Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
my $radek = <>;
my %thinks;
@thinks{qw(jmeno prijmeni telefon)} = split ' ', $radek;
while (my ($name, $value) = each %thinks) {
print "$name = $value\n";
}Ale to jsem ti asi moc nepomohl, protože to není setřízené. A nebo takhle?my $radek = <>;
my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);
my %thinks;
@thinks{@names} = split ' ', $radek;
foreach my $name (@names) {
print "$name = $thinks{$name}\n";
}Nebo takhle:
my $radek = <>;
my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);
my $i = 0;
no strict 'refs';
${$names[$i++]} = $_ foreach (split ' ', $radek)[0..$#names];
foreach (@names) {
print "$_ = ${$_}\n";
}
To už bylo trochu silnější kafe, že
To už by bylo lepší
my $radek = <>;
my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);
my @array = split ' ', $radek;
for(my $i=0; $i<@names; $i++){
print "$names[$i] = $array[$i]\n";
}Já osobně bych použil tohle nebo tu druhou možnost.
.
Diky moc
sub {
map { print shift, ': ', $_, "\n"; } split ':', scalar <> || exit
}->(qw(meno prijmeni telefon)) while 1;
sub {
map print(shift, ": $_\n"), (split / /, scalar <>)[0..$#_] or exit
}->(qw(meno prijmeni telefon)) while 1;nebo
sub {
map print(shift, ": $_\n"), split / /, scalar <>, @_ or exit
}->(qw(meno prijmeni telefon)) while 1;Podle toho jak se to má chovat.
Já jsem teda, (nejen) co se týče PERLu, lama
, ale můžu se zeptat jakou má výhodu použít místo hashe dvě pole? Berte to jako čistě technický dotaz bez jakýchkoliv narážek - jen mě zajímá, jestli je to paměťově méně náročné nebo výkonnější řešení než použít jeden hash... Děkuji.

my @names = qw(jmeno prijmeni telefon) my @arrays = ([qw(Franta Novák 564321564)]) x 1000000;versus
my @seznam = ({jmeno => 'Franta', prijmeni => 'Novák', telefon => 564321564}) x 1000000;To druhé zabere poněkud víc paměti a přístup k jednotlivým položkám je o chloupek pomalejší i když se s tím zase líp pracuje. Jedním ze spůsobů jak to udělat elegantně s polem je třeba
my $counter;
BEGIN {
my $index = $counter++;
sub jmeno() {$index}
}
BEGIN {
my $index = $counter++;
sub prijmeni() {$index}
}
BEGIN {
my $index = $counter++;
sub telefon() {$index}
}
my @seznam;
while (<>) {
chomp;
push @seznam, [(split ' ')[0 .. $counter-1]];
}
foreach (@seznam) {
my @record = @$_;
print <<EOF;
jmeno: $record[jmeno]
prijmeni: $record[prijmeni]
telefon: $record[telefon]
EOF
}
Jen podotýkám, že funkce s prototypem jmeno, prijmeni a telefon jsou de facto konstanty a vloží se inline. Dělám to samé co modul const.
dalsie elegantne riesenie (skoro zhodne s tymi konstantami):
package aaa;
use fields qw(jmeno prijmeni telefon)
package main;
my aaa $array = [ 0, split / /, $radek ];
print "jmeno: $array->{jmeno}\n";
pokial ma pamat neklame (moja, nie RAM), tak perl indexuje vsetky hodnotu raz pouzite ako kluc v hash-i, takze napr retazec "prijmeni" je pre vsetky hashe ulozeny iba raz a ako kluc sa pouziva jeho index.
$ perl -e '@seznam = ({jmeno => 'Franta', prijmeni => 'Novak', telefon => 564321564}) x 10000000; sleep 10'&
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27137 236440 267004 perl -e @seznam = ({jmeno => Franta, prijmeni => Novak, telefon => 564321564}) x 10000000; sleep 10
$ perl -e 'my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);my @arrays = ([qw(Franta Novák 564321564)]) x 10000000; sleep 10'&
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27143 236456 267004 perl -e my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);my @arrays = ([qw(Franta Novák 564321564)]) x 10000000; sleep 10
Zdá se, že máte pravdu, takže zůstavá už jen ten ždibíček rychlosti.
Vždyť jsem vytvářel milion odkazů na tentýž hash a totéž pole a to je samozřejmě stejné. Takže perl to vážně nedělá, ale pokaždé uloží nové klíče:$ perl -e '@names = qw(jmeno prijmeni telefon);for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, [qw(Franta Novák 564321564)]};print "done\n"; sleep 10'&
done
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27376 209568 213616 perl -e @names = qw(jmeno prijmeni telefon);for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, [qw(Franta Novák 564321564)]};print
$ perl -e 'for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, {jmeno => Franta, prijmeni => Novak, telefon => 564321564}};print "done\n"; sleep 10'&
done
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27512 248860 252932 perl -e for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, {jmeno => Franta, prijmeni => Novak, telefon => 564321564}};print "done
$ perl -e 'sleep 10'&
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27554 1240 5320 perl -e sleep 10
Ten rozdíl je po odečtení režije perlu skoro celá pětina. A to jsou ty klíče relativně krátké.
PID RSS VSZ CMD
5873 315240 317176 perl -e '@list = map { {$_ => $_ } } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10'
5880 393688 395572 perl -e '@list = map { {$_ => $_, $_+1 => $_, $_+2 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"
5888 268208 270132 perl -e '@list = map { {1 => $_, 2 => $_, 3 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10'
5894 268208 270132 perl -e '@list = map { {10001 => $_, 10002 => $_, 10003 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10'
5898 205440 207300 perl -e '@list = map { [$_, $_, $_] } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10;
PID RSS VSZ CMD
5921 439388 478164 perl -e '@list = map { {$_ => $_, $_+1000000 => $_, $_+2000000 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10;'
PID RSS VSZ CMD
29161 260520 264708 perl -e @list = map +{1 => undef, 2 => undef, 3 => undef}, 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10
29120 260532 264708 perl -e @list = map +{"a"x100 => undef, "b"x100 => undef, "c"x100 => undef}, 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10Což značí, že máte patrně pravdu. Tím se to dost podobá implementaci dict v pythonu.
PID RSS VSZ CMD
29709 487364 491560 perl -e @keys = map chr(ord("a")+$_)x100, 0..25; @list = map +{map +($keys[$_], undef), 0..25}, 0 .. 100000; print "don
29742 254184 258316 perl -e @keys = 0..25; @list = map +{map +($keys[$_], undef), 0..25}, 0 .. 100000; print "done\n"; sleep 10Zdá se, že perl má svá tajemství. Uložení klíčů není tak neoptimální jak jsem si myslel, ale není to ani tak ideální jak jste tvrdil.
map, občas dělá něco jiného než by od něj člověk čekal
PID RSS VSZ CMD
30214 83904 87972 perl -e @keys = map chr(ord("a")+$_)x100, 0..25; for($i=0; $i<100000;$i++){push @list,{map +($keys[$_], undef), 0..25}};
30218 83884 87964 perl -e @keys = 0..25; for($i=0; $i<100000;$i++){push @list,{map +($keys[$_], undef), 0..25}}; print "done\n"; sleep 10
Pravdu asi máte vy.
PID RSS VSZ CMD
6271 109856 111536 perl -e @keys = 0..25; sub aaa { {map +($keys[$_], undef), 0..25}}; for($i=0; $i<100000;$i++){push @list,aaa }; print "done\n"; sleep 10
takze pravda bude niekde uprostred, asi zalezi na konexte, kde sa pole vytvori. No nic, idem hladat, kde som sa to vlastne docital.
Děkuji za vyčerpávající odpověď. Člověk se stále učí
Možná jsem to blbě pochopil, ale není to tím, že používáš @seznam (tedy pole) místo %seznam (tedy hash)?
$a = 1; $b = 2; @seznam = ($a, $b);a chcete aby vystup bol
a = 1 b = 2?
$hash{a} = 1;
$hash{b} = 2;
# nezalezi na poradi
while (my ($a, $b) = each %hash) {
print $a, $b, "\n";
}
# zalezi na poradi
for (sort keys %hash) {
print $_, $hash{$_}, "\n";
}
use Data::Dumper; my $radek = <>; my @array = my ($jmeno, $prijmeni, $telefon) = split ' ', $radek; print Data::Dumper->Dump(\@array, [qw(jmeno prijmeni telefon)])
Tiskni
Sdílej: