Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Jadro mam posledni z Debian unstable 2.6.11.
echo 600000 > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/cpuinfo_max_freq
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
cpufreq-set --min 600000.
Neco takoveho to asi dela, ale v kombinaci s tichym chodem to je vice tichy a i to mene vari, se mi zda. Jako by vypinal/zpomaloval i neco dalsiho...
Nevim nevim, ale mozna bych to ani moc s klasickym ACPI v kernelu nespojoval.
Vec se ma takhle - me paraty prave spocivaji na IBM Thinkpadu X31. Pokud nekdo mate neco od IBM, tak asi vite, ze tyhle notebooky maji taky funkcni klavesy - jenomze ne tak uplne standartni. Nektere (ztmavovani a zesvetlovani LCDcka) funguji naprosto nezavisle na systemu (resp. funguji uz v zavadeci a snad i pred nim).
Mam takovy pocit (za tenhle obrat me prosim nekamenujte, proste to nevim jiste a dokud to funguje, tak se v tom neminim vrtat), ze tyhle veci pristupuji primo na HW toho pocitace. Abych byl presnejsi - v novem rozsireni pro IBM-ACPI system v kernelu je vyuzivano jakehosi zvlastniho registru (mozna casti pameti), pres ktery tyhle veci komunikuji snad primo s BIOSem, pripadne podobnou nizkourovnovou veci.
Tyhle klavesy (pripadne kombinace Fn + neco) negeneruji standartni keycody - prave proto, ze to pro HW v podstate ani nejsou klavesy - spis neco jako ACPI (jak zminil kolega). Problem je v tom, ze to neni standartni ACPI (uznavam, ze mluvit vubec o nejakych standartech ve spojeni s ACPI je trosku zcestne). Snad kazdy vyrobce se s tim vyrovnava po svem a zalezi jenom na tom vasem jak se s tim popasuje a jestli zverejni alespon specifikace.
Mimochodem - u toho meho IBM je to taky docela sranda. Neco (brightness na LCD, ovladani LEDky nad monitorem) jede v pohode nezavisle na systemu, a jine veci (napr. ovladani hlasitosti, mute, prepinani LCD-externi display, ...) zase funguje ciste a jenom za pomoci systemu. Takze treba ja jsem si na tohle stahl specialni utilitku pro IBM laptopy, ktera je schopna tyhle veci chytat a mapovat na to nejake systemove akce (napr. ovladani alsy, uspavani, ...). A pritom treba konkretne to ovladani hlasitosti jeste o verzi driv >(X30) fungovalo v pohode mimo system.
Takze jak vidite, veci okolo ACPI a ruzne brand-specific features nejsou zas az takova sranda jak se zda... Omlouvam se za mirne off-topic odpoved, ale chtel jsem alespon zhruba nastinit cestu, po ktere jsem sel ja (i kdyz u jine znacky).
Preju hodne stesti s resenim....
Vot technika. (coz ovsem znamena, ze pokud jednou spustim Xy a pak chci jit na textovou konzoli, prepne se mi vystup na ext a su potme.... a s kernelem 2.4 bylo reseni Fn+F5 ... takhle smula 
)
Tiskni
Sdílej:
