Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
O Microsoftí server se dokáže "postarat" i student, co má bohaté zkušenosti s rozchozováním přepalovaných her. Tam také občas potřebuje do registru... Není tedy problém najít na řešení některých problémů někoho z rodiny zaměstnanců. A v tom je a bude Win levnější.
Bohužel jen málo kdo si uvědomuje, že svědomitý správce by měl několik hodin týdně věnovat sledováním záplat na všechny produkty v síti. A na to je jednodušší Linux server instalovaný bez zbytečných balíčků.
Ted pracuji jako spravce site a vse co je mozne provozuji na Linuxu. Nejsem jeste moc zdatny, takze mi to trva dele, ale to zamestnavatele netrapi, plati me porad stejne.
Za instalaci serveru na Linuxu jsem zadny ucet nikdy nevystavoval ani nevidel, ale vim ze se ceny pohybuji kolem 10000-30000 tis. Hardware mi staci podstatne levnejsi, takze cena instalace + cena HW se dostanou na stejnou hranici.
Pak je tady sprava. K widlim se proste musi jet, coz je financne a casove podstatne narocnejsi. Na Linuxu staci povolit si SSH a muzu vse udelat ze zidle za par minut, pokud to PC neschorelo apod.
Dalsi uspora v budoucnu je, ze server na Linuxu muzu provozovat urcite o nekolik let dele. Nova jadra a programy nevyzaduji neco upgradovat.
Na widlich chcete za 4 roky upgradovat nejakou sluzbu a dozvite se ze vam nestaci CPU a RAM. Nez byjste cpali nove veci do stareho PC, redeji koupite nove.
Tiskni Sdílej: