Byla vydána verze 2.4 svobodného nelineárního video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdůraznit lze přechod na Python 3.
Vyšel toolkit Qt verze 5.14. Změny se týkají především Qt Quick, jeho odstínění od konkrétních nízkoúrovňových grafických API a zlepšení výkonu zvláště ve 3D. Začíná tím proces postupných příprav na Qt 6. Příští vydání (5.15) bude s dlouhodobou podporou. Aktuálně také vyšlo vývojové prostředí Qt Creator 4.11 – vedle oprav chyb a řady zjednodušení konfigurace přidává mj. experimentální podporu WebAssembly.
Byla vydána nová verze 1.41 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.41 bylo vydáno také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
J2EE, nověji Java EE a nejnověji Jakarta EE, tj. Java pro vývoj a provoz podnikových aplikací a informačních systémů (Java Platform, Enterprise Edition), slaví 20 let. První verze J2EE 1.2 byla vydána 12. prosince 1999.
V kancelářích společnosti NGINX, tj. společnosti stojící za stejnojmenným webovým serverem a reverzní proxy, v Moskvě proběhla policejní razie. Na NGINX si nárokuje práva společnost Rambler. Igor Sysoev, zakladatel společnosti NGINX, ve společnosti Rambler pracoval v letech 2000 až 2011. V březnu letošního roku byla společnost NGINX prodána společnosti F5 Networks za 670 milionů dolarů.
Vyšel Vim 8.2. Jedná se převážně o opravnou verzi tohoto textového editoru, ale mezi několika novými funkcemi je také možnost používat vyskakovací okna v uživatelském rozhraní, což využijí zvláště vývojáři doplňků pro dialogová okna či okna s nápovědou, napovídáním atp. Ukázkou je hra killersheep.
Byla vydána nová verze 19.12.0 KDE Aplikací (KDE Applications). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení, kompletním seznamu změn a na stránce s dalšími informacemi.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation vydala obsáhlý článek vysvětlující plošné techniky online sledování používané k hromadění dat korporacemi, shrnuje další využití těchto dat a naznačuje, jak se tomu bránit: technicky a legislativně.
Ve středu, 18. prosince od 17:00 do 20:00, se uskuteční šestý Avast C++ Meetup. Přednášet bude Timur Doumler (člen ISO C++ komise) na téma „Type punning in modern C++“ a Chandler Carruth (Google, LLVM, člen ISO C++ komise) na téma „Programming Language Design for Performance Critical Software“. Registrace zdarma na meetup.com. Video stream bude dostupný v YouTube playlistu meetupu.
Daniel Vetter se v příspěvku Upstream Graphics: Too Little, Too Late (Grafika v upstreamu: příliš málo, příliš pozdě) na svém blogu věnuje podpoře a problémům grafiky v upstream Linuxu. Jedná se o souhrn jeho stejnojmenné přednášky na Linux Plumbers Conference (videozáznam, pdf).
Řešení dotazu:
Nevím, jestli tě chápu správně, ale ten VNC server běží na hypervizoru, je to součást qemu. S IP adresou uvnitř virtuálu to nemá vůbec nic společného – ve VM ani nemusíš mít žádnou síť, přesto tam můžeš mít VNC (nebo Spice).
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt – ten poběží na serveru (hypervizoru) a všechno nastaví za tebe. Je to nadstavba nad Qemu/KVM (případně umí i LXC a Xen…) a je běžně dostupný v distribucích jako balíček. Ty si u sebe spustíš virt-manager
, který se s tím serverem spojí přes SSH. Zařídí ti to i napojení toho VNC (nebo spíš Spice). Prostě jen klikneš a uvidíš obrazovku virtuálu.
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt... pro začátek je nejjednodušší skončit u libvirt a nikdy už se nepodívat, jak věci fungují.
Sám si s tím teď taky hraji a zkouším nějaké vlastní skripty, spouštění qemu přímo přes init systém (místo libvirtu), ovládání přes qemu monitor… Ale, když vidím, jak mu to nejde, tak je opravdu lepší, aby zprovoznil virtualizaci přes libvirt, než aby se na to třeba vykašlal.
Souhlasím, že je dobré vědět, co se děje uvnitř – ale to může dobře nastudovat právě třeba z výpisu ps
– podívat se, s jakými parametry libvirt spouští qemu nebo se podívat, jaká síťová spojení jsou navázaná (a zjistit, že VNC nemusí naslouchat 0.0.0.0, že to jde tunelovat přes SSH a je to bezpečné a zároveň se nemusí patlat s nastavováním TLS, protože už jeden šifrovaný kanál mezi těmi počítači zprovozněný má).
Tiskni
Sdílej: