou pro dočasný adresář – všechno ostatní by mohlo zůstat v RAM a jen balíčkovací systém by měl dočasnou složku na disku.
Že /tmp automaticky mountuje systemd a že na to žádná řádka ve fstabu není, to je už pár let uzavřená kapitola…
Tiskni
Sdílej: