Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Lebo su ciste distra (co nemaju nic closed), tak ani kodeky. Ak chces, musis si ich sam nainstalovat.Tohle je mi jasné, proto mám nainstalované libav..extra ale proč to třeba totemu nestačí a potřebuje balíky gstreamer, to nechápu.
Vyhodu ma napr. tu, ze vlastnik patentov nemoze pytat poplatky za pouzivanie kodekov, ked ich nema uzivatel pri instalovani - v ramci dodaneho produktu zakaznikovy.To je mi taky jasné, proto jsem povolil repozitáře s extra balíky. K čemu ten gstreamer? Vím taky, že má oss i closed variantu ale samotnou jeho funkci jsem nepochopil. Když mi ve Windows přehrávači chybí kodek stáhnu LAV filters (obdoba libav) a video lze přehrát kdekoliv, nic víc k tomu nepotřebuju.
A gstreamer je implementacia uzavretych kodekov alebo patentovych.Jakože ačkoliv mám patentově chráněné kodeky nainstalované přehrávač je nepodporuje a je možné je využít až po tom closed gstreameru? Pokud je to tak má to ještě jinou funkci než přidání možnosti pro přehrání? Ptám z pohledu nooba který zkouší Linux po 1 roční zkušeností s Windows, předtím používající jen kalkulačku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
