Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
A protoze to uz prakticky nikdo nepouziva, tak sou vsechny vicemene vyvojove mrtvy.tohle mi přijde jako krásný popis toho proč má linux na desktopu trable jen co pamatuju: flash disky - v době kdy na win fungovaly v pohodě jsem na mandrake 9 nebo kolik připojoval ručně a to ještě s náhodným úspěchem titulky k filmům - zatím co jsem studoval volby mplayeru abych měl zároveň film a titulky s českou diakritikou, tak na win jsem mohl zkouknout půlku futuramy vypalování cd/dvd - co mě stály zmršený media ani nepočítám ripování dvd - ten ztracený čas při hraní s mencoderem/acdripem/k9copy mi už taky nikdo nevrátí :-/ a všechno to má jeden společný bod - relativně v pohodě to začalo v linuxu fungovat až když jsem to přestal potřebovat... na druhou stranu musím přiznat, že to co nepotřebuju už na win už třeba ani nerozběhnu. Ale na linuxu to klidně můžu nepoužívat dál..
flash disky - v době kdy na win fungovaly v pohodě jsem na mandrake 9 nebo kolik připojoval ručně a to ještě s náhodným úspěchem titulky k filmům - zatím co jsem studoval volby mplayeru abych měl zároveň film a titulky s českou diakritikou, tak na win jsem mohl zkouknout půlku futuramy vypalování cd/dvd - co mě stály zmršený media ani nepočítám ripování dvd - ten ztracený čas při hraní s mencoderem/acdripem/k9copy mi už taky nikdo nevrátí :-/
S uvedeným částečně souhlasím, např. s flash disky jsem taky dost bojoval. A s hardwarem obecně bývaly někdy problémy, zejména v minulosti. Nastavení kódování titulků jsem taky musel zjišťovat, ale to zabralo pár minut. Navíc Mplayer jel v pohodě i na starším stroji, kdežto kámošovi s Windows se film trhal na lepší mašině, přičemž musel ještě shánět kodeky, aby to vůbec jelo. To jsem v Linuxu nikdy neřešil. Při vypalování jsem rozhodně zkazil méně CD než kolega v práci v Nerem. Pár DVD jsem si taky naripoval, musel jsem sice něco nastudovat v manuálu k Mencoderu, ale pak už to bylo v pohodě. A když si vybavím dobu, kterou zabral update u Windows, ..... To myslím Microsoft nepořešil do dneška.
Netvrdím, že v Linuxu je vše v pohodě, ale neměnil bych.
Jirka
Tiskni
Sdílej: