Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
case -1: err(...);
case 0: child(i, getpid());
case 1: -zaslani zpravy potomkovi-; wait(&stav);
}
}
int child(int i, pid_t mypid){
printf("%d: %d\n", num, chpid);
(void) signal(SIGUSR1, got_signal);
pause();
exit(0);
}
Tohle nedela vlastne nic, protoze zaroven nevim, jak zjistit pid potomka. fork()
. Za prvé: PID potomka dostane rodič jako návratovou hodnotu funkce fork()
. Za druhé: rodič i potomek pokračují dál návratem z funkce fork()
a wait()
můžete volat kdykoli později, takže vám nic nebrání si naforkovat potomků, kolik budete chtít, a pak na teprve čekat na jejich skončení.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
Nechtěl jsi spíš něco jako toto?:
for(i=0; i<n;; i++){
pid=fork();
switch(pid){
#include <stdio.h> #include <string.h> #include <stdlib.h> #include <errno.h> #include <unistd.h> #include <netdb.h> #include <sys/types.h> #include <sys/socket.h> #include <sys/wait.h> #include <sys/select.h> #include <arpa/inet.h> #ifndef POOL #define POOL 10 #endif int pipes[POOL][2]; /* roury, 0 = nic */ pid_t pids[POOL]; /* podprocesy, 0 = nic */ int main(int argc, char **argv) { int i, j, status = 0; struct in_addr ipv4a; char ipv4as[INET_ADDRSTRLEN], line[100], *p; struct hostent *he = NULL; fd_set fds; for (i = 0; i < POOL; i++) pipes[i][0] = pipes[i][1] = pids[i] = 0; for (i = 0; i < POOL; i++) { /* tvorba podprocesů */ if (pipe(pipes[i]) < 0) { perror("Chyba roury"); break; } if ((pids[i] = fork()) < 0) { perror("Chyba větvení"); break; } if (pids[i] == 0) { /* podproces */ close(pipes[i][1]); /* podproces bude jen číst */ while ((j = read(pipes[i][0], &ipv4a, sizeof(ipv4a))) > 0) { if (inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)) == NULL) printf("Byla předána chybná adresa.\n"); else if ((he = gethostbyaddr(&ipv4a, sizeof(ipv4a), AF_INET)) != NULL) printf("%s -> %s\n", ipv4as, he->h_name); else printf("Nezjištěn záznam pro %s (#%d - %s)\n", ipv4as, h_errno, h_errno == HOST_NOT_FOUND ? "počítač nenalezen" : h_errno == NO_RECOVERY ? "chyba DNS serveru" : h_errno == TRY_AGAIN ? "zopakovat požadavek" : "chyba"); } if (j < 0) printf("Chyba v %d. procesu: %s\n", i+1, strerror(errno)); close(pipes[i][0]); /* už bylo dočteno */ exit(j == 0 ? 0 : 1); } else close(pipes[i][0]); /* hlavní proces bude jen zapisovat */ } if (i < POOL) status |= 1; else while (!feof(stdin)) { /* načítání adres */ line[0] = '\0'; /* čištění řádku */ if (fgets(line, sizeof(line), stdin) == NULL) /* kontrola chyb */ if (!feof(stdin)) { /* před koncem souboru je to opravdu chyba */ perror("Chyba čtení"); status |= 2; break; } if ((p = strrchr(line, '\n')) != NULL) *p = '\0'; /* vyhodíme '\n' */ if (line[0] == '\0') continue; /* přeskočíme prázdné řádky */ if (inet_pton(AF_INET, line, &ipv4a) <= 0) { /* neplatná adresa */ printf("Adresa '%s' je neplatná.\n", line); status |= 4; } else { /* pošleme požadavek podprocesu */ inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)); FD_ZERO(&fds); /* vyrobíme nový seznam rour pro výstup */ j = 0; for (i = 0; i < POOL; i++) { FD_SET(pipes[i][1], &fds); if (j < pipes[i][1]) j = pipes[i][1]; /* select chce max. hodnotu */ } select(j+1, NULL, &fds, NULL, NULL); /* najdeme volnou rouru */ for (i = 0; i < POOL; i++) if (FD_ISSET(pipes[i][1], &fds)) { write(pipes[i][1], &ipv4a, sizeof(ipv4a)); /* pošleme požadavek */ break; } } } for (i = 0; i < POOL; i++) if (pipes[i][1] != 0) close(pipes[i][1]); printf("Čeká se na ukončení podprocesů.\n"); for (i = 0; i < POOL; i++) if (pids[i] > 0) { waitpid(pids[i], &j, 0); /* počkáme na ukončení */ if (WEXITSTATUS(j) != 0) { status |= 8; printf("Došlo k chybě v %d. podprocesu.\n", i+1); } } return status; }Zdrojový kód názorně ukazuje postup vytvoření podprocesů, výměnu informací s nadřazeným procesem a správné čekání na jejich ukončení. Nejprve je funkcí
pipe
vytvořen pár int[2]
, kde první číslo je vstupní produ a druhé výstupní proud. Ihned následuje fork
, který proces rozdvojí, okopíruje všechna data procesu v paměti a též všechny proudy.
Podprocesu je vrácena nula, podle toho jej poznáme. (Svoje číslo proces obvykle na nic nepotřebuje.) Podproces uzavře výstupní proud (je to jeho vlastní výstupní proud, v nadřazeném procesu se nestane nic) a načítá data ze vstupního procesu, které pak zpracovává. Až se data vyčerpají, podproces se ukončí voláním exit
.
Nadřazený proces dostane od fork
u číslo procesu. Uzavře vstupní proud, zpracovává data ze standardního vstupu a posílá je k vyhodnocení podprocesům. (Ono to zjištění DNS někdy trvá docela dost dlouho, pokud máme adres hodně, skutečně se vyplatí jich zpracovávat víc zaráz právě pomocí podprocesů.) Za zmínku ještě stojí, že je dobré si najít podproces, který obslouží požadavek nejdřív – k tomu slouží onen select
, který pozná proud připravený k zápisu. Až už na standardním vstupu nic není, uzavřou se výstupní proudy a počká se pomocí waitpid
na skončení podprocesů.
select
doporučuji použít funkci poll
– více v manuálové stránce.
P.P.S.: Jednodušší příklad na fork
se nabízí, když člověk hledá funkci spawn…
z DOSu či Windows. Proč je tu jen exec…
, který proces nahradí jiným programem? Protože je tu fork
+ exec
.
Tiskni Sdílej: