Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V zásadě ani nemusíte, protože to co potřebujete vy, toho tím nedosáhnete. Na bridgovaném rozhraní můžete provozovat řekněme lokální firewall a filtrovat provoz pro stroj, na němž ten bridge běží. Ale nemůžete (běžným způsobem) filtrovat provoz forwardovaný z jednoho rozhraní na druhé - ta mašina totiž neroutuje a nic neví o 3. síťové vrstvě, takže iptables si nepřijdou k lizu. Existují paketové filtry i pro bridge, ale ty fungují na 2. vrstvě a můžete filtrovat tak jako podle MAC adres a tím to hasne.
Vy se snažíte udělat switch chovající se jako router a zároveň router chovající se jako switch, pokud možno z každého trochu. Výsledek jaksi z podstaty věci nebude uspokojivý.
Ano, mezi bridgem a dalším rozhraním iptables samozřejmě fungují. Ale to jaksi nijak nesouvisí s prostým faktem, že nefungují mezi dvěma rozhraními spojenými do bridge.
Lepší nápad jak to vyřešit by se určitě našel. Ale, otázka zní, co je vlastně potřeba řešit? Co vás přivedlo k uspořádání mít dvě sítě se stejnou síťovou adresou? Pak to samozřejmě principiálně routovat nebude. Ne že by neexistovala řešení, jak to obchcat, ale spíš by mě zajímalo, proč si tímto způsobem vůbec začínat komplikovat život...
Pak je to ovšem velmi smutný příběh. Pokud nechci mít dvě sítě, ale chci mezi těmito dvěma sítěmi mít router, paketový filtr, řízení rychlosti a nevím co ještě, pak mám sakra problém.
Ocituju tady výrok tuším Pavla Kaňkovského z linuxové konfery - mám ho pověšený nad stolem, protože je velmi poučný: Spousta lidí stráví strašnou energii řešením problémů cestou, která je ve skutečnosti úplně úchylná, akorát se nějakým záhadným řízením osudu stala 'standardním řešením'. Na právě řešený problém se ten výrok vztahuje naprosto bezezbytku.
To chápu. A jsem stoprocentně přesvědčen, že vámi zvolená cesta vede do pekel, a že vytvoření nového síťového subnetu, změna nastavení QoS a tradiční routování bude v konečném důsledku podstatně méně práce, než se snažit zprznit bridge, aby dělal něco, co principiálně neumí a musí se k tomu přemlouvat celou soustavou vzájemně si zavazejících obezliček.
1. Kolega je zjevně vůl a žere psy. RFC 1912: Don't use CNAMEs in combination with RRs which point to other names like MX, CNAME, PTR a NS. ... [RFC 1034] in section 3.6.2 says this should not be done, and [RFC 974] explicitly states that MX records shall not point to an alias defined by a CNAME.
2. Říkáte-li, že RouterOS od Microsticu to umí, nemám důvod vám nevěřit. Moje žena umí vařit. Jak to všechno vzájemně souvisí?
3. Dobrá tedy. Pokud trváte na svém původním požadavku a původním zadání, pak použijte bridge-utils a ebtables. Přiznám se, že vůbec nevím, jestli na takovém řešení je možné provoz shapovat, ale za zkoušku nic nedáte.
Ale, jak nad tím tak přemýšlím, napadá mě řešení, které by mohlo být funkční a nemusíte vyrábět a routovat novou IP podsíť. Nastavte na rozhraní směrem k providerovi 10.1.1.12/28, s providerem se domluvte, ať na svém routeru (předpokládám 10.1.1.1/24) nastaví rovněž 10.1.1.1/28 + routing 10.1.1.0/24 via 10.1.1.12. Na druhém rozhraní svého stroje nemůžete nechat 10.1.1.13/24, ale nastavte tam 10.1.1.16/24 nebo vyšší. Strojům v té wireless síti musíte změnit def-gw ze stávající (asi) 10.1.1.1 na oněch 10.1.1.16 a mělo by to jet. Na tom routeru pak můžete naprosto běžným způsobem provozovat jakékoliv filtry a shapery.
Nebo samozřejmě nějak jinak podobně, ale předpokládám, že základní myšlenka je jasná, ne?
Tiskni Sdílej: